Praha v dobách Kafky nebo jako středověké město. Fond podpořil filmy natáčené v kulisách metropole
Film o Franzi Kafkovi, minisérie o Anežce České, příběh z doby dramatických událostí srpna 1968 s názvem Konec světa nebo celovečerní snímek Džob. Co mají tyto filmy společné? Všechny se natáčejí v kulisách Prahy. Díky tomu získaly finanční podporu od Pražského audiovizuálního nadačního fondu. Celkem podpořil devět chystaných filmů necelými deseti miliony korun.
Audiovizuální nadační fond založila Praha v roce 2016 s cílem podporovat pozitivní reprezentaci hlavního města prostřednictvím filmové a televizní tvorby. Zahraniční i české produkce, které chtějí natáčet v české metropoli, musejí splňovat dvě zásadní podmínky.
„Praha musí ve filmech nebo seriálech představovat sebe samu a projekty musejí mít zajištěnou mezinárodní distribuci. Odliv nejen zahraničních produkcí se dotýká i Prahy, jejich podpora je tedy pro nadační fond prioritou,“ uvádí fond na svém webu. Protože se dost často také stává, že pražské kulisy ve filmu hrají jiná evropská města. Proto fond podporuje jen ty filmy, kde Praha je Prahou, nikoli tedy třeba Paříží nebo jiným velkoměstem.
Letos se budou hned dvě mezinárodní koprodukce věnovat historickým osobnostem neodmyslitelně spjatým s Prahou – Franzi Kafkovi a Anežce České. Ve filmech tak uvidíme Prahu v dobách dvacátých a třicátých let 20. století nebo jako středověké město 13. století.
„Ve filmu Franz hraje Praha významnou roli. Franz Kafka se zde narodil, vyrostl tady, vystudoval, pracoval a psal. Ve všech jeho dílech také toto město a jeho lidé probleskují na povrch. Společně s režisérkou Agnieszkou Holland máme nejen ke Kafkovi, ale i k Praze velmi blízký vztah a diváky chceme právě do vidění Kafkovy Prahy, prostřednictvím filmu Franz, pozvat,“ uvedla producentka Šárka Cimbalová.
Film o Kafkovi získal od fondu nejvyšší příspěvek – tři miliony korun. Jde o koprodukční snímek Česka, Německa, Polska a Francie. Natáčet se na jaře na Starém městě, Malá Straně i v čtvrti Josefov. Ve snímku by se mělo mluvit česky a německy – tedy stejně jako v Praze Kafkovy doby.
„Život a dílo Anežky jsou s Prahou neodmyslitelně spojené, a my jsme upřímně rádi, že také díky podpoře fondu vytvoříme obraz středověké Prahy, ve které Anežka žila a působila,“ uvedla k dalšímu podpořenému snímku jeho producentka Karla Stojáková.
Vizuálně je podle ní v minisérii přítomen historický obraz Prahy 13. století. „Protože točíme o středověku, bez využití ateliérů, pak pro docílení historické a estetické věrohodnosti budeme natáčet v reálných lokacích, které se podobají místům, kde Anežka žila – což bude také v reálných lokacích v Praze. Pomocí VFX postprodukce pak budeme dotvářet obraz Prahy ve 13. století,“ dodala producentka historického dramatu, ve kterém hlavní roli Anežky Přemyslovny ztvární Eliška Křenková.
Důležitá podpora
Drama Konec světa režiséra Bohdana Slámy v hlavní roli s Miroslavem Krobotem se vrací do roku 1968. „Příběh našeho filmu vychází ze skutečné události, která se odehrála v Praze v roce 1968. Proto při volbě místa natáčení byla Praha první volbou,“ konstatují producenti filmu Martin Růžička a Jindřich Motýl.
Další filmy podpořené Prahou jsou zasazeny do současnosti. Jde o celovečerní snímek Ošklivá Mandarínka v koprodukci Česko, Taiwan a Slovensko. Dále pak snímky Džob, Něco s námi je, Petra si jde zaplavat. Nadační fond podpořil i dva celovečerní dokumenty - Pocta novému cirkusu či dokument o výtvarníkovi v oblasti paleoartu Ztracený svět Jana Sováka.
„Podpora lokálních fondů se jeví jako stále důležitější pro vznik nejen českých, ale i zahraničních projektů, které tak do Česka přinášejí nemalé investice, podporují lokální byznys i zaměstnávaní místních profesionálů. Pokud by Praha o takové příležitosti přišla, omezí ji to nejen v rámci ambicí na podporu kultury a umění, ale i v ekonomického sektoru napojeném na dynamicky se rozvíjející audiovizuální průmysl,“ konstatuje fond.
