Národní park Křivoklátsko či systém eTurista. Svoji legislativní pouť nestihlo několik zákonů

Křivoklátsko

Poslanecká sněmovna měla v tomto volebním období 147 schůzí. Schválila na nich 360 zákonů a poslanci absolvovali téměř 12.000 hlasování. Svoji legislativní pouť ukončilo několik zákonů, o kterých se v posledních měsících hodně diskutovalo.

Jedná se například o vznik národního parku na Křivoklátsku, zavedení systému eTurista či regulace krátkodobých ubytování v bytech. Před sněmovním finále zůstal i návrh zakázat prodej a podávání energetických nápojů dětem.

Národní park Křivoklátsko zatím nebude

Výhled na celou CHKO Křivoklátsko,  v dálce jsou vidět Brdy | Foto: Markéta Vejvodová,  Český rozhlas

Národní park Křivoklátsko je navržený v centrální části současné chráněné krajinné oblasti (CHKO). Ta existuje už od roku 1978 a národní park by zabíral asi 17 procent její rozlohy. Vláda schválila jeho vznik v prosinci loňského roku a od té doby čekal na schválení Sněmovnou. Většina starostů z Křivoklátska ale trvá na tom, aby ochrana zůstala v režimu chráněné krajinné oblasti, výhrady má i sněmovní opozice.

Křivoklátsko je jedním z nejrozsáhlejších komplexů lesů ve středních Čechách. Pro vznik parku jsou z 16 obcí v oblasti pouze dvě, ostatní se obávají omezení hospodaření v lesích kvůli možnosti v nich vyhlásit bezzásahové zóny.

Boubín | Foto: David Rožníček,  Český rozhlas

Návrhu zákona se v budoucnu může chopit některý z poslanců a do Sněmovny ho vrátit. Vše by ale muselo znovu projít stejným dlouhotrvajícím procesem přes všechna tři čtení a přes Senát. Zatímco obce situace ve Sněmovně potěšila, ekologičtí aktivisté jsou zklamaní.

Ochrana přírody má v českých zemích dlouholetou tradici. První dvě přírodní rezervace v Čechách - Žofínský prales a Hojná voda v Novohradských horách - vznikly již v roce 1838. O dvacet let později zřídil kníže Schwarzenberg nejznámější rezervaci, kterou je Boubínský prales na Šumavě.

Kvůli nenahlášeným krátkodobým pronájmům přichází stát ročně o stamiliony korun

Ilustrační foto: cottonbro,  Pexels,  CC0 1.0 DEED

Nepodařilo se přijmout ani novelu zákona o cestovním ruchu, jehož součástí je paragraf, který by obcím umožnil regulovat vyhláškou krátkodobé ubytování typu Airbnb či Booking. Po takové možnosti volá hlavní město dlouhodobě. Na posledních třech jednáních zastupitelé opakovaně vyzývali Sněmovnu, aby novelu a některé pozměňovací návrhy k ní přijala. Krátkodobé ubytovávání chce město regulovat zejména kvůli tomu, že turisté často ruší místní obyvatele. Novela měla také zavést registr ubytovacích zařízení a evidenci údajů o ubytovaných hostech, tedy systém eTurista.

Kvůli nenahlášeným pobytům přes platformy krátkodobých pronájmů přicházel stát ročně o stamiliony korun. Obce tratí desítky milionů. Praha i další města se pokoušela prosadit regulaci Airbnb a dalších platforem už v minulosti, ale vždy bezvýsledně.

Podle analýzy krátkodobého ubytování vydané loni městským Institutem plánování a rozvoje (IPR) se v Praze přes Airbnb v březnu 2023 nabízelo zhruba 8000 bytů. Podle předsedy představenstva městské firmy Prague City Tourism Františka Cipra je důležité k této analýze dodat, že existují i další digitální platformy sdíleného ubytování a počty bytů se navíc mění i sezonně.

nebylo nic nalezeno