Výjimečná kolekce. V Praze se dražily unikátní kousky z bývalé ambasády ve Stockholmu
Třímetrový obraz, světelné objekty či elegantní nábytek z ohýbaného dřeva. V sedmdesátých letech 20. století zdobily tyto umělecké předměty interiér československého velvyslanectví ve Stockholmu, nyní se po více než 40 letech vrátily do Česka. V aukci pak našly nové majitele.
Budovu bývalého Československého velvyslanectví ve Stockholmu navrhl a zrealizovala na počátku sedmdesátých let 20. století trojice významných architektů Jan Bočan, Zdeněk Rothbauer a Jan Šrámek. Československo se totiž v době komunismu snažilo prezentovat architekturou svých ambasád, proto je stavěli někteří z nejlepších architektů v zemi. Ti pak díky poměrně vysokým rozpočtům na projekty mohli experimentovat a navrhovat nejen zajímavou architekturu, ale také interiéry a designové objekty.
Týká se to také budovy stockholmské ambasády. Trojice jejich autorů měla tehdy už za sebou i zkušenost s realizací mezinárodně oceňované ambasády v Londýně. Oba projekty výrazně ovlivnil v té době mezinárodně prosazovaný brutalismus. Stockholmská ambasáda je pokládána za „klenot brutalismu“ a je zapsána na seznamu švédských kulturních památek.
Budova ukrývala také detailně promyšlený interiér, k jehož výzdobě tehdy architekti přizvali řadu předních československých výtvarníků a designérů. Například působivá osvětlení Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové měla evokovat náladu starých pražských plynových svítilen.
Některá díla z interiéru ambasády se nyní po více než 40 letech vrátila do Česka. Sbírku předmětů přivezl majitel galerie a aukčního domu Arthous Tomáš Hejtmánek, aby je nabídl v aukci novým majitelům. Galerista prozradil, kde se díla ve Švédsku nacházela a kdo je z bývalé ambasády vlastně získal. Budova velvyslanectví totiž po rozdělení Československa přešla do rukou soukromého investora.
„Byla v majetku švédského architekta, dokonce přítele Jana Bočana. V 90. letech, kdy se ambasáda prodávala, ji odkoupil, samozřejmě včetně vybavení. Věci jsme vyzvedávali ze statku v jižním Švédsku. Byly tam poměrně dobře uloženy, proto jsou dobře zachovány,“ uvedl galerista.
Zájem roste
„Podařilo se nám přivézt velkou kolekci nejenom výtvarných děl, ale i úžasné skleněné objekty, velkou kolekci designového nábytku a také dva gobelíny od českých autorek. Ta kolekce je opravdu výjimečná,“ dodal Hejtmánek.
Na výstavě uměleckých unikátů dovezených ze Švédska, která aukci předcházela, tak lidé mohli obdivovat díla od malířů Josefa Šímy - jednoho z největších českých malířů 20. století, Albína Brunovského - mimo jiné autora posledních československých bankovek, nábytek navržený architektem Janem Bočanem z produkce slavné továrny TON či zmiňované skleněné plastiky Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové.
„Albín Brunovský patří k nejzajímavějším poválečným slovenským autorům a monumentální Zahrada je dosud největší známou malbou, jakou kdy vytvořil. Je to svým způsobem abstraktní, trochu figurativní a velmi imaginativní obraz,“ upozornil Hejtmánek na dílo, které se nakonec vydražilo za 7,1 milionu korun, což je autorský rekord.
Prodal se také obraz s názvem Světelná krajina od malíře Josefa Šímy. Za dílo tohoto umělce, který žil ve Francii a jehož svět zná jako francouzského malíře Josepha Simu, zaplatil nový majitel více než 8,5 milionu korun.
V prodeji byly i světelné skleněné objekty vytvořené dvojicí sklářských výtvarníků Stanislavem Libenským a Jaroslavou Brychtovou. Dva metry vysoké plastiky měly vyvolávací částku 600 tisíc korun za kus a obě se shodně zastavily na 1 milionu a 364 tisících korunách.
„Zájem o unikátní, zakázkový design specifického období československého designu stále roste. Myslím, že před deseti lety tento design v tuzemsku skoro nikdo nesbíral, protože sběratelé v Čechách jsou trochu konzervativní a sbírají většinou obrazy a sochy. Ale myslím, že zájem o tyto předměty roste,“ poznamenal galerista Tomáš Hejtmánek.
