Závodníci ve starověku soutěžili nazí. Jak se lišila původní olympiáda od té současné?

Na olympiádu do Paříže pojede 113 českých sportovců. U jezera Most právě začali stavět sportoviště pro Olympijský festival. Podívejme se však do historie. Víte, že dřív sportovci soutěžili nazí? A jak se lišily sportovní disciplíny? Nejen na tyhle otázky odpoví historik Martin Klement z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd.

Současné olympijské hry se těm starověkým podobají hlavně v symbolech.

Foto: Jeremias Gonzalez,  ČTK/AP

"Mnozí organizátoři novodobých olympijských her se snaží vyjádřit návaznost na starověké olympijské hry různými symbolickými akty, jako je například běh s pochodní z Olympie do místa konání novodobých olympijských her," říká historik Martin Klement.

Zatímco dřív byly hry jen lokální a brány jako jeden z mnoha náboženských svátků, dnešní olympijské hry jsou obrovskou globální událostí. Starověké olympijské hry byly zasvěcené některému z řeckých bohů.

Soutěžilo se ve splhání po laně i v plivání tabáku

Od dnešních her se lišily i disciplíny.

Pankrátion | Foto: Museum of Fine Arts Boston/Wikimedia Commons,  public domain

"Během starověkých olympijských her byl počet disciplín dost omezený, jednalo se zejména o běh, různé typy zápasů a vybrané atletické disciplíny. Byla velmi volná pravidla. To se projevovalo zejména při tzv. všeboji, čili pankrátionu. Během něj se závodníci mohli různě zraňovat, dokonce i zabít, což je něco, co je při dnešních olympijských hrách už zcela nemyslitelné.

Mezi disciplínami prvních olimpijských her bylo třeba i špláhání po laně, přetahování lanem, plivání tabáku a tak dále, to všechno už odpadlo. Namísto toho se objevují nové disciplíny, nejnověji například karate nebo jízda na skateboardu. V Paríži by se měl poprvé objevit breakdance."

Ilustrační foto: Travel with Lenses,  Pexels

Už v roce 1912 měli Češi slaměný klobouk

Velkou pozornost na sebe poutá i oblečení olympioniků, hlavně při úvodním nástupu.

"Při prvních olympijských hrách například v Athénách, v Saint-Louis, v Paříži bylo úplně jedno, co si sportovci obléknou. Důležité bylo, aby to bylo reprezentativní. To znamená, že si účastníci olympijských her většinou oblékali to nejlepší, co našli doma v šatniku, protože toto defilé národů chápali jako společenskou událost. Teprve postupně se začalo přistupovat k určité uniformitě.

Olympijská výprava Království českého ve Stockholmu v roce 1912  (Popiska pohlednice chybně uvádí,  že se jedná o hry v Paříži,  1900) | Foto: e-Sbírky,  Národní muzeum

Česká delegace například při olympijských hrách v roce 1912 měla stále různé oblečení, ale jeden jednocující prvek, a to byl slaměný klobouk. Toto se postupně prohlubovalo a při olympijských hrách v Paříži v roce 1924 už byl zaveden jednotný oblek pro tento uvodní ceremoniál. Ale i zde existovaly výjimky. Například sokolové velmi trvali na tom, aby mohli nastoupit ve svých sokolských krojích, vojáci zase nastupovali ve vojenských uniformách."

Závodníci soutěžili nazí

Sport sebou také přinesl téma nahoty a odhalování lidského těla na veřejnosti.

Cvičitelský sbor Sokola Pražského z roku 1864 | Foto: e-Sbírky,  Národní muzeum

"Při starověkých olympijských hrách bylo běžné, že sportovci vystupovali při těch závodech úplně nazí. Bylo to běžné, nikomu to nevadilo. Dneska už by něco takového vůbec nepřicházelo v úvahu. V 19. století sokolové, ale třeba i příslušníci jiných sportovních organizací byli mnohem více zahaleni. Týkalo se to zejména žen. Ze sokolského prostředí jsou třeba zachovány instrukce, aby ženy neprováděly některé speciální cviky na hrazdě nebo na kruzích, protože by se jim překlopila sukně přes hlavu. Nejenže by nic neviděly, ale kromě toho by se i obnažily partie, které měly zůstat zahalené.

Cvičení Sokolů v roce 1934 | Foto: e-Sbírky,  Národní muzeum

Sokolové ale jako první začali na veřejnosti vystupovat například v tílkách. Když si uvědomíme, jak byli lidé běžně oblečení v 19. století, tak už obnažení paží a části trupu bylo něco, co bylo v té době doslova do písmene nevídané. Postupně se to prohlubovalo, pak bylo možné vidět i sokoly, kteří byli nahoře zcela obnaženi a společnost si na to postupně zvykala."

Sokolové vzdali závodníkům hold v bederní roušce

Jak dodal historik Martin Klement, v roce 1912 uspořádali sokolové při Všesokolském sletu slavnostní scénu, starověký pentatlon (antický pětiboj). Přišli odborníci na Řecko, kostyméři, parukáři. A tehdy narazili na problém, sportovci byli při starověkých hrách zcela nazí.

Sletová scéna Marathon ze Sokolského sletu v roce 1912 | Foto: archiv Česká obec sokolská

"Jak to máme vyřešit teď v Praze v roce 1912? A nakonec se vymyslela speciální bederní rouška, která zakrývala opravdu jen to nejnutnější. Ale jinak ti vybraní sokolští závodníci při této sletové scéně vystupovali nazí. A bylo to tenkrát opravdu v Praze něco naprosto přelomového. A pokud vím, tak na to nebyly žádné kritické odezvy, vnímalo se to vlastně jako něco estetického, jako umělecké dílo."

Autor: Zdeňka Kuchyňová | Zdroj: Akademie věd ČR
klíčové slovo:
spustit audio