Vězeňské službě se ozývají první příbuzní popravených politických vězňů rozptýlených na Pankráci
Vězeňské službě se ozvali první příbuzní politických vězňů, které nechali popravit komunisté v pankrácké věznici v Praze. Rodiny a přátelé netušili, kde ostatky jejich blízkých skončily. Až letos v červnu archeologové potvrdili, že nalezli fragmenty spálených kostí v prostoru bývalého popraviště. Vězeňská služba sestavila seznam 69 popravených. Pro rodiny chce uspořádat ekumenický obřad.
Průzkum půdy v místě bývalého popraviště v pankrácké věznici se uskutečnil loni v říjnu, archeologové v ní našli zpopelněné ostatky zřejmě více než osmdesáti politických vězňů, kteří zemřeli mezi lety 1948 a 1965.
„Prostor byl potom vyklizen, šibenice z obou popravišť byly odstraněny. Potom bylo místo ponecháno ladem až do roku 1992, kdy tam vzniklo pietní místo,“ popsal historik Vězeňské služby Aleš Kýr.
Přesný seznam obětí, které jsou na místě uloženy, vědci nemají. Při určování zemřelých, jejichž ostatky by mohly na pohřebišti na Pankráci být, tak vycházejí z historických záznamů.
Dohledali jména popravených a zemřelých politických vězňů, jejichž urny nebyly vydány rodinám, ale byly zničeny na základě rozkazu ministra vnitra z roku 1960. Ten tehdy stanovil, že nevydaná urna má být uložena po dobu jednoho roku a poté zlikvidována.
„V roce 1961 byla většina uložených uren zničena vysypáním popela a jeho smísením s hlínou na bývalém pankráckém popravišti. Jména popravených a zemřelých politických vězňů byla dohledána na základě badatelské činnosti Kabinetu dokumentace a historie Vězeňské služby ve spolupráci s Národním archivem, Ústavem pro studium totalitních režimů a Vojenským historickým ústavem byla,“ přibližuje na webu Vězeňská služba.
Výzva pro pozůstalé
Vězeňská služba se v srpnu obrátila s výzvou na všechny pozůstalé po osobách uvedených na zveřejněném seznamu, aby kontaktovali Kabinet dokumentace a historie Vězeňské služby. Jak zjistil Český rozhlas, první příbuzní obětí se už ozvali.
„Už se mi ozvalo šest příbuzných. Řekl bych, že je to velký úspěch, protože my jsme vlastně nic neměli v ruce. Adresy, které jsme našli ve vězeňských spisech, nám v podstatě nic neřekly. Nikam nás nedovedly, protože jsou z padesátých let,“ vysvětlil historik Vězeňské služby Aleš Kýr.
Mezi příbuznými, kteří zareagovali na výzvu, je i Michal Bystrov, který na seznamu našel jméno otcova bratrance Vladivoje Tomka. Tehdy 27letý skaut a odpůrce komunistického režimu byl odsouzený za trestné činy velezrada, vražda, padělání a pozměňování platidel a 17. listopadu 1960 byl popraven.
Podle některých názorů byl posledním popraveným politickým vězněm v tehdejším Československu. Co se stalo s jeho ostatky, se rodina nikdy nedozvěděla. „Otec se snažil nějakým způsobem pátrat, ale nepodařilo se mu to. Nic nebylo, urna nebyla, žádný záznam nebyl,“ řekl Českému rozhlasu Michal Bystrov.
Vězeňská služba chce pro příbuzné politických vězňů na Dušičky uspořádat ekumenický obřad na bývalém společném pohřebišti v pankrácké věznici. Podle Aleše Kýre plánuje také v tomto místě umístit pamětní desku. „Tím, že jim vrátíme jména, překazíme ten obludný záměr ty lidi prostě vymazat ze světa,“ dodal.