Vláda představila úsporný balíček a reformu důchodů. Předčasné důchody se zpřísňují
Symbolicky za pět minut dvanáct vláda představila úsporný balíček a důchodovou reformu. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je cílem změnit trend zalužování státu a zajistit důstojný důchod budoucím generacím.
Tempo zadlužování je podle premiéra hrozivé. Od roku 2017 stouply výdaje státu o 900 miliard korun ročně. Česko se v růstu zadlužení za covidu dostala na 2. místo v Evropě. Pak přišly pro ekonomiku další šoky.
Nikdo podle Petra Fialy nemohl počítat s ruským útokem na Ukrajinu, následnou migrační krizí a nutnými programy podpory pro občany a firmy, které sužovaly vysoké ceny energií.
Výdaje se mají během dvou let snížit o 78 miliard korun
Konsolidační balíček, který představil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS má během dvou let snížit státní výdaje o 78 miliard korun. Hlavní část tvoří rušení dotací, klesnou o víc než 54 miliardy korun. Zrušeno bude 22 daňových výjimek.
Pokud by vláda opatření neudělala, schodek rozpočtu v příštím roce by byl o 94 miliard korun vyšší, a v roce 2025 dokonce o 148 miliard, uvedl premiér Petr Fiala.
"Samozřejmě, že jde o kompromis. Každý z nás musel v něčem ustoupit a udělat to s vědomím, že za finálním kompromisním výsledkem stojí a že je ho schopen hájit," poznamenal. Kabinet podle něj nečeká slova chvály a v první chvíli ani masivní pochopení, ale je připraven na racionální debatu a všechna rozhodnutí obhájit.
DPH: Místo tří sazeb dvě. Zlevnit mají potraviny, bydlení a léky
Vláda navrhuje, aby daň z přidané hodnoty (DPH) nově měla dvě sazby místo nynějších tří. Více chce zdanit alkohol nebo tabák. Zlevnit naopak chce potraviny, bydlení a léky. Ve snížené sazbě budou dále bezlepkové potraviny, vodné, stočné, teplo, stavební práce, vstupenky do divadel či pohřební služby. Nulová DPH se bude týkat pouze jediné položky, a to jsou knihy.
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury by měl nastat konec tzv. dotačního byznysu. Hlavní část úspor totiž tvoří rušení neinvestičních dotací. Kritizoval je i Nejvyšší kontrolní úřad. "Zapomněli jsme na původní výhnam dotací. Jsou od toho, aby vyrovnávaly regionální nebo sociální rozdíly," dodal Stanjura. Podle něho se jedná o trvalé opatření.
Zvýšit by se měla dvojnásobně daň z nemovitých věcí, která je druhá nejnižší v Evropě. Do rozpočtu by měla přinést 9 miliard. I po zvýšení by česko patřilo do průměru Evropských zemí.
Ruší se 22 daňových výjimek, například školkovné. Daň z výher se už nebude platit z více než milionu, ale z 50 tisíc. Z daňových úlev vláda navrhuje snížení slevy na dani na manželku, zrušení osvobození nepeněžních benefitů zaměstnancům. Pokud si chce někdo pořídit do firmy například luxusní auto, daňově uznatelné budou jen první dva miliony.
Zvýšit se má daň z příjmu právnických osob
Daň z příjmu právnických osob od roku 2025 vzroste na 21 procent ze současných 19 procent, státu to vynese 22 miliard korun.
Balíček zvýší odvody živnostníků, kteří příští rok odvedou státu navíc tři miliardy korun, v roce 2025 dalších 4,5 miliardy korun. Opětovné zavedení nemocenského pojištění se sazbou 0,6 procenta přinese státu příští rok dodatečných 11,9 miliardy korun, v dalším roce dalších 1,1 miliardy korun.
Státní podpora pro stavební spoření se sníží na 1000 korun ročně ze současných 2000 korun ročně. Vláda zvýší cenu roční dálniční známky na 2300 korun ze současných 1500 korun, uvádí konsolidační balíček. Později se cena bude valorizovat.
Vládní konsolidační balíček musí být platný a účinný k lednu 2024, řekl Stanjura. Chce, aby návrhy prošly prvním čtením před sněmovními prázdninami.
Důchodová reforma počítá s posouváním věku, zaručenou penzí či nižšími novými důchody
Důchodový věk by se měl nově nastavit podle vývoje doby dožití každý rok lidem, kterým je 50 let. Penze by měla trvat v průměru 21,5 roku. Zaručený důchod by měl odpovídat 20 procentům průměrné mzdy.
Nové důchody by měly být o něco nižší než dnes. Část příjmu ve stáří by mělo zajistit spoření se státním příspěvkem. Postupně by se mohly zvýšit odvody živnostníkům a víc by mohli odvádět i lidé pracující na dohodu.
Jak uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), reformní změny povedou ke zmírnění zadlužování důchodového systému a k zajištění jeho udržitelnosti. Výdaje na penze prudce rostou. Už nyní tvoří přes 30 procent státních výdajů. Loni se vyplatilo bezmála 600 miliard korun, letos by to mohlo být zhruba o 90 miliard víc.
V příštích letech do důchodu nastoupí silné ročníky dětí ze 70. let. Ubude pracovníků, kteří na penze přispívají. Kolem roku 2050 bude poměr jeden pracující, jeden důchodce.
Zpřísní se předčasné důchody
Zpřísní se předčasné důchody. Primárně mají být určené pro lidi, kteří mají odpracovanou dlouhou dobu pojištění, nebo pracují v náročných profesích. Tady bude nutná doba pojištění 40 let. Pokud odpracují 45 let, parametry předčasných důchodů budou vstřícnější. Nástup do předčasného důchodu by mohl být možný nejvýš tři roky před termínem.
Lidé v náročných profesích, kde není možné namáhavost a zdravotní rizika snížit pomůckami, by mohli chodit do důchodu dřív bez krácení pobírané částky. Zaměstnavatelé by za ně měli platit vyšší odvody.
Reforma počítá se společným základem pro výpočet penze manželů i větším zohledněním péče o děti. Zmírnit se mají podmínky penze vdov a vdovců.
Pokud bychom podle Jurečky nic neudělali, v roce 2050 by důchody činily více než pět procent HDP. Peníze by se pak musely vzít z jiných kapitol, nebo zvýšit daně a pojisté, popřípadě snížit důchody, což nikdo nechce.
Část důchodové reformy, která není v legislativním procesu, vláda projedná v druhé polovině roku, Parlament v prvním pololetí 2024, řekl Jurečka.
