Poprvé v historii míří na Oscara český dokument. Příběh fotografky Libuše Jarcovjákové
Do boje o americkou cenu Oscar půjde dokument 'Ještě nejsem, kým chci být'. Sleduje život fotografky Libuše Jarcovjákové - výrazné umělkyně, která se navzdory době i okolí rozhodla být sama sebou.
Režisérka Klára Tasovská ve snímku zachycuje underground 80. let v bývalém Československu, dramatický útěk i exkluzivní focení pro módní špičky v Tokiu. Vznikl ze soukromých deníků a tisíců analogových snímků Libuše Jarcovjákové. Původní nabídka natočit dokument přišla z České televize.
"Že si mě vybrali k tomu, aby vznikl film do televize o Libuši Jarcovjákové k jejím narozeninám, nějaký menší film, který by ale mapoval její život. Bylo to těsně po Libušině výstavě v Arles v roce 2019. Já většinou neberu žádné takové zakázky z televize, ale tady jsem zacítila, že je to něco, co by mě mohlo zajímat, protože Libušinu tvorbu jsem znala už léta. Ihned proběhla nějaká schůzka a já jsem hned věděla, že ten film chci dělat, a zároveň, že ho chci udělat co nejkomplexnější a s větším přesahem než jenom český televizní pořad," řekla už dříve ve vysílání Českého rozhlasu Vltava režisérka Tasovská.
Teď neskrývala radost. Jak zdůraznila, je to v historii poprvé, co se akademici rozhodli vyslat dokumentární film. Přednost dosud dostávaly hrané filmy. Tasovská změnu nečekala. Snímek tak bude v amerických cenách soutěžit jak mezi zahraničními filmy, tak mezi dokumenty.
Libuše Jarcovjáková si deníky píše stále
Libuše Jarcovjáková dlouhodobě dokumentovala romskou, vietnamskou a homosexuální komunitu v Československu. S pomocí fingovaného sňatku se v roce 1985 vystěhovala do Západního Berlína, kde strávila pět let v turecké čtvrti Kreuzberg. Tady žila a fotila až do sametové revoluce. Po ní se vrátila domů a od roku 1992 začala učit fotografii na Střední průmyslové škole grafické v Praze, pořádala workshopy a věnovala se vlastní tvorbě. Jaké to bylo být součástí filmu o sobě?
"Já jsem zjistila, že mě Klára nebude bulvarizovat, nebude ten můj příběh předělávat, že ji můžu otevřít dveře a pustit úplně do nejsurovějšího materiálu, do těch netříděných negativů a netříděných poznámek, úplně natvrdo, a bez cenzury."
V dokumentu je kolem čtyř tisíc fotografií Jarcovjákové a její vyprávění, které vychází z jejích deníků. Je tu i mimořádně zajímavý střih, na kterém se podílel Alexandr Kaščejev, manžel Darji Kaščejevové, která získala studentského Oscara.
Jak uvedla v Českém rozhlase Vltava Libuše Jarcovjáková, deníky si píše stále.
"Píšu pořád, možná ne tak systematicky a každodenně. Je to pro mě důležitá činnost. Myslím, že je to pro každého důležitá součást osobní hygieny. Ta dobovost v tom hraje obrovskou roli, protože člověk ať prožívá cokoliv, a třeba i něco hodně negativního, tak se tam odráží přesně ty jeho emoce v daném okamžiku. A pak můžete zjistit, že jste se posunula někam dál. Takže pro mě je to psaní strašně důležité."
Snímek 'Ještě nejsem, kým chci být' byl uvedený ve světové premiéře loni na festivalu Berlinale a letos získal Českého lva za nejlepší dokumentární film. Slavnostní vyhlášení 98. ročníku cen Oscar americké Akademie filmového umění a věd se uskuteční 15. března 2026.
Výběr kandidáta na Oscara se letos změnil
V letošním roce se změnil statut pro výběr kandidáta na Oscara za Českou republiku. Nově probíhalo hlasování dvoukolově. V prvním kole vybrala komise prezídia České filmové televizní akademie ((ČFTA) z filmů přihlášených producenty tři snímky, konkrétně film Sbormistr, Karavan a Ještě nejsem, kým chci být. Právě Sbormistr o sexuálním zneužívání byl také horkým favoritem. O finálním výběru pak ve druhém kole od 8. července do 8. srpna mohli hlasovat všichni členové akademie ČFTA splňující podmínky americké akademie.
Proti této změně protestovali někteří filmaři, například režiséři Jiří Mádl, Václav Marhoul, Ondřej Trojan či Petr Václav. Podle nich termín volby znevýhodňuje filmy teprve dokončované, ale zvané na klíčové zářijové festivaly, které hlasující nemohou vidět v definitivní podobě. Jejich výzvě na vypsání nové volby podle pravidel, která platila až do loňska, ČFTA nevyhověla.
V loňském roce vybrali akademici jako kandidáta na Oscara za Českou republiku film režiséra Mádla Vlny, který postoupil do užšího výběru. Zlatou sošku americké Akademie filmového umění a věd zatím získaly dva československé a jeden český film - v roce 1966 Obchod na korze Jána Kadára a Elmara Klose, o dva roky později Ostře sledované vlaky Jiřího Menzela a v roce 1996 Kolja Jana Svěráka.
Česká filmová a televizní akademie byla založena v roce 1995. Uděluje filmovou cenu Českého lva a nominuje českého kandidáta na ceny americké Akademie filmového umění a věd. V současné době má 436 členů. Celkem hlasovalo 194 akademiků.
