Problematický vlk může být odstřelen, stát povolil výjimku z ochrany vlků
Potkat v české krajině vlka bylo ještě donedávna téměř nemožné. Dnes je situace jiná. Šelma, která zde byla na přelomu 19. a 20. století zcela vyhubena, se v posledních letech do přírody vrací. To s sebou ale přináší i komplikace. Zejména pro chovatele hospodářských zvířat, ve specifických případech i pro bezpečnost člověka. Česko má proto vypracovaný Pohotovostní plán a letos vešlo v platnost opatření usnadňující odstřel konfliktního vlka.
„Vlk se v posledních letech vrací do české krajiny, kam také patří. Jako vrcholný predátor pomáhá například k regulaci přemnožené spárkaté zvěře, která poškozuje lesy a působí škody zemědělcům. Do české přírody tak navrací rovnováhu. Je ale nutné, abychom byli připraveni i na případy, kdy někteří vlci mohou představovat riziko. S ministerstvem zemědělství jsme se proto shodli na Pohotovostním plánu, který specifikuje kritéria pro posouzení chování konkrétního vlka na škále od přirozeného po problematické, a především stanovuje další postup,“ informoval loni ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
V Pohotovostním plánu jsou popsány i příklady atypického chování vlků ve vztahu k lidem, kdy je nutné takové zvíře usmrtit. Například, když by vlk bez vyprovokování napadl člověka, nebo kdyby se bez zjevné příčiny choval vůči lidem agresivně, nebo kdyby bránil svou kořist v blízkosti lidských sídel okamžitým útokem. Za problematické je považováno i chování, které může souviset s napadáním hospodářských zvířat, která jsou dobře ochráněna před útoky vlků.
Za účelem realizace Pohotovostního plánu schválila Agentura ochrany přírody a krajiny opatření povolující vyjmutí vlka ze základních ochranných podmínek zvláště chráněného druhu. Vyhláška vstoupila v platnost letos.
„Nejde o paušální povolení lovu vlka – jedná se o povolení provádění opatření, které je nezbytné realizovat pro odvrácení nebezpečných situací u vlka s problematickým chováním. Jeho odstřel bude vždy až poslední možností. O aplikaci konkrétních opatření bude rozhodovat pohotovostní štáb,“ upozorňuje na webu Agentura ochrany přírody a krajiny.
Pohotovostní štáby vznikají v jednotlivých regionech a mají v nich zastoupeni všichni, kterých se to týká. Jsou tedy složené jak z ochránců přírody, tak i ze zástupců krajského úřadu, veterinářů, myslivců, policie, dotčených obcí i odborníků na danou problematiku.
Pohotovostní štáb pak podle charakteru situace rozhodne o vhodných opatřeních. „Problematické chování konkrétního vlka může mít různý charakter, intenzitu i příčiny. Proto je nezbytné vyhodnotit jeho chování, zintenzivnit monitoring a přijmout opatření odpovídající riziku,“ uvádí AOPK.
Podle ochránců přírody žijí v Česku zhruba dvě stovky vlků. Jak uvádí ministerstvo životního prostředí, aktuálně na území Česka zasahuje 18 teritorií vlčích smeček - několik dalších teritorií je obsazeno jednotlivými jedinci či páry - především v pohraničních oblastech.
„Protože vlci putují na velké vzdálenosti - byly zaznamenány přesuny na vzdálenosti stovek kilometrů, denně je vlk schopen urazit i několik desítek kilometrů - není vyloučen výskyt vlků prakticky na celém území České republiky. Nejčastěji se může jednat o mladé jedince vyhledávající nová teritoria. Právě u nich je možné se setkat se sníženou ostražitostí vůči lidem,“ upozorňuje resort životního prostředí na svém webu.
Evropská komise vyzývá k regulaci vlků
Diskuse o ochraně vlků se nevede jen v Česku, ale v rámci celé Evropské unie. Jejich populace roste v celé Evropě, a proto se také stále častěji začíná debatovat o změně jejich ochranného statusu. Podle odhadů přírodovědců žije v 27 evropských zemích přes 15 tisíc vlků a jejich počet roste. Evropská komise proto nabádá k jejich větší regulaci.
Loni v prosinci proto Evropská komise navrhla změnu statusu ochrany vlků z „přísně chráněných“ na „chráněné“, což by mohlo vést ke změně evropských směrnic a poskytnout členským státům větší pravomoci v regulaci vlčích populací.
„Koncentrace vlčích smeček v některých evropských regionech se stala skutečným nebezpečím pro hospodářská zvířata a potenciálně i pro lidi. Aby bylo možné kritické koncentrace vlků aktivněji řídit, žádají místní orgány o větší flexibilitu. Evropská úroveň by to měla usnadnit a proces, který nyní Komise zahájila, je důležitým krokem,“ uvedla k tomu předsedkyně Evropské komise Ursula von de Leyenová.
Evropská komise také oficiálně vyzvala členské státy, aby dodaly data o stavu vlčích populací na svých územích a o dopadu výskytu šelem na ekonomiku. Na jejich základě pak rozhodne o dalším postupu.
Ochránci přírody ale návrh kritizují, data o vlčích populacích podle nich možnost jejich vybíjení neospravedlňují.
