Kateřina Janečková. Saxofonistka, která vyměnila koncertní sály za pouliční umění
Kateřina Janečková hrála 12 let v symfonickém orchestru, ale po cestě na Tenerife změnila svůj život. Opustila koncertní sály a začala se živit hraním na ulici.
Stejně jako mnoho dětí v Česku řešila Kateřina Janečková ve svých deseti letech dilema, zda navštěvovat základní uměleckou školu. Hudba ji přitahovala a učit se hrát na nějaký nástroj se jí nezdálo jako špatný nápad. Obtížný byl výběr nástroje, který by jí vyhovoval. Původně se rozhodla pro příčnou flétnu, ale jak řekla pro Radio Prague International, jaký nástroj vybrat, jí napověděla teta.
"Mnoho lidí považuje saxofon za velmi sexy nástroj a já za to vděčím své tetě. Když mi bylo deset let, rozhodovala jsem se, jaký nástroj si na Základní umělecké škole vybrat. Ona řekla, že se jí líbí saxofon a mě to bylo vlastně jedno, protože v deseti letech jsem ještě nevěděla, co se životem. Zpětně jsem jí za to neskutečně vděčná, protože zvuk saxofonu pro mě symbolizuje životní styl. Dodává vám odvahu, pomáhá vám nebát se prorazit. Saxofon nemá zvuk, který by stál někde v pozadí, naopak je velmi výrazný, a já se s tím hodně sžila."
Doporučení její tety vycházelo z něčeho velmi prostého: ačkoli nebyla saxofonistkou, zvuk tohoto nástroje se jí vždycky líbil.
"Moje teta na saxofon nehrála, ale je zajímavé, že teď, po dvaceti letech, si koupila saxofon a já ji učím hrát. Takže teď je jí šedesát let a konečně je saxofonistkou, i když většinu času hraje ve sklepě svého domu. Nikdy není pozdě začít hrát na hudební nástroj. A myslím, že je to úžasná inspirace."
V symfonickém orchestru jsem hrála 12 let
Po několika letech hraní na saxofon se Kateřině Janečkové splnil její velký sen: Petra Soukupová, zakladatelka Police Symphony Orchestra ji pozvala do svého týmu.
"V symfonickém orchestru jsem hrála 12 let a díky němu jsem měla nějaké spojení se saxofonem, i když jsem tam hrála na baryton saxofon. Já jsem za ty roky neskutečně vděčná, bylo to úžasné dobrodružství, plné nádherných zážitků spojených právě s radostí z hudby. Police Symphony Orchestra je fenomenální soubor a každému bych doporučila zajít na koncert."
Zdálo se, že umělecká kariéra Kateřiny Janečkové je nastavená, ale pandemie koronaviru přinesla nečekané výzvy. S několika přáteli odcestovala na Tenerife, aniž by tušila, že ji čeká nové dobrodružství.
"Cesta na Kanárské ostrovy, na Tenerife, mi otevřela cestu a odvahu stát se sólovou hráčkou na saxofon. Během epidemie koronaviru, když začala karanténa, jsme se rozhodli odletět na Kanáry. Já tam byla s kamarádkami zpěvačkami. Vzaly mě na pláž, kde jsem sebou měla příčnou flétnou a začala jsem tam hrát. Ukázali mi, co je pouliční hraní, a že se tím dá vydělat."
Svůj život dělí před a po Tenerife
Pocit svobody na Tenerife byl tak velký, že když se mladá umělkyně vrátila do České republiky, dala výpověď v práci a naplánovala si novou cestu na Tenerife.
"Po měsíci jsem se vrátila zpět na moje milované Tenerife už se saxofonem a zkusila jsem si stoupnout na ulici poprvé sama. Najednou jsem zjistila, že reakce kolemjdoucích jsou většinou velmi pozitivní. Cítila jsem se volná jako pták. To pro mě bylo zásadní ve srovnání se situací, ve které jsem se v tu dobu nacházela. Já jsem pracovala v IT u počítače. Pro mě byla veškerá kreativita a ta volnost dá se říct potlačena, nebo ta umělecká duše. Najednou jsem zjistila, že se tím člověk může uživit a dělat to, co mu přináší radost."
Kateřina Janečková říká, že její umělecký vývoj je poznamenán obdobím před a po Tenerife.
"Tenerife je pro mě nejzásadnější místo na světě, protože mi opravdu v mnoha ohledech změnilo život. Mám moc ráda země jako Španělsko, Řecko nebo Itálie, kde je cítit temperament na ulicích. Něco podobného jsem potom zažila v Americe, na Kostarice. Vyhledávám země, kde je na ulicích cítit ten temperament, kde se lidé nebojí zastavit a začít se mnou tancovat během toho, co já hraji."
Během pandemie koronaviru uspořádala česká saxofonistka sérii koncertů z balkonu svého domu, které byly živě přenášeny do několika domovů důchodců. Díky jejich úspěchu pokračovaly balkonové koncerty i po skončení pandemie.
Aktivity Janečkové se však neomezují pouze na pouliční vystoupení, je pravidelným hostem letních festivalů a pořádá koncerty s předními českými hudebníky, nemluvě o častém vystupování v televizi.