Penicilín by se mohl vyrábět v Česku
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) jedná o obnovení výroby penicilinu v Česku. Začít by mohla během roku či roku a půl. S nedostatkem některých antibiotik včetně penicilinu se ČR potýká několik měsíců.
"Máte penicilin? Bohužel nemáme." Tuto větu slyšeli mnozí pacienti. Penicilin se v ČR vyráběl už od 40. let 20. století v Roztokách u Prahy a pražských Dolních Měcholupech, výroba ale byla postupně ukončena.
V současné době antibiotika dodávají do ČR firmy ze Slovenska, Slovinska, Rakouska nebo Německa. Podle ministra Válka se jedná s několika držiteli licencí a několika místy, kde je možné lék vyrábět.
Zajištění výroby přímo v ČR považuje ministr Válek za řešení jedné z příčin nedostupnosti léků. V poslanecké sněmovně je zároveň novela, která má obecně zlepšit dostupnost léčiv. Lékárny by podle návrhu měly hlásit množství konkrétních léků. Výrobci a v některých případech i distributoři by museli vytvářet dvouměsíční zásoby, říká ministr Válek.
"Díky této změně budeme mít přehled o dostupnosti léčiv v ČR. Získáme možnost řídit zbytkovou zásobu tak, aby šla tam, kde je potřeba, a v případě kritického nedostatku konkrétního léku díky tomuto zákonu získáme cenný čas v délce dvou měsíců na zajištění mimořádných dodávek."
Další řešení je podle Válka usnadnění dovozu léků z jiných evropských zemí, ke kterému došlo loni v prosinci. Dovezeno bylo už přes 150.000 balení. Antibiotik v tabletách bylo loni v ČR spotřebováno více než sedm milionů balení. Umožnit je podle Válka třeba také větší konkurenci firem vyrábějících stejný lék.
Zavedení výroby je náročný proces
Podle ředitele Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Davida Koláře může celý vyjednávací proces o výrobě penicilínu trvat i několik let.
"Je to velmi náročný proces. Ta pravidla, která musí výrobce splnit, tak jsou uvedeny v zákoně o léčivech. Ten samotný proces může zabrat horizont několika měsíců, až let. Pokud by alespoň část té výroby probíhala na území ČR, tak to do budoucna pomoci může, protože budeme mít ty kapacity blíže, a ty dodavatelské řetězce budou kratší, a tím pádem méně náchylnější pro výpadky."
Jak uvedla poslankyně Iveta Štefanová (SPD), penicilin je obrovský problém, pokud chybí dlouhodobě. Lékaři podle ní musí sahat k jiným širokospektrým antibiotikům, která zhoršují riziko vzniku odolných kmenů bakterií.
"Pokud lékaři musí sahat pro lék druhé volby, jiná širokospektrální antibiotika, u nemocí, kde je primárním léčivem penicilín, a musí to takto dělat opakovaně, vznikají neskutečnou rychlostí rezistentní kmeny a tato situace už se nedá zpátky vrátit. To je obrovský problém v rámci toho penicilínu."
Plná soběstačnost? Podle výrobců nereálná
Plná soběstačnost ČR ani Evropy podle zástupců výrobců léčiv není reálná. Diskutovali o tom na odborné konferenci Unie zaměstnavatelských svazů Zdravotnictví 2024 v Praze.
V současnosti se podle Zdeňka Blahuty, výkonného ředitele Evropské federace lékárenských sítí, vyrábí mimo Evropu a USA dvě třetiny účinných látek a 40 procent hotových léků. Výroba základních chemikálií, které jsou pro léčiva potřeba, není možná v EU ani z ekologických důvodů.
Podle viceprezidenta České lékařské komory Zdeňka Mrozka by lékaři měli být o výpadcích léků lépe informovaní. Vadí mu, že když předepisuje lék, který není dostupný, systém mu to nenahlásí. Vhodné by podle něj také bylo, aby se lékař mohl rovnou podívat, ve které lékárně lék je a rovnou ho zarezervovat.
