Třebíč si připomíná 20 let od zápisu svých památek na seznam UNESCO
Bazilika sv. Prokopa a židovská čtvrť v Třebíči každoročně přilákají do malebného města v podhůří Českomoravské Vysočiny tisíce návštěvníků. Třebíčské židovské památky jsou po Jeruzalému jedinými, které byly na seznam zapsány samostatně.
Soubor židovské čtvrti, židovského hřbitova a baziliky sv. Prokopa v Třebíči je nejen jedinečnou architektonickou a urbanistickou památkou, ale i unikátním příkladem blízkého soužití křesťanské a židovské kultury od středověku do 20. století.
Bazilika sv. Prokopa
Bazilika sv. Prokopa, v počátcích zasvěcená Nanebevzetí Panny Marie, byla budována od 30. let 13. století jako součást benediktinského kláštera. Původně románská bazilika patří ke skvostům středověkého stavitelství evropského významu. Navzdory tomu byla po určitě období využívaná jako skladiště, sýpka, konírna nebo pivovar. Po obnově provedené stavitelem Františkem Maxmiliánem Kaňkou v první polovině 18. století postupně byla zasvěcena sv. Prokopovi a sloužila opět jaké církevní objekt.
Židovská čtvrť
Úzké uličky mezi domy, veřejné průchody, rozpěrné oblouky, romantická náměstíčka, verandy a balkony - čtvrť zahrnuje 123 dochovaných staveb, mezi které patří například židovská radnice, rabinát, chudobinec, nemocnice a škola.
Skutečnými perlami jsou pak dvě synagogy. Přední synagoga na Tichém náměstí slouží dnes jako modlitebna Československé církve husitské. Zadní synagoga byla postavena kolem roku 1669. Interiér zdobí barokní výmalba z počátku 18. století, která patří k nejkrásnějším na Moravě. K bohoslužebným účelům sloužila do 20. let 20. století, poté byla používána jako skladiště kůží a za socialismu sloužila jako sklad ovoce a zeleniny. V letech 1989–1997 prošla rozsáhlou rekonstrukcí a slouží k pořádání prohlídek pro veřejnost, výstav, koncertů apod.
K Židovské čtvrti patří i rozsáhlý hřbitov s 11.000 hroby a 3.000 kamennými náhrobky.
Zápisu se dočkal i Třebíčský zámek
O rozšíření hranic třebíčských památek pod ochranou světového kulturního dědictví o budovu zámku rozhodl výbor světového dědictví v Bahrajnu v roce 2018.
To ještě výrazně navýšilo zájem turistů, loni jich bylo přes 43.000.
