Zábřeh na Moravě a Dawson City v Kanadě stvrdily partnerství. Pojítkem je Jan Eskymo Welzl
Zástupci Zábřehu na Šumpersku a kanadského Dawson City v Yukonu podepsali při online ceremonii dohodu o partnerství. Obě města vzdálená od sebe přes sedm tisíc kilometrů spojuje český dobrodruh, cestovatel, lovec, zlatokop i náčelník Eskymáků Jan Eskymo Welzl. Narodil se v Zábřehu a závěr svého života strávil právě v Dawsonu na soutoku řek Yukon a Klondike.
Součástí ceremoniálu, který mezi představiteli Zábřehu na Šumpersku a Dawson City na kandsko-americké hranici proběhl pomocí internetové platformy, bylo i přijetí Memoranda o porozumění, které zmiňuje českého dobrodruha Jana Eskymo Welzla.
„Jde o preambuli zdůrazňující život tohoto nejslavnějšího českého dobrodruha, cestovatele, náčelníka eskymáků a vypravěče, kterému se Dawson City stalo domovem v letech 1929 až 1948,“ připomněla mluvčí Zábřehu Lucie Mahdalová.
Welzlův dobrodružný duch a přínos jsou podle ní v Zábřehu, Welzlově rodném městě, i Dawsonu již dlouho připomínány, což obě města spojuje a vytváří pro ně základnu kulturní výměny, vzájemného porozumění a užších mezilidských vztahů.
„Město Dawson City je známé z životopisů Jana Eskymo Welzla či Jacka Londona. S námětem uzavřít partnerství přišel dawsonský radní Patrik Pikálek. Partnerství má pro Zábřeh žijící Welzlovým odkazem především symbolický význam,“ okomentoval uzavření partnerství starosta Zábřeha František John (KDU-ČSL).
„Dawson dodnes žije odkazem zlatokopů i prospektorů a bydlí zde lidé s podobnou živelnou náturou, jakou měl Jan Eskymo Welzl,“ řekl při podpisu memoranda starosta Dawsonu William Kendrick. Doplnil, že to, co o Welzlovi četl, naznačuje, že byl ‚excentrickou postavou‘. „A záhadnou postavou,“ řekl Kendrick. „A rozhodně se velmi dobře hodil a stále hodí do Dawson City, protože Dawson City je i nadále plné výstředních a zajímavých postav,“ dodal starosta kanadského městečka.
Obě města si podle jeho slov přejí podporovat kulturní výměny, posilovat vzájemné porozumění a navazovat užší vztahy mezi svými obyvateli.
To potvrdila i mluvčí Zábřehu. „Dohoda o partnerství měst si klade za cíl posílit přátelské vztahy prostřednictvím podpory různých společných aktivit v oblastech kultury, vzdělávání, turismu a místního rozvoje. To bude zahrnovat například partnerství mezi muzei, studentské výměny a propagační aktivity, které zapojí obě komunity a budou pro ně přínosem,“ přiblížila Lucie Mahdalová.
Lovec, náčelník i soudce
Jan Eskymo Welzl se narodil v Zábřehu v roce 1868. Už jako 16letý se vydal do světa na zkušenou. Putoval pěšky a prošel celý Balkán. Později se dostal na zámořský parník, kde pracoval jako topič, strojník a pomocník v kuchyni. Po vylodění pracoval jako dělník v přístavu Port Arthur na hranicích Ruska a Číny.
Odtud pak odešel do Irkutska a pomáhal při stavbě transsibiřské magistrály, po několika měsících ale stavbu opustil a rozhodl se projít napříč Sibiří až k Severnímu ledovému oceánu. Na Novosibiřských ostrovech pak prožil 28 let - lovil medvědy, obchodoval s kožešinami, s masem, léky i zlatem. Se spřežením eskymáckých psů rozvážel po zaledněné Arktidě poštu a zboží. Dokonce byl na Novosibiřských ostrovech zvolen náčelníkem a nejvyšším soudcem.
Když se svou lodí ztroskotal u západního pobřeží USA, byl zadržen americkými úřady a vyhoštěn do Evropy. Vrátil se do rodného Zábřehu, kde začal vyprávět své neuvěřitelné příběhy. Ty se pak dočkaly i knižních vydání. Jeho dobrodružství, rekonstruovaná na základě korespondence, vydal jako první spisovatel a dramatik Rudolf Těsnohlídek později novináři Lidových novin Edvard Valenta a Bedřich Golombek.
Jan Eskymo Welzl toužil po návratu na Novosibiřské ostrovy, sovětská vláda mu to ale nepovolila. Přestože se k Eskymákům už nevrátil, svůj život dožil ve městě Dawson na kanadsko - americké hranici. Žil tam prý na chatě, samotářsky jen se svým psem. Zemřel v září 1948 v Dawson City na infarkt. Bylo mu 80 let a byl pochován na dawsonském obecním hřbitově.
