Stanice Můstek v sobě skrývá středověké hradby
Při stavbě nejvytíženější přestupní stanice pražského metra objevili stavbaři středověký můstek, podzemní hradby a další nečekané archeologické nálezy.
K slavnostnímu otevření stanice Můstek na lince A došlo 12. srpna 1978. Po zahájení provozu linky B se z Můstku stala jedna z klíčových přestupních stanic. Dnes je vůbec nejvytíženější v celé pražské síti. Na průzkum se vydáme s naším tradičním průvodcem Martinem Karlíkem z Prague City Tourism. Začínáme ve vestibulu pod Jungmannovým náměstím před monumentálním keramickým basreliéfem, na kterém můžeme vidět siluety Národního muzea, Karlova mostu a Národního divadla. Proč se potkáváme právě před tímto dílem?
V době socialistického Československa musela každá nová větší stavba obsahovat umělecký ornament – ať už to byla dálnice, most, sídliště nebo metro. Dílo, před kterým stojíme, podtrhuje kulturní význam Prahy jako hlavního města Československa. Autorem je Lubomír Šilar, český výtvarník, který se intenzivně věnoval keramice. Vděčíme mu zejména za basreliéfy polikliniky Košice na Slovensku nebo za basreliéfy kulturního domu ve středočeských Neratovicích. Šilar se také podílel na návrhu stanice metra Pražskaja v Moskvě, sovětští umělci naopak pracovali na návrhu stanice Moskevská v Praze, nyní přejmenované na Anděl.
Stanice Můstek je se svými třemi vestibuly a jednadvaceti vchody skutečným labyrintem a noční můrou pro každého, kdo si tam domluví schůzku. Jak však potvrzuje dílo Lubomíra Šilara, procházet se jeho chodbami stojí za to, protože každý vestibul skrývá nějaké kuriozity...
Ano, stanice má skutečně tři vestibuly. Nejmenší a nejnovější leží pod Jungmannovým náměstím. Ten zajišťuje spojení na linku B. Největší vestibul se nachází v centru Václavského náměstí. Původně byl navržen v 60. letech minulého století jako podzemní chodba. Dnes je tato oblast pěší a relativně klidná, ale před několika desetiletími byl „ Václavák“ mnohem rušnější. Jezdily po něm tramvaje a byla tam důležitá křižovatka. Za první republiky byl na křižovatce Jindřišské ulice instalován první automaticky řízený semafor v Praze. Provoz byl hustý, a proto přechod přes Václavské náměstí nebyl jednoduchý. Tehdy byla vybudována podzemní chodba - první v Československu. Nešlo však jen o tunel. Pasáž byla navržena jako obchodní. Podzemí se stalo oblíbeným nákupním cílem. A když se začalo s výstavbou metra, bylo definitivně rozhodnuto, že podzemí bude sloužit jako vestibul stanice.
Zapomenutý most
Z vestibulu Jungmannova náměstí přecházíme do vestibulu Na Můstku, posledního, o kterém jsme ještě nemluvili. Proč nese název Můstek, tedy malý most?
Nedaleko odsud leží ulice Na příkopě. Jak název napovídá, podél opevnění Starého Města byl kdysi příkop. K překonání tohoto příkopu a přístupu k městským branám však byl nutný most. Tuto funkci plnil most, který dnes vidíme ve vestibulu Na Můstku. Pochází ze středověku a právě jemu vděčíme za název čtvrti. Karel IV. zahájením výstavby Nového Města posunul opevnění na úroveň současného Národního muzea.
Zajímavostí je, že při zasypání příkopu na spojnici mezi Starým Městem a Novým Městem byl zasypán i tento malý most. Pražané nakonec na jeho existenci zapomněli, i když se dál mluvilo o Můstku. Teprve když se začalo se stavbou metra, se díky archeologický vykopávkám podařilo tento malý most znovu objevit.
Můstek alias Zlatý kříž
Můstek je svými vypouklými a konkávními eloxovanými hliníkovými panely esteticky podobný ostatním stanicím na prvním úseku linky A. Odlišuje se ale barevně, žlutou a zlatou. Je výběr těchto dvou barev náhoda?
Výběr není vůbec náhodný. Na prvním úseku linky A má každá stanice svou barvu. Architekti, kteří pracovali na estetice metra, zajistili, aby za každou stanicí stál koncept. V tomto případě byla zvolena zlatá barva, protože čtvrť je známá také jako Zlatý kříž. Název pochází z doby, kdy se zde křižovaly obchodní cesty. Tady jsi mohl dostat, co jsi chtěl. V 90. letech získal název Zlatý kříž hanlivější nádech, neboť se zde dalo najít cokoli, co jste chtěli, včetně drog. Tato čtvrť však zůstává po staletí spojena s místem setkávání a obchodu, a proto byla zvolená zlaté barva.
Místo, kde se psaly dějiny
Václavské náměstí nebo-li Václavák, jak mu Češi láskyplně říkají, je symbolickým místem v Praze, už jen pro své rozměry - 750 metrů na 60. Bylo proto důležité, aby ho obsluhovalo metro. Jak byste popsal pouto, které spojuje Čechy s tímto místem?
Náměstí mělo zpočátku obchodní funkci a bylo známé jako Koňský trh nebo německy Rossmarkt. V roce 1848, během revolučního zvratu, se novinář Karel Havlíček Borovský zasadil o přejmenování místa na Svatováclavské náměstí. Nicméně za komunistické vlády, kdy bylo cokoli společného s náboženstvím zakázáno, byl „svatý“ nakonec odstraněn. Náměstí je místem, kde se lidé scházejí během významných historických událostí. Tady Klement Gottwald ohlásil začátek komunistické éry, tady se bojovalo v roce 1968 a právě tady odstartovala Sametová revoluce, kdy lidé na zcela zaplněném náměstí cinkali klíči a kdy poprvé nadšeně tleskali pozdějšímu prezidentu Václavu Havlovi.
Věděli jste, že ….
Ve stanici Můstek se před rokem objevila instalace s rostlinami, která se v jinak šedivém prostoru vyloženě vyjímá. Zeleň tam umístili výzkumníci z ČVUT ve spolupráci s dopravním podnikem (DPP). Má za úkol zpříjemnit cestujícím všednost uniformované stanice. Instalace nesoucí název Metrorost integruje sadu inteligentních senzorů, které poskytují rostlinám prostředí příznivé pro jejich rozvoj i přes nepřítomnost přirozeného světla. Projekt tak přispívá k ekologizaci městského prostředí a zlepšování duševního zdraví.
Související
-
50 let pražského metra
Pražské metro slaví 50 let! Objevte skryté poklady i umělecká díla, která pražská podzemní dráha skrývá.
