Nic sundávat nebudu. Ředitel Galerie umění hájil před policií výstavu Milana Knížáka
Panenky výtvarníka Milana Knížáka označila návštěvnice za dětskou pornografii. I takové příběhy se odehrály v Galerie umění v Karlových Varech. Ta od roku 1953 uchovává a přibližuje české umění 20. století.
"První vernisáž se zde odehrála 5. dubna 1953, tehdy to byl národní umělec Max Švabinský, reprezentant oficiální kultury, který zde měl první výstavu. Otevíral mu ji akademický malíř Jan Šafránek, což byl první a letitý ředitel Galerie umění. Potom na podzim 22. listopadu se zde otevřela stálá expozice, a tím začala éra galerie, v podstatě ale muzea výtvarného umění, protože my jako paměťová instituce to umění nejen vystavujeme, ale my ho především sbíráme," uvedl ředitel Galerie umění Jan Samec.
Galerie za dobu svého trvání shromáždila obsáhlé sbírky českého umění. Jsou zde díla Antonína Slavíčka, Jakuba Schikanedera, Josefa Čapka, Bohumila Kubišty, Václava Špály či Emila Filly.
"Máme kolem deseti Fillových obrazů. Dneska bychom si už nemohli dovolit koupit ani jeden. Nemohli bychom nakoupit tolik Špálů. Všichni klasici české avantgardy, především té meziválečné, jsou v našich sbírkách zastoupení, ale dneska už se k tomuto segmentu opravdu finančně nemůžeme probojovat. Musíme se soustředit na aktuální, současné výtvarníky, jejichž cenová relace je ještě pro nás dosažitelná."
Výstavu tu měl Günter Grass či Armin Mueller-Stahl
Když si člověk čte výstavní program Galerie umění, tak vidí, jak se i zde odrážely dějiny. Ředitel Jan Samec, který do galerie nastoupil v roce 2004, si dal za cíl více ji propojit s filmových festivalem, městem a obnovit spolupráci se zahraničím.
"V mém zájmu bylo nejvíce Německo, protože bylo nejbližší a je to také logické. Karlovy Vary byla po staletí oblast, kde se více hovořilo německy, ačkoliv to bylo území, které bylo součástí zemí koruny české. Mohli jsme tady prezentovat třeba Güntera Grasse, který je známý jako spisovatel, ale on studoval grafiku a byl sochař, takže jsme ukazovali jeho výtvarná díla.
Vystavoval zde například Armin Mueller-Stahl, což byl německý, původně východoněmecký herec, pak uspěl i v Hollywoodu. A ve spolupráci s festivalem jsme prezentovali jeho malířské a grafické dílo. Byla to velká výstava prezentovaná i v Německu. Dalším byl Herbert Hajek, což byl rodák z Prachatic ze Šumavy, ale byl vystěhován těsně po válce i s rodiči do Německa, a tam uspěl jako významná sochařská osobnost."
Jak dodal Jan Samec, program galerie je přizpůsoben hostům v období festivalu. Například na zaplacení pobytu a letenky Armina Mueller-Stahla by galerie neměla peníze. Katalog zaplatila německá strana a v Karlových Varech tak díky tomu mohla být krásná výstava.
Žádná pornografie, ale panenky
V průběhu let se v Galerii umění odehrála řada příběhů. Docela napínavé to bylo kolem výstavy Milana Knížáka.
"Ruská návštěvnice na nás poslala policii, že tady vystavujeme dětskou pornografii, a ona to nechce vidět. Vyšetřování trvalo několik měsíců, policie žádala, abych některá díla svěsil přinejmenším z výlohy. Já jsem to odmítl s tím, že je to umělecké dílo, že to není žádná dětská pornografie. Notabene na těch kolážích nebyly děti, ale byly to panenky. Paní najala právníka, ale já jsem byl rozhodnutý tu výstavu nechat kompletní.
Všude jsem vysvětloval, že ta díla byla vystavená nejen ve Švýcarsku, ale i v Itálii, která je katolická, a kde by mohla způsobit pobouření. A že jsme první místo, kde by měla být ta výstava, nebo některá díla zakázaná. A musím říct, že díky té mediální masáži jsme měli až trojnásobný počet návštěvníků."
Pod dohledem StB se tu zase odehrávala výstava výtvarníka Theodora Pištěka. Ten zde má výstavu i teď, dodal ředitel Jan Samec.
"My sice tady prezentujeme jeho malbu, nicméně i v té malbě je připomenut jeho zrod jako kostýmního či filmového výtvarníka. Je tam za prvé portrét Františka Vláčila, který by se letos dožil 100 let. Ten portrét je tam s bílou holubicí. Byl to první Vláčilův film, na kterém Theodor Pištěk jako scénograf spolupracoval.
Později se jako dvorní výtvarník Miloše Formana stal nejen světoznámým, ale získal i Oscara za film Amadeus. V roce 1984, kdy to vůbec nebylo lehké, tady měl výstavu také v létě právě k festivalu. Byla to Pištěkova první velká mimopražská výstava. Osobně přijel Miloš Forman, přijel také americký ambasador, Meda Mládková, významná mecenáška výtvarného umění. A to vše se odehrávalo pod dozorem STB, tedy státní bezpečnosti."
Dnes je zde nová stálá expozice Sedm dekád, která připomíná 70.výročí galerie.
Související
-
Poznejte kraje Česka
Praha je nejznámější a nejatraktivnější město Česka. Ale Česko zdaleka není jen Praha.
-
10 nejznámějších českých malířů
Jejich malby zdobí foyer Národního divadla, Obecní dům nebo Pražský orloj. V cyklu RPI představujeme umělce, kterým se podařilo uspět ve světovém měřítku.