Socioložka: Češi jsou k dárkům a protislužbám nejtolerantnější z Evropské unie
Obálka s penězi, láhev alkoholu, káva, bonboniéra či čerstvé ovoce. Za socialismu byly úplatky nebo ‚všimné‘ běžnou záležitostí. A jak moc jsou Češi k uplácení tolerantní dnes? Podle výzkumu sociologů z Akademie věd jsou v této oblasti v porovnání se zbytkem Evropy na špici.
Sociologové z Akademie věd zkoumali tři roky korupci v šesti sektorech českého veřejného života - ve sportu, školství, zdravotnictví, stavebním řízení, exekuci a veřejných zakázkách. Vyzpovídali tisícovku odborníků a takzvaných insiderů, tedy osob, které se v daných sektorech pohybují. Zjišťovali, s jakými formami uplácení či zneužívání postavení se ve svém okolí setkávají. Výsledky unikátního výzkumu o stavu korupce v Česku loni vědci představili veřejnosti.
Další podrobnosti nyní přinesla Kristýna Bašná ze Sociologického ústavu Akademie věd v aktuálním čísle čtvrtletníku organizace. Vědkyně v něm mimo jiné prozradila, že nejzkorumpovanější ze zmiňovaných oblastí je sport.
„Jednoznačně! Korupce v něm řádí na všech úrovních a ve všech možných formách. Jde zřejmě o pozůstatek komunismu, kdy bylo uplácení ve sportu zvykem. A tento způsob uvažování se evidentně těžko mění,“ konstatuje Kristýna Bašná.
Nejproblematičtější je podle ní situace ve fotbale a hokeji a to jak u vysokých sportovních funkcionářů, tak i v nejnižších ligách kdesi v Horní Dolní. „Pokud chcete, aby váš syn hrál v první nebo druhé lajně, je potřeba zaplatit – i oficiálně, jako sponzorský dar, ale zaplatit,“ svěřil se například vědcům jeden z dotazovaných.
Kromě uplácení trenérů rodiči a zneužívání dotací je podle závěrů výzkumu oblíbeným tuzemských „sportem“ také ovlivňování výsledků zápasů. „Na vesnici se rozhodčímu daruje třeba hlava divočáka, sud piva nebo aspoň kafe, aby zápas pískal v něčí prospěch. Pokud má hru hodnotit férově, musí ho odměnit obě strany. Stává se prý ale, že se sudí v poločase omluví, že musí začít pískat pro druhý tým, protože od něj dostal větší dar,“ popisuje socioložka.
Naopak jako nejméně zkorumpovaná oblast vyšlo z výzkumu školství. I když ani jemu se korupce nevyhýbá. „Celý systém je protkaný sítí služeb a protislužeb, které mohou působit kontroverzně. Málokdy jsou však zcela jednoznačně korupční,“ shrnuje Kristýna Bašná.
Kromě tlaků na prospěch a snah ovlivnit přijetí dítěte do instituce, nabízejí často rodiče škole také sponzorské dary, kterými se snaží svým synáčkům či dceruškám ušlapat cestičku k lepšímu vysvědčení.
Korupcí prorostlé zdravotnictví
Celkem výrazně je podle výzkumu prorostlé korupcí české zdravotnictví. Zatímco té drobné v podobě dříve tak populárních dárečků pro lékaře spíše ubývá, velká je stále sofistikovanější a hůře odhalitelná.
„Pozornosti však pacienti doktorům dávají pořád celkem často. Více než devadesát procent dotázaných je nicméně za korupci nepovažuje – vnímají je jako dlouhodobý zvyk. Mladší generace už ale od něj začíná ustupovat,“ pokračuje socioložka.
Kontroverzní podle ní bývají také vztahy lékařů s farmaceutickými firmami. Ty totiž někdy doktorům za předepisování jejich léků nabízejí nejen finance, ale i zájezdy a jiné služby. „Narazili jsme dokonce na příběh lékaře, kterému jedna společnost platila benzin, druhá obědy a třetí dovolenou,“ říká Kristýna Bašná. Dodává však, že těchto praktik v poslední době naštěstí ubývá.
Nejkomplikovanější byl podle vědkyně pro badatele sběr dat v sektoru stavebního a územního řízení. Podle socioložky lidé tady často podléhají pocitu, že se nemají šanci dostat ke službě, na niž mají nárok, aniž by někoho uplatili. Často tak odmítali dotazníky vyplnit pod záminkou, že v jejich okolí se nic takového neděje.
„Někdo třeba celé roky čeká na stavební rozhodnutí, protože úředníci nedodržují zákonné lhůty a vymýšlejí si stále nové požadavky, které musí stavba splňovat. Až do chvíle, než žadatel vyměkne a nabídne úředníkovi peníze. Ke korupci se tedy uchýlí z čirého zoufalství. A rozhodnutí najednou má do druhého dne,“ líčí Kristýna Bašná.
Co se týče uplácení ve veřejných zakázkách, výzkum odhalil, že jde o jednu z mála oblastí, kde se rozšířenost korupce za poslední dobu snížila. „A to hlavně díky vyšší transparentnosti,“ naznačuje Kristýna Bašná. Spousta nešvarů v oboru podle ní ale zůstala. Největší oblibě se těší psaní tendrů na míru, s nímž má zkušenost polovina dotázaných.
„Problematický je také fakt, že úředníci, kteří zakázky zadávají, k tomu někdy nebývají zcela kompetentní. Nerozumějí dané věci, cíl zakázky proto s nějakou firmou konzultují a ta pak tendr vyhraje, aniž by někoho uplatila,“ uvádí výzkumnice. Situace tohoto typu podle ní tvoří jakousi šedou zónu korupčnictví – nejde je totiž označit za čistou korupci, ale za hranou etiky pro mnoho lidí jsou.
Situace se zlepšuje
Na podobně sporné případy podle Bašné vědci narazili v každé ze zkoumaných oblastí. Ve všech sektorech je také podle nich patrná velká míra kreativity zúčastněných. „I korupce podléhá evoluci. Její formy jsou stále sofistikovanější a reagují na nová opatření. Zavede se třeba transparentnost a hned se vymýšlí způsob, jakým ji obejít,“ dodává Kristýna Bašná.
Sama se věnovala také srovnání rozšíření korupce v Česku s dalšími evropskými státy. Všechny dosavadní výzkumy podle ní nasvědčují, že u nás je jí víc než na západě a zhruba stejně jako v ostatních postkomunistických státech.
Co se týče přijatelnosti tohoto jevu, Češi se v mezinárodních průzkumech nezapsali zrovna moc lichotivě. Například k dárečkům a protislužbám ve veřejné správě jsme podle výsledků loňského Eurobarometru nejtolerantnější z celé Evropy – naprosto je schvaluje 65 procent dotázaných. Na pomyslné bedně jsme i v otázce postoje k peněžitým darům. Nic proti nim totiž nemá celých 41 procent respondentů, což je druhé nejvyšší číslo ze všech zkoumaných zemí.
I přes tato znepokojivá data se v Česku situace s korupcí obecně zlepšuje. Od konce devadesátých let, což byla v tuzemsku zlatá éra úplatkářství, Češi ušli kus cesty. „Korupce však bohužel vždycky byla a v nějaké podobě vždy také existovat bude. To ale neznamená, že proti ní nemá smysl bojovat,“ naznačuje vědkyně.
Sociologové z Akademie věd na závěr svého výzkumu sepsali pro ministerstvo spravedlnosti ke každému oboru seznam doporučení, jak v něm korupci omezit. Patří tam například zavedení etických kodexů, větší míra digitalizace sektorů či zvýšení transparentnosti. „Za pět až deset let bychom pak chtěli šetření zopakovat, abychom zjistili, jak se změnily korupční trendy a jaký mělo zavedení nových opatření vliv na vývoj forem úplatkářství,“ dodala Kristýna Bašná ze Sociologického ústavu Akademie věd.
