Drastická měna připravila miliony Čechů a Slováků o peníze

10 Kčs

Měnová reforma před 70 lety v roce 1953 zasáhla do života všech občanů Československa. Mnozí přišli o úspory a často o poslední peníze, které měli.

Lístky přídělového systému | Foto: Státní okresní archiv v Českých Budějovicích

Na jaře 1953 umírá Josip Vissarionovič Stalin, o pár týdnu později klíčový muž v Československu prezident Klement Gottwald. Země je ve stínu hrdelního procesu se čtrnácti vysoce postavenými stranickými funkcionáři v čele s bývalým prvním tajemníkem KSČ Rudolfem Slánským. Československo je enormně zadlužené, hospodářství řízenému neschopnými komunistickými funkcionáři se nedaří. V zemi stále přetrvává přídělový systém.

Lidé se nestačili divit

Antonín Zápotocký | Foto: Česká televize
Antonín Zápotocký | Foto: Česká televize

Vedení strany začíná tajně plánovat měnovou reformu. Prezident republiky Antonín Zápotocký ovšem ještě 29. května 1953 při veřejném projevu tvrdí, že je československá měna pevná, a že k žádné měnové reformě, o které se spekulovalo, nedojde. Téhož večera ale byly uzavřeny obchody.

Manželé Metličkovi už měli připravenou smlouvu na koupi nového domu. V jejich dosavadním bytě už měli vše připravené ke stěhování. Místo domu se zahradou jim zbyly oči pro pláč. Veškeré letité úspory během jediné noci vzaly za své. Zůstala hrst bezcenných papírů. Podobné příběhy se vyprávějí v řadě rodin. Jak senioři přišli o peníze na pohřeb, jak lidé přišli o všechny své úspory, vázané vklady, pojistky a nezbylo jim vůbec nic. Byli i tací, kteří si kvůli tomu vzali život.

Masové protesty v Plzni

Foto: Česká televize
Protesty v Plzni | Foto: Česká televize

V pondělí 1. června, kdy měnová reforma vstoupila v platnost, vypukly nepokoje v Plzni. Do plzeňských ulic vyšlo přes 20 000 lidí, především škodováků. Nechtěli vyzvednout výplaty před očekávanou měnou. Právě jim speciálně slíbil nový prezident Antonín Zápotocký, že se nemají čeho bát. Jejich vystoupení bylo prvním silným projeven vzteku a nespokojenosti veřejnosti, především dělníků v komunistických satelitech Sovětského svazu po skončení 2. světové války. Protestovalo se i jinde, ale v Plzni byly protesty nejsilnější. Vláda však byla na tyto nepokoje připravena a uvedla do pohotovosti oddíly armády a Lidových milicí. 650 demonstrantů zatkla. Mnoho z nich přišlo o svá zaměstnání, případně došlo na jejich přeřazení na horší pozici. Některým dělníkům byl ještě navíc snížen plat. Nepohodlné rodiny se musely nuceně vystěhovat do pohraničí nebo s nimi byly vedeny smyšlené soudní procesy. Pamětníci dlouho vzpomínali, jak se bezcenné bankovky válely po chodnících před spořitelnami a obchody.

Nepokoje v Plzni po vyhlášení měnové reformy | Foto: Státní oblastní archiv v Plzni

Poměr reformy:
Hotovost do 300 Kčs na osobu se přepočítávala poměrem 5:1. Pro vyšší částky se vydávala 1 koruna nových peněz za každých starých 50 Kčs. Uložené peníze byly znehodnoceny v poměru 5:1 do hodnoty 5 000 Kčs, vyšší částky do 50 000 Kčs se přepočítávaly poměrem 25:1 a nad tuto hodnotu dokonce 30:1. Vysoce postavení komunisté si ale peníze mohli vyměnit ve výhodnějším kursu.

klíčová slova:
spustit audio

Související