Důvěra je ohrožována dezinformacemi. Evropské volby budou výzvou pro demokracii, řekl prezident Pavel v Evropském parlamentu
Evropské volby, které se uskuteční příští rok, budou příležitostí i výzvou pro demokracii. V projevu v Evropském parlamentu to dnes prohlásil český prezident Petr Pavel.
Zdůraznil, že klíčem k míru a prosperitě v Evropě je její jednota a rozmanitost.
"Důvěra je dnes neustále ohrožována dezinformacemi a četnými pokusy o překrucování slov a činů. Pokud dopustíme, aby se právní stát rozpadl, a aby byl vytlačen principem, že moc má pravdu, nebo, že falešné věci jsou ty správné, tak by to mohlo vést k nepředvídatelným důsledkům pro celou Evropu. Můžeme nesouhlasit v mnoha různých ohledech, ale neměly bychom své argumenty zakládat na lžích a falši."
Míru nelze dosáhnout za podmínek agresora
Prezident zároveň ostře odsoudil ruskou agresi proti Ukrajině, vyzdvihl evropskou pomoc Kyjevu a apeloval na politiky, aby komunikovali s občany a nedávali prostor dezinformacím. Ocenil pomoc českých občanů, mimo jiné zdůraznil, že v Česko přijalo v počtu na obyvatele nejvíc ukrajinských uprchlíků.
"Nenechme se zmást těmi, kdo tvrdí, že ve jménu zklidnění je třeba dosáhnout míru nabídkou ústupků, které podkopávají suverenitu a územní celistvost Ukrajiny. Ve skutečnosti takoví lidé žádají, aby se Ukrajina vzdala, a my abychom rezignovali na své vlastní zásady. Před 85 lety bylo Československo v podobné situaci. Abychom se vyhnuli válce, někteří evropští státníci se domnívali, že postoupením části území Československa Hitlerovi, tohoto diktátora uspokojí, a povede k mírovému řešení konfliktu. Tato naděje se nikdy nenaplnila. Míru nelze dosáhnout za podmínek agresora."
Za selhání Evropy označil Pavel její neschopnost zavčas rozpoznat zlo v podobě úmyslů Moskvy s Ukrajinou. Citoval Václava Havla, který v roce 2000 na půdě Evropského parlamentu řekl, že zlu je třeba čelit v zárodku.
Už ráno se prezident setkal s českými europoslanci a probral s nimi jejich priority na poslední měsíce jejich mandátu před evropskými volbami. Ty budou v červnu příštího roku.
Je třeba zvýšit počet studentů na College of Europe
Pavel přiletěl do Štrasburku z Brugg, kde zahájil nový ročník na College of Europe, která je považovaná za zdroj budoucích euroúředníků a diplomatů. V projevu uvedl, že EU by se měla rozšířit v zájmu své bezpečnosti.
College of Europe, či také Evropské kolegium, je jednou z nejuznávanějších akademických institucí v Evropě. Hlavní kampus má v belgických Bruggách, druhý se pak nachází ve Varšavě. V příštím roce se chystá otevření kampusu také v albánské Tiraně. Český prezident Petr Pavel by rád zvýšil počet českých studentů. Byla by to podle něj i cesta, jak do budoucna zvýšit počet Čechů, kteří pracují v evropských institucích, který je také velmi nízký.
Letos studuje v Bruggách šest českých studentů. Rok studia zde stojí 29 tisíc eur (asi 710 tisíc korun).Ve dvou případech jde o státní úředníky, kterým stipendium platí stát. Jednou z těchto studentek je Markéta Šonková, která se před nastoupením na desetiměsíční studium věnovala bezpečnostní politice na ministerstvu vnitra.
"Já jsem se přihlásila jako zaměstnanec státní správy. Musím po celou dobu studia zůstat ve státní službě, a zároveň je potom potřeba se do státní služby vrátit, a to minimálně na dobu délky studia zde na College of Europe."
Studium je roční a lze studovat mezinárodní vztahy, ekonomická studia, ale i právo. Jednou z českých studentek je absolventka práv v Brně Eva Šišková. Po vystudování právnické fakulty šla na půlroční stáž k Soudnímu dvoru Evropské unie v Lucemburku. Chtěla tam zůstat, ale byla jí doporučena dvouletá práce v právnické kanceláři v Česku nebo postgraduál typu College of Europe. Protože není státní úředník, vládní stipendium nezískala. Povedlo se jí ale dostat stipendium, které nabízí Evropská komise. Čtvrtinu však musí platit ze svého.
