Exupéryho Malý princ se dočkal překladu do hanáčtiny. Ta nezná výraz pro prince

Slavný příběh francouzského spisovatele Antoina de Saint-Exupéryho Malý princ se dočkal překladu do hanáčtiny. Malé královské sênek vznikl díky sběratelce knižních vydání Malého prince Martině Dlabajové. Její sbírka má přes 350 knih v nejrůznějších jazycích a dialektech. Proto chtěla příběh přiblížit i prostřednictvím českých a moravských nářečí.

Vyšla například i v brněnském hantecu. Díky přiloženému slovníku výrazů si knížku mohou užít i čtenáři z jiných regionů. S překladem Malého prince do hanáčtiny oslovila hanácké patrioty Jana Krejčího a Miroslava Hrabčíka, od kterého jsme se dozvěděli, že hanáčtina nezná slovo princ.

ČTĚTE TAKÉ

Ufachči mě malůfku - malýho békavýho. Malý princ vyšel v hantecu jako Malé principál

"Je velká fanynka Malého prince. Vzala si za své, že řeší překlady do českých nářečí. Takže hanáčtina je pátou verzí jazykovou v Česku. Teď se chystá ostravština. Paní Dlabajová oslovila Hanácký folklorní spolek, jehož jsem členem, zrovna tak jako pan Honza Krejčí. Ti nás oslovili s tím, že pro nás mají zajímavou práci. Byla to velká čest, moci se na tom podílet.

Jak dlouho překlad trval a jak se kniha řekne v hanáčtině?

"Překlad trval zhruba dva a půl roku. Trvalo to dlouho, protože jak já, tak Honza jsme hodně zaměstnaní a musíme samozřejmě podělit s tím časem i svoji rodinou, takže nám to trvalo. Ale jak se říká na Hané, nic se nesmí ospěchat. Myslíme si, že ta knížka má hodně velký potenciál, že je dobře udělaná, že tam nejsou chyby. Malý princ v hanáčtině se řekne Malé královské sênek, protože hanáčtina nemá svůj termín pro prince, ani v nějakých bajkách, pověstech či pohádkách princ nevystupuje, ale máme zase malého krále Ječmínka:"

Ukázka z překladu Malého prince do hanáčtiny|Foto: JOTA

Četl jste knihu předtím, nebo to pro vás byla novinka?

"S Malým princem jsem se setkal poprvé na základní škole asi v 10 letech, a přiznám se, tehdy mě to vůbec nic neříkalo. Nebyl jsem schopný to pochopit, protože ten princ na mě tehdy působil jako až příliš malé dítě. Možná přehnaně infantilně, že měl třeba hloupé dotazy. Ale teď, když jsem měl tu možnost a musel jsem si to přečíst, tak jsem v podstatě okamžitě řekl, je to senzační a skvělá knížka. Každý rodič by si tuto knížku měl přečíst, aby vůbec pochopil svoje děti, jaké mají potřeby. Samozřejmě jsem si přečetl všechny dosavadní mutace našich nářečích. Je to ohromné."

Součástí knihy jsou také barevné ilustrace. Kdo je autorem?

"Obrázky dělal pan Marek Fišr mladý šikovný člověk. My jsme ho vlastně neviděli celou dobu, protože on žije a pracuje v Praze, dojíždí a na Moravu za rodinou. Na základě nějakých vašich textů a takové rozpravy udělal zajímavý obrázek už třeba na titulní straně, kde je malá Hanačka přikrýtá skleněným zvonem, deklem. To je odkaz na to, jak se ten malý princ snaží pečovat a miluje tu svoji růžičku. Chrání ji, aby ji beránek nesnědl a neokousal. Takže ilustrátor začal šátkem, protože šátek Hanačky evokuje růži. Máme v Nákle, odkud pocházíme, úvaz hanáckého šátku zvaný na růže, protože na tisku toho šátku byly růže. Je to moc pěkně udělané."

Jak se líbil křest knihy?

"Samozřejmě jsme Na Hané, takže nesmělo chybět bohaté občerstvení. Paní Dlabajová dovezla frgály a víno, protože ona je z Valach, takže nesměly chybět v frgály. Od nás byly hanácké svatební vdolečky," dodal Miroslav Hrabčík, a co mu nejvíc chutnalo, prozradil v hanáčtině.