Suchozemec námořním architektem
Architekt Tomáš Frank pochází z Prahy, po roce 1968 se usadil v USA. Se stavební firmou Frankcs Architekts, kterou založil před 30 lety s kolegy v Berkeley, získal řadu ocenění.
Jak začala vaše kariéra architekta?
V Praze jsem v šedesátých letech vystudoval Strojní průmyslovku. Potom jsem na ČVUT pokračoval tři roky ve stejném oboru. Ale vždy jsem měl blízky vztah k architektuře, protože táta měl spoustu kamarádů architektů a kumštýřů např. Frantu Kubra, Milana Halašku atd. Scházeli se a diskutovali o nových projektech. Jedním z nich, na kterém otec spolupracoval, byl v roce 1958 Bruselský pavilon reprezentující Československo na Světové výstavě.
Kdy jste se rozloučil s rodnou vlastí?
Po okupaci v 68 roce mě zajímalo podívat se do zahraničí a zjistit, co si o ní myslí mimo hranice „bratrského tábora“. Nevypadalo to hezky a tak jsem se z Rakouska rozhodl emigrovat do USA.
První dojmy?
Na nic nebyl čas. Naštěstí jsem se dostal na školu architektury The Cooper Union, kde taky učil architekt John Hejduk původem z Československa, který mi pomohl. Uznali mi tam sice jenom jeden ročník studia z Prahy. Vše jsem zvládnul a přihlásil se na postgraduální studium. Na všech universitách, kam jsem poslal přihlášku, mě přijali. Nakonec jsem si vybral v Kalifornii slavnou universitu Berkeley. Tam jsem začínal studiem námořní architektury.
Nebyl to pro vás jako suchozemce příliš neobvyklý obor?
V mládí jsem se nebál riskovat. Snažil jsem se naučit a zvládnout vše neznámé. Nevyhýbal jsem se ničemu. Brzy jsem ale pochopil, že konstrukce námořních lodí opustily Spojené státy. Tedy kromě stavby vojenských lodí, což mě vůbec nezajímalo. Přestoupil jsem proto na standardní architekturu.
Kdo byl vaším vzorem a proč?
Vždy mě zajímaly konstrukce. Stavěl jsem si např. modely letadýlek. Na studiích mě potom nejvíc zaujali Japonci a jejich styl. Konkrétně skupina, která se nazývala „Metabolisti“. Metabolismus / shinchintaisha bylo poválečné japonské architektonické hnutí, které spojilo představy o mega strukturách s představami o organických biologických ideách. Stavěli také města na vodě. Ve svém koncepčním manifestu „Metabolismus 1960: Návrhy nového urbanismu“ použili zakladatelé biologické metafory ke stavbě budov schopných regenerace. Skupina zahrnovala architekty Kenzo Tange, Kiyonori Kikutake, Kisho Kurokawa, Masato Otaka a Fumihiko Maki.
A co vás zaujalo v evropské a zdejší architektuře?
Stavba olympijského stadionu od Otto Freie v Mnichově ve stylu stanu, tvorba skupiny Archigram v Anglii i práce zdejších tvůrců Ant Farm. Potom se vše změnilo a přišel postmodernismus, který mě příliš nenadchnul. Trval asi devět let a dokázal jsem to přetrpět, i když to bylo v módě.
To je široká škála projektů. Čemu sám ve vlastní tvorbě dáváte přednost?
V posledních asi dvaceti letech jsem pracoval jenom na rodinných domech. Na začátku kariéry měly přednost spíš komerční projekty jako banky, studentské koleje atd., ale při nich jsem byl většinou jenom partnerem. Architektura je svázaná s ekonomií. Když zakašle, tak jsou architekti první nezaměstnaní. Proto jsem po studiích byl rád, když jsem dostal příležitost pracovat pro známou firmu MLTW/Turnbull Associates. Díky ní jsem dostal možnost podílet se na stavbách kondominií nejenom v Kalifornii, ale i v coloradském Aspenu a jiných lyžařských střediscích atd. Na to navázaly stavby studentských kolejí pro universitu UC Berkeley, kde jsem byl hlavním architektem. To byla moje poslední spolupráce s velkou firmou a pak jsem se na přelomu devadesátých let postavil na vlastní nohy.
Co následovalo?
Měl jsem dva partnery a společně jsme se věnovali především přestavbám kostelů a synagog. Po pěti letech jsme se rozešli, za krize v roce 2002.
Měl jste možnost pracovat na nějakých neobvyklých projektech?
Díky spolupráci s MLTW jsem dostal nabídku na práci pro komunitu The Sea Ranch kde pracuji posledních 20 let. To je tady ze San Franciska na sever asi dvě hodiny jízdy autem. Je to taková utopistická komunita z šedesátých let, kdy tady rozdělili pastviny na tisíce pozemků. Komunita v severní Kalifornii vznikla v době, kdy v americké kultuře a moderní architektuře stále více převládala příroda a ideály. Byla založena architektem a plánovačem Al Boekem ve spolupráci s Larry Halprinem, Josephem Esherickem a MLTW. Boeke si představoval komunitu, která by zachovala přírodní, drsnou krásu v pobřežní oblasti se základem na ekologických principech s minimálním dopadem na původní prostředí. Komplementární architektura.
Nahradí umělá inteligence architekty?
V tvorbě zajímavé architektury už dnes dokážou počítače nahradit mnoho důležitých funkcí. Architekt zadá úkol a počítač vychrlí tisíce možností, z kterých se pak může vybrat tu správnou. Jelikož se blíží doba kdy AI bude chytřejší než lidi, stavební úřady ani územní rozhodování nebude zapotřebí. Vše bude navrženo počítačem perfektně podle daných zákonů, které také udělá AI.
Co je nejdůležitější zvládnout při návrhu rodinného domu?
Důležitá je spolupráce s klienty. Je někdy velice těžké jim vysvětlit a zdůvodnit, co vše je potřeba k postavení moderního luxusního domu.
Nejhloupější požadavky na stavbu, se kterými jste se setkal?
Týkají se většinou interiérů, a to především velikosti koupelen a kuchyní. Vůbec mi nedochází, proč musí být tak velké, když se tam koupe jeden člověk a v kuchyni skoro nikdo nevaří, protože se dnes dává přednost objednávce jídel prostřednictvím dovozu z restaurací.
Na čem právě pracujete a co připravujete?
Ještě dodělávám tři projekty na Sea Ranch, jeden je přímo u moře. Hraju hodné golf, to mě asi dnes baví nejvíc. Dcera ale nedávno přišla a oznámila mi, že si koupila farmu a tam si prý mám postavit domeček pro sebe, takový vejminek. Není to vinařská oblast, takže sklepy na víno nebudou potřeba, ale pěstují se tam mandle a olivy a je tam teplo jako v Itálii. Díku tomu mám o zábavu postaráno na další desítky let.
Tomáš Frank se narodil v Praze. Absolvoval strojní průmyslovku a po třech letech studia ve stejném oboru na ČVUT se rozhodl emigrovat. Na východním pobřeží byl přijat na školu architektury The Cooper Union. Postgraduální studium v oborech inženýrství a plánování zvládl v Kalifornii na slavné universitě Berkeley. Po studiích spolupracoval s řadou firem, z nichž největší byla MLTW/Turnbull Associates. V roce 1993 založil s kolegy Frank/Architects v Berkeley. Kromě tvorby v Kalifornii pracovali na projektech na východním pobřeží, a to samostatně nebo ve spolupráci s jinými architektonickými firmami. Firma Frank/Architects byla jedním z prvních uživatelů SIP (konstrukční izolované panely) v udržitelném bytovém designu. V obrovské konkurenci v kalifonském stavebním průmyslu firma získala řadu ocenění, z nichž nejvýznamnější jsou Sunset Award AIA, National Award AIA a East Bay Chapter Award Featured in "150 Best Cottage and Cabin Ideas”.
