Jesenicko

Jeseník
0:00
/
0:00

Dnes se vydáme do Jeseníku, města, které leží na soutoku dvou horských říček uprostřed krásné přírody. Jesenicko prožilo řadu zvratů. Stopy v jeho historii zanechaly čarodějnické procesy, těžba drahých kovů a kamene i odsun Němců.

Soutok dvou horských říček vytvořil rozlehlá štěrkoviště, která zřejmě inspirovala osadníky, aby začali zdejší osadě na začátku 13. století říkat Frývaldov. Dnes nese název Jeseník a ve městě i v jeho okolí je na co koukat. Najdete tu 26 zámků a zřícenin, 14 rozhleden a vyhlídek, 5 jeskyní, lázně. Ve své historii prožilo Jesenicko řadu zvratů. Mnoho staletí patřilo vratislavskému biskupství. A biskup Konrád, který tu svého času vládl, byl znám jako úhlavní nepřítel husitů. Když sem husité přišli, chtěli ho samozřejmě dopadnout, což se jim nepodařilo. Vypálena však byla dnešní Žulová, opevněná Vidnava.

"Je zajímavé, že Frývaldov nějakému vydrancování unikl a k tomu se vztahuje pověst, že místní farář se údajně vydával za stoupence Husova učení a proto husité Frývaldov ušetřili. Jestli je to pravda, nevím, ale v každém případě se to pěkně poslouchá,"

Z filmu 'Kladivo na čarodějnice'...
říká historik Tomáš Knopp. Tragédii pak pro Jesenicko znamenaly inkviziční procesy s čarodějnicemi. V ovzduší víry v ďábla a jeho spojence se jen málo lidí dokázalo postavit proti procesům.

"Začaly roku 1622 krátce poté, co umírající pastýř Schmidt obvinil svou ženu ze styku s ďáblem. Takové věci se tehdy neodpouštěly, takže se rozjely čarodějnické procesy, které trvaly dlouhých 62 let, protože poslední odsouzený byl roku 1684. Když si uvědomíte, že se to ještě spojilo s hrůzami 30tileté války, tak to opravdu patří prakticky k nejtragičtějším obdobím celého Jesenicka. Možná vám něco řekne jedno jméno, je to Jindřich František Boblig z Edelstatu, který se později proslavil svou inkvizitorskou činností zejména ve Velkých Losinách na Šumpersku. Ale na tehdejším Frývaldovsku získal prvotní zkušenosti pod vedením nechvalně známého inkvizitora Ferdinanda Zachera. Historici se domnívají, že v rámci místních čarodějnických procesů bylo zabito nejméně 250 lidí. Donedávna se domnívali, že byly upáleny i děti, ale moderní historická bádání nakonec ukázala, že tomu tak není. Údaj, který byl považován za věk odsouzeného, třeba 10 měsíců, tak nebyl věk odsouzeného, ale bylo to období, po které se měl ten odsouzený stýkat s ďáblem."

Foto: Štěpánka Budková
O čarodějnických procesech se na Jesenicku mluvilo ještě dlouho a spousta lidí věřila, že se na nedalekých Petrových kamenech slétávají čarodějnice. Téma se objevilo i ve filmu - vznikl kultovní snímek Kladivo na čarodějnice.

Jesenicko a jeho hory jsou opředeny řadou pověstí, většinou dosti temných a drsných, neboť se vztahují právě k nepříjemným obdobím. Ale ve zdejších pohádkách jsou i zajímavé milé bytůstky, které jinde nenajdete. Objevují se v nich Venušinky a Venušánci.

Tomáš Knopp,  foto: autorka
"Říká se, že Venušinky byly skvělé v pečení drobenkového koláče. Říkalo se po celém Slezsku, že drobenkový koláč z Frýdberku, to znamená dnešní Žulové, neměl absolutně žádnou konkurenci."

A Venušánci?

"Venušánci byli jejich mužíčci, kteří zase byli pověstní tím, že si dělali z lidí šprťouchlata. Udělali ledaskomu různou nezbednost, ale na druhou stranu, když bylo někomu zle a potřeboval pomoci, tak to udělali."

Venušánci je poměrně zvláštní pojmenování, jak vzniklo?

"Odpovídá to pravděpodobně staré pověsti, že se jedná o služebníky bohyně Venus, která v bájných dobách tomuto kraji údajně vládla."

Jesenicko proslulo i těžbou drahých kovů, zejména zlata. V 19. století už byla těžba nákladná a postupně ustala. Začaly se tu však otevírat kamenolomy na žulu a mramor. Známá je především obec Supíkovice.

"Tam se těžil kámen v takovém rozsahu, že se Supíkovicím říkalo Slezská Karara. Kamenné výrobky, které byly produkovány jesenickými firmami, se dostávaly prakticky do celého světa. Můžeme říct, že z jesenického kamene je vybudován bulharský parlament v Sofii a takových případů bychom našli celou řadu, jak v Evropě, tak v zámoří."

Ekonomiku a kulturu Jesenicka výrazně postihl odsun sudetských Němců. Před válkou tu žilo 70 tisíc lidí, po válce jenom na 35 tisíc. Spousta osad, vesnic i historických staveb zanikla.

"Noví osídlenci v mnoha případech neměli zájem pracovat, měli zájem především jenom rabovat, krást a potom si všechno odvézt do vnitrozemí. Takže tito lidé pokud byli zasazeni do hospodářství, neuměli absolutně pracovat. Dodneška se v zemědělských oblastech Jesenicka vykládá historka, kdy nějaký nový osídlenec, který přišel na statek, chtěl sít kroupy a podobně. Čili oni o zemědělské práci nevěděli vůbec nic."

Jsou celkem běžné případy, kdy noví kolonisté vysídlili 10 statků. Takoví samozřejmě nebyli všichni, ale bylo jich hodně a připomínají to i dobové české prameny, které nemají důvod k takto ostrým formulacím. Jak uvedl Tomáš Knopp, ještě dnes je Jesenicko do značné míry zemí bez historie.

"Hnutí Brontosaurus tady zahájilo program, který nazývají Cesta ke kořenům. Obnovují zaniklé lázeňské prameny, obnovují a opravují zaniklá Boží muka, zkrátka snaží se hledat stopy původního obyvatelstva v krajině a myslím, že se jim to velice daří. Mnozí lidé sami cítí, že historické povědomí na Jesenicku je třeba posílit."

10
50.229899400000
17.204507900000
default
50.229899400000
17.204507900000
50.229899400000
17.204507900000