"Říkali mi Šemík," směje se jeden ze 160 nositelů jména Horymír. Svůj svátek slaví jednou za 4 roky

29. únor se v kalendáři objevuje jednou za 4 roky. Tzv. přestupné roky poznáte podle toho, že je lze dělit čtyřmi. Víte, proč se přidává jeden den? A kdo slaví 29. února svůj svátek?

Den navíc se do kalendáře přidává kvůli synchronizaci kalendářního a slunečného roku. Kdyby se tak nestalo, došlo by k tomu, že by se za několik desítek let slavily Vánoce v létě a školáci by měli prázdniny v zimě.

Mnozí slaví 29. února i narozeniny. I když je mají jednou za 4 roky, mladšími se nestanou, a proto je slaví většinou při přechodu 28. února a 1. března.

Dřív nový rok, který měl 355 dnů, začínal březnem a do kalendáře se vkládal přestupný měsíc. V roce 45 př. n. l. císař Julius Caesar tento přestupný měsíc zrušil a místo něj zavedl přestupný den v podobě známé ze starověkého Egypta (proto označení juliánský kalendář).

Horymír: Říkali mi Šemík

Svátek má v tento den Horymír a Horymíra. Mnozí si teď vybaví Staré pověsti české, kde vladyka Horymír, poté, co byl odsouzen k trestu smrti, skočil s koněm Šemíkem ze skály na Vyšehradě. Udivený kníže Křesomysl udělil Horymírovi milost. Kůň Šemík však skok nepřežil a je pochován v Neumětelích.

Horymír v Šemíkově sedle od Josefa Mathausera | Foto: public domain

Nositelů jména Horymír je v Česku 161 lidí - z toho 160 mužů a pouze jediná žena. Patří k nim například Horymír Kodeš z Moravské Třebové. To, že má svátek jednou za čtyři roky, bývalého učitele na místním gymnáziu nikdy netrápilo. Původně mu matka dala jméno Miroslav. Když se ale vrátil otec, který byl v době porodu na služební cestě, nebyl s tím spokojen a nechal dítě přejmenovat na Horymíra. Co k němu otce přivedlo, není jasné. "Stejně mi všichni říkají Mirek." dodává. S posměšky se nesetkal. Lidé spíše zpozorněli, protože Horymíra znali jen z literatury. Díky jménu získal kdysi i přezdívku. "Když jsem byl mladší, říkali mi Šemík," dodává Horymír Kodeš.

Dva Horymírové se setkali v ostravské restauraci U Horymíra

Také sedmdesátiletého Horymíra Šindlera nikdy netrápilo, že má svátek jednou za čtyři roky. A se jménem je spokojený. "Otec dal staršímu bratrovi jméno Radomír. Když jsem se narodil já, vybral Horymír. Líbilo se mu to. A mně dnes také," řekl ČTK majitel klempířské firmy. Dodal, že svátek slaví vždy ve velkém a s celou rodinou. Za celý život se setkal jen s jedním člověkem, který má stejné jméno. "V Ostravě byla kdysi restaurace U Horymíra. Jednou jsem tam zašel a zeptal se, zda se tak někdo z personálu jmenuje. Jmenoval se tak majitel. Ukázali jsme si občanky a zasmáli se," řekl Horymír Šindler.

K přestupnému roku se vážou různé tradice a pověry. Nejrozšířenější tradicí je tzv. den naruby, kdy ženy mohou požádat své partnery o ruku. Na přestupné roky se podle pověr nesmí sbírat věci ze země a nosit je domů, aby si člověk nepřinesl smůlu. Údajně se to týká jablek i hub. Těhotné ženy si prý na přestupní roky nesmí stříhat vlasy, aby se jim narodilo zdravé dítě.

Autor: Zdeňka Kuchyňová | Zdroj: ČTK
klíčové slovo:
spustit audio