Probíhá dohledávání komunistických funkcionářů, kterým budou podle zákona kráceny důchody
Už od března pocítí někteří komunističtí funkcionáři krácení důchodů. V současné době probíhá dohledávání zákonem stanovených funkcí a konkrétních jmen.
Snížení důchodů pro vrcholné komunisty schválili poslanci na podzim roku 2022.
"Samozřejmě každý říká, že je to pozdě. Ale lepší pozdě než později, nebo nikdy. Je těžké dohledat všechny osoby, které zákon vypsal, že je dohledávat máme. Nejsou to jen nejvyšší představitelé režimu na té centrální úrovni, ale i na té regionální úrovni, na úrovni okresů a krajů.
Kolegové prošli všechny archivní fondy, prošli všechny dokumenty, kterými mohou doložit jak dlouho, a kdo pracoval pro jakou z institucí stranických a státních, které jsou v tom zákoně vymezeny. Ten seznam dopracováváme, tak aby bylo jasné, že ty osoby žijí, že tam nejsou chyby ve jménech," vysvětluje Kamil Nedvědický, první náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů.
Od procentní výměry důchodů se bude bývalým komunistickým funkcionářům odečítat 300 korun za každý i započatý rok ve funkci. Když například někdo pobírá důchod ve výši 25 tisíc měsíčně a ve vysoké stranické funkci byl 10 let, tak jeho důchod bude snížen o 3000 Kč. Zároveň důchody nesmí klesnout pod sociálně únosnou mez. V zákoně je stanovená hranice 18 674 korun.
"Je tady velká skupina lidí, kteří sloužili konkrétnímu komunistickému režimu. Za služby režimu, který náš zákon označil za zločinný a nelegitimní, dostávali samozřejmě větší odměnu, a projevilo se to i po pádu komunismu tím, že v současné době mají vyšší důchody než ti, kteří tomu režimu takto aktivně nesloužili. Tohle byla asi první představa z hlediska spravedlnosti."
Zákon počítá i s výjimkami
Důchody se budou upravovat také disidentům, kteří často nesměli studovat, nebo vykonávat práci, ke které byli kvalifikovaní. Jejich důchody jsou tak nepřiměřeně nízké. Stoupnout by měli na průměrný důchod. Určitě se najdou mezi lidmi i případy, že se komunističtí funkcionáři později zapojili do disentu nebo do druhého či třetího odboje. I na to zákon pamatuje výjimkou.
"Zákon říká, na které osoby se to nevztahuje, které v nějakém období vykonávali funkce, ale pak se třeba postavili proti tomu režimu. Věřím tomu, že v rámci správního řízení se bude přezkoumávat, jestli tam nejsou ty tzv. výluky, jestli to na daného člověka dopadá nebo nedopadá. Ta etická otázka je tady vždycky, ale myslím, že musí být vybalancovaná oboustranně, to znamená, je třeba zohledňovat konkrétní konání těch lidí," dodává Kamil Nedvědický, první náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů.
