200 let od narození velikána české hudby Bedřicha Smetany
Jeho dílo zná každý Čech, zařadil se po bok nesmrtelných umělců. Během života ale čelil četným tragédiím, utrpení i nepochopení.
Bedřich Smetana se narodil na masopustní úterý. Jeho otec z radosti nad narozením syna nechal v pivovaru v Litomyšli, kde pracoval, vyvalit sud. Obrázek, který bývá k vidění i během Smetanovských slavností. Hudební talent mladého Bedřicha se projevoval doslova od prvních krůčků. Noty uměl od čtyř let, v šesti letech měl první klavírní vystoupení, od mládí skládal různé polky, kvapíky a čtverylky. O studiu univerzity, což bylo přání otce, nechtěl ani slyšet. Chtěl se věnovat hudbě. Aby se uživil, začal pracovat jako učitel hudby v rodině hraběte Thuna a díky němu se dostal mezi pražskou elitu. Souběžně studoval hudební kompozici a dokonce se mu v Praze podařilo založit úspěšnou hudební školu.
Rodinné tragédie, smrt tří dcer
Poprvé se Bedřich Smetana oženil v pětadvaceti letech se svou láskou Kateřinou Otilií Kolářovou. Manželům se narodily čtyři dcery, tři z nich však v dětství zemřely a na živu zůstala pouze jediná, Žofie. Původně šťastné manželství dostalo trhliny. Skladatel se uchýlil na pět let do Göteborgu, kde vyučoval hru na klavír a dirigoval tamní orchestr. Čas od času navštěvoval svoji ženu v Praze. V okamžiku, kdy se rozhodl k návratu, manželka léta trpící tuberkulózou náhle zemřela.
Vdovcem ale Smetana dlouho nezůstal, jeho druhou ženou se už rok na to stala o šestnáct let mladší Barbora Ferdinandiová, která mu porodila další dvě dcery. Vzhledem k věkovému rozdílu a odlišným povahám šlo o nešťastný vztah. I proto žil pár raději odděleně.
Neúspěšný „lazar“
Vyostřené politické spory mezi tzv. Mladočechy a Staročechy, útoky, pomluvy, závist ničily Smetanovu psychiku i zdraví. Nepodařilo se mu získat ani místo kapelníka v Prozatímním divadle, ani post ředitele Pražské konzervatoře. O to více skládal. Smůlu prolomil až díky historické opeře „Braniboři v Čechách“ a především „Prodané nevěstě“. Úspěch těchto děl přispěl k tomu, že se Smetana nakonec kapelníkem Prozatímního divadla stal a na počest otevření Národního divadla zkomponoval další skvělou operu „Libuše“.
V té době ovšem skladatele potkala další rána, v padesáti letech ohluchl. Slitování se ovšem nedočkal, jeho odpůrci se neštítili o něm v novinách psát jako o „lazarovi.“
„ Má Vlast“ - ikonická skladba českých dějin
Navzdory hluchotě a rychle se rozvíjejícím psychickým problémům složil Bedřich Smetana své nejproslulejší dílo „Má vlast“. V cyklu, který začal psát na podzim 1874, oživil slávu českého mýtu i historie (Vyšehrad, Šárka, Tábor), krásu české přírody a života (Vltava, Z českých luhů a hájů), v Blaníku pak povýšil husitskou tradici nad tradici svatováclavskou, protože víc odpovídala tužbám českého národa po dosažení samostatnosti.
Má vlast má v české historii výjimečné postavení. Šéfdirigent Václav Talich ji zvolil pro první živé rozhlasové vysílání České filharmonie v roce 1925. Pod vedením Rafaela Kubelíka zazněla na koncertě k oslavě prvních svobodných poválečných voleb. Tuto výjimečnou situaci si legendární dirigent zopakoval o několik let později. Mou Vlast uvedl po pádu železné opony na úvod Pražského jara 1990. Šlo o první Kubelíkův koncert po jeho triumfálním návratu z jedenačtyřicet let trvající emigrace.
Radosti z toho, že se konečně prosadil, si Bedřich Smetana neužil. Začal trpět vážnými psychickými potížemi i stále častějšími záchvaty nezvladatelné agrese a halucinacemi. Nakonec musel být umístěn do ústavu pro choromyslné, kde ve svých šedesáti letech, po necelém měsíci léčení zemřel.
Smetanovské oslavy
Bedřichu Smetanovi je věnován letošní Rok české hudby. Připomene ho rodná Litomyšl. V Plzni, kde strávil studia, uvede Tylovo divadlo všechny jeho opery. Pozadu nezůstane ani Národní divadlo v Praze. A k oslavám se připojuje i Český rozhlas. K této příležitosti natočil s Robertem Jindrou operu Dvě vdovy. "Je to jedna z klíčových Smetanových oper, kdy se pokusil vybočit z českého rámce a vytvořit jakousi salonní konverzační oper, francouzského typu," komentuje vznik nahrávky dirigent Robert Jindra. A vy si ji můžete poslechnout 3. března ve 20:00 hodin ve vysílání Českého rozhlasu Vltava. Účinkují Robert Jindra, Kateřina Kněžíková, Pavol Breslik, Adam Plachetka, Jana Sibera, Petr Nekoranec a sbor Národního divadla.
Litomyšlský rodák Bedřich Smetana je i na poštovní známce. Aršík s Mou vlastí k 200. výročí narození hudebního skladatele šel do prodeje ve středu 14. února.
