Největší úlovek byl pašerák Greed, říká František Příbrský, který už deset let chrání zvířata v Indonésii, a loví pašeráky
Chytání pašeráků ohrožených divokých zvířat se dá srovnat s honem na drogového bosse Pabla Escobara. Jedním z těch, kteří se na něm podílí, je František Příbrský ze Zoo Ostrava. Jeho největším úlovkem byl pašerák s přezdívkou Greed, který řídil síť stovky pytláků a pašeráků.
František Příbrský většinu roku tráví v jihovýchodní Asii, do Česka přijíždí tak na tři měsíce. Teď dobrodružné vyprávění mohli slyšet návštěvníci jeho přednášky.
"Působím v zoologické zahradě na pozici koordinátora mezinárodních ochranářských projektů v místech, kde se daná zvířata přirozeně vyskytují už více než 10 let. Pohybuji se hlavně v Indonésii na Sumatře, kde vedu Záchranný program Kukang. Postavili jsme tam záchranné rehabilitační centrum pro zabavená zvířata, spolupracujeme s místní komunitou farmářů, zaměstnáváme bývalé pytláky. Po celou tu dobu jsem ale sledoval, že stále probíhá chytání a pašování zvířat. Po těch letech už jsme toho měli dost, protože jsme viděli, že s tím opravdu nikdo nic nedělá. A tak jsme se spojili s odborníky z Afriky, a poprosili je, jestli by nás nevyškolili v metodice chytání pašeráků. Už nás pravidelně školí dva roky, a my jsme tyto znalosti aplikovali na některé případy, kdy se nám několik pašeráků chytit."
Jak se k pytlákům dostanete?
"Máme několik cest, jak získávat informace. Jedna z nich je taková ta stará škola, kdy máme informátory a různé jako lidi v terénu, kteří monitorují místa, kde se obchoduje se zvířaty. Baví se s lidmi, kde se loví, a tak získáme informace o pašerácích, které dále to vyšetřujeme. V posledních letech se ale obchod se zvířaty čím dál víc přesouvá na internet. Máme tak i vyšetřovatele, kteří sledují různé facebookové stránky nebo whatsappové skupiny. Sledují, kde se se zvířaty obchoduje, pak s těmi pašeráky navazují kontakt, snaží se získávat jejich důvěru a tak probíhá vyšetřování. Třetí cestou je využívání různých databází, nebo jsme napojeni na vědce, kteří mají také své kanály a různá data o pašování zvířat. Touto cestou se také můžeme dostat k nějakému pašerákovi."
Největším úlovkem byl pašerák Greed
Kdo byl vaším největším úlovkem z pašeráků?
"Asi největší úlovek bývá ten, co pašoval nejvíce zvířat. My ale ne vždy víme, kolik toho má ten člověk za sebou, protože se tím samozřejmě nepochlubí, když ho chytíme. Náš největší úlovek byl asi v loňském roce pašerák, který měl přezdívku Greed. Vedl několik whatsappových skupin, kde bylo více než 100 různých pytláků a dalších pašeráků. Greed to určitým způsobem koordinoval a přeprodával mezi nimi zvířata, kdy se jednalo hlavně o luskouny, gibony, outloně. Dokonce se chlubil tím, že prodal i mládě slona sumaterského. Tak to byl asi náš největší úlovek."
Na internetu jsem viděla, že se vyskytují videa s malými opičkami z jihovýchodní Asie.
"To je přesně ten outloň. Trefila jste naše vlajkové zvíře. Náš Záchranný program Kukang, který vedu na Sumatře, se jmenuje Kukang proto, že to indonésky znamená outloň. Ti se loví a prodávají hlavně jako domácí mazlíčci kvůli tomu, že jsou tak roztomilí. Proto s nimi také často vznikají fotky a videa, která lidi sdílejí na internetu. To způsobuje, že si outloně chtějí pořídit další lidé, a i díky tomu se hodně loví a prodávají. Tady ano, to je naše hlavní zvíře do dnešního dne."
Jak moc je to nebezpečné pro vás?
"Samozřejmě to je obor, který není úplně stoprocentně bezpečný. My ale máme protokoly na bezpečí, ať už našich vyšetřovatelů, informátorů i nás samotných. Takže děláme všechno pro to, aby to nebezpečné nebylo. Necítím, že by to bylo třeba i ohrožující na životě, jako tomu může být v případě, když se někdo pokouší lovit pytláky v Africe, ale úplně stoprocentně bezpečné to také není."
A vy jste se osobně dostal do nějaké nebezpečné situace?
"S pašeráky ne. My je nechytáme vlastníma rukama. Samozřejmě samotná operace už probíhá ve spolupráci s místní policií, armádou nebo agenturou ochrany přírody. Oni jsou ti, kteří po vyšetřování jdou do první linie. V té chvíli to my už sledujeme jenom zpovzdálí. Takže asi nejnebezpečnější situace, do které jsem se dostal, je ježdění na motorce v těchto zemích."
Zachránili jsme kriticky ohrožené loskutáky niaské
Podařilo se nám rozkrýt další pašerácké případy. Jednalo se o kriticky ohrožené pěvce Indonésie.
""To byl loskuták niaský. Ti se dokonce považovali za už vyhubený druh. Naši kolegové z Liberce před lety objevili asi poslední životaschopnou populaci na souostroví na západě Sumatry. Zjistili jsme, že se tam ta zvířata loví a pašují, takže jsme se na to zaměřili. Opravdu se nám povedlo chytit pašerácký gang, který je lovil. Povedlo se nám zachránit celkem 16 těchto loskutáků, které jsme následně vypustili, protože byli čerstvě ulovení. Máme ještě spadeno na jednoho koordinátora, který tento gang vedl. Takže ano, povedlo se nám něco, ale ještě to neskončilo."
Kolik měsíců v roce trávíte v těchto zemích?
"Momentálně je to většina roku. Jsem třeba devět měsíců v jihovýchodní Asii a tři měsíce v Česku."
Za takovou dobu už tu zemi znáte. Je něco, čím vás jihovýchodní Asie překvapuje pozitivně a v čem negativně?
"Začátky byly samozřejmě těžké, protože člověk nemluví jejich jazykem a nejdřív se ho musí naučit. Jejich kultura je ohromně pestrá, od tradic, náboženství, jídla a všeho možného. Překvapení vás tam čeká na každém rohu. Pozitivně mě překvapuje ve většině případů přívětivost lidí. Jsou v drtivé většině opravdu milí a přátelští. Na druhé straně jejich vztah ke zvířatům mě většinou překvapí negativně. Jiný kraj, jiný mrav. Pro nás je třeba pejsek jako člen rodiny, tam se to bere úplně jinak. Člověk se musí trošku obrnit proti tomu, jak se v těchto zemích občas někdo chová ke zvířatům."
A plány do budoucna? Plánuje ještě setrvat v jihovýchodní Asii?
"Ano, určitě. My teď působíme nejenom v Indonésii, ale rozšířili jsme se i na Filipíny. Na Filipínách je problém lovení a pašování zvířat taky, ale začali jsme se tam více zaměřovat i na ilegální rybolov. Je tam jedinečné složení korálových útesů, ale také obrovský tlak ze strany ilegálních rybářů, kteří využívají výbušniny, jedy, vlečné sítě. My jsme teď uzavřeli spolupráci s filipínskou národní námořní policií, se kterou se pokoušíme řešit i tyto případy. Už máme za sebou několik zátahů, kdy se nám povedlo chytit rybáře, kteří využívali právě vlečné sítě a jedy."
