První svobodná cesta na Západ: Před 35 lety zrušili Rakušané víza pro Čechy

V prosinci 1989 se tisícům Čechů splnil sen. Mohli svobodně vyjet za hranice na Západ. Pro většinu obyvatel Československa to byly první kroky do země za železnou oponou.

Vycestovat do kapitalistické země  mohli víceméně jen vyvolení. Získat vízum a devizový příslib bylo pro běžného smrtelníka téměř nemožné. Komunisté tvrdě kontrolovali, koho za hranice pustí a koho ne. Bez výjezdní doložky mohli lidé před koncem roku 1989 cestovat jen do některých zemí tehdejšího Východního bloku, konkrétně do Německé demokratické republiky, Maďarska, Polska, Bulharska, Rumunska nebo Sovětského svazu. Pokud chtěli Čechoslováci do tehdy oblíbené Jugoslávie nebo na Západ, pak byla doložka nutná. To se záhy po listopadu 1989 záhy změnilo.

Kolona automobilů před Dolním Dvořištěm (7. prosince 1989)|Foto: Jaroslav Sýbek, ČTK

Kolony u hranic do Rakouska

4. prosince 1989 rakouská strana rozhodla o možnosti návštěvy Čechů bez víza. Využily toho tisíce občanů. Před hraničními přechody se tvořily mnohakilometrové fronty. Fronty byly i u přepážek v bankách. Na jeden pas si mohl člověk vyměnit 300 šilinků za 530 korun a později za 647 korun. Na nové možnosti okamžitě zareagovaly i cestovní kanceláře, které začali pořádat jednodenní výlety do Vídně, Salcburku nebo Linze. Dodnes mnozí vzpomínají na to, že jejich první cesta do svobodného světa vedla do Rakouska.