Oheň, špekáčky a čarodějnice. Jak se slavila filipojakubská noc dřív a jak dnes?
Někdo zapomněl v autobuse koště, jiný ho vyfotil a dal na facebook. Hned se vyrojila spousta komentářů o tom, že majitelka koštěte nebude mít na čem odletět. Z toho je vidět, že svátek pálení čarodějnic je stále živý.
Podle historika a folkloristy 19. století Čeňka Zíbrta byste ale zvyk pálení čarodějnic ve staročeských pramenech hledali marně. Noc z 30. dubna na 1. května se původně nespojovala s čarodějnicemi a původ zvyku je dodnes předmětem debat. Mnozí se přiklání ke keltské slavnosti Beltain, která symbolizovala přechod mezi temnou a světlou polovinou roku.
Čarodějnice měly odpuzovat škapulíře i ohně
Jiní tvrdí, že k nám zvyk přišel z Německa. Tam se slavila takzvaná Valpuržina noc. Její kult se však v českých zemích nikdy pevně neuchytil. Připomíná ho pouze kaple svaté Valburgy na zámku v Hrádku u Sušice a socha na hradě Valdštejn. Svátku se také říká filipojakubská noc, ale při pohledu do kalendáře tu najdete Blahoslava. V minulosti však sv. Filip a Jakub slavili svátek 1. května.
Dřív lidé považovali tuto noc za poslední příležitost, kdy mohou temné síly v podobě zlých duchů, divoženek, fúrií či bosorek naposledy škodit. Ve druhé polovině 19. století byl zvyk pálení čarodějnic zakázán právě kvůli jeho spojení s pověrčivostí. Vymýtit se ho však nepodařilo.
Lidé se před temnými bytostmi chránili různými škapulíři z bylinek, které měly čarodějnice odpuzovat. A aby byla iluze dokonalá, vyprávěly se příběhy o čarodějnických sabatech, kde divé ženy tancovaly kolem kotlů plných žab. Odradit je měly i vatry na návrších, kde se zapalovaly i figuríny čarodějnic. I když to byla spíše vzpomínka na čarodějnické procesy.
Pojďme nepálit čarodějnice
Přestože se pálení čarodějnic každoročně stává oblíbenou tradicí, ne všichni se s tímto zvykem ztotožňují. Lidé na sociálních sítích upozorňují, že čarodějnice nejsou jen mytickými zlými bytostmi – byly to moudré ženy spjaté s přírodou, léčitelky rozumějící bylinkám a ochránkyně životních cyklů.
S příchodem středověkého křesťanství se jejich moudrost stala hrozbou pro mocenské struktury. Výsledkem byly brutální perzekuce, při nichž byly mezi 15. a 18. stoletím v Evropě upáleny desítky tisíc žen, často na základě smyšlených obvinění, výpovědí získaných pod mučením a zmanipulovaných procesů.
„Dnes bychom měli ctít jejich odkaz a symboliku spojení s moudrostí a životem; Pojďme nepálit čarodějnice, je čas slavit světlo života, přírodu a naději – ne oheň, který kdysi ničil nevinné; Místo oslav destrukce bychom měli vyzdvihnout světlo, přírodu a hluboké spojení, které tyto moudré ženy reprezentují; Tradice může být krásná, pokud je spojena s pravdou a porozuměním. Moudrost žen by měla být oslavována, ne zatracována; Lidé by si měli uvědomovat, co dělají a chtít vědět, co za tím je a ne brát všechno jako zábavu,“ sdělují lidé na sociálních sítích.
Vatry jsou vidět i z kosmu
Do dnešní doby se z tradic většinou uchovalo jen rozdělávání ohňů. Někde se na hranicích z polen dodnes pálí figurína čarodějnice či košťata, oblíbené bývá opékání špekáčků.
Na větších akcích jsou součástí programu koncerty, soutěže o nejlepší masku, klání v čarodějnických dovednostech nebo slet čarodějnic. Netradiční akci si přichystala Fakultní nemocnice Brno, kde se dnes sestřičky transfúzní stanice převléknou do kouzelnických kostýmů a tematicky vyzdobí celé oddělení.
Množství zapálených vater je viditelné na satelitních snímcích amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru pořízených z výšky 850 kilometrů. Pálení čarodějnic bylo v roce 2023 vidět na většině území Česka i v Sasku.
