Výstava korunovačních klenotů odhaluje i jejich tajné přesuny či zazdění během války
Mobily v ruce a horlivé focení. Jako první si české korunovační klenoty prohlížejí školáci. Svatováclavská koruna, žezlo a jablko, symboly českých králů, jsou po roce k vidění ve Vladislavském sále. Letošní expozice se od předchozích ale liší – jak naznačuje podtitul „Poklad v temnotě“, přibližuje osudy klenotů za druhé světové války.
„Klenoty již přežily staletí konfliktů, krizí i okupací. Letošní koncept výstavy proto sleduje jednu z temných kapitol českých dějin, druhou světovou válku, ve které sehrály důležitou symbolickou roli. Máme tak tu čest si je znovu prohlédnout nejen jako mistrovská díla zlatnického umění, ale především jako živoucí symboly kontinuity našeho národního příběhu,“ uvedl na síti X prezident Petr Pavel, který spolu s dalšími šesti představiteli státu, církve a města Prahy vyzvedl klenoty z Korunní komory ve svatovítské katedrále.
Za návrhem letošní expozice stojí renomovaná architektka Eva Jiřičná a její studio. „Myslím, že zrovna v této době si připomenout tuto část historie, je úžasný nápad,“ poznamenala Jiřičná k historickému tématu výstavy.
Ta návštěvníkům nabízí nejen možnost obdivovat samotné klenoty, ale také nahlédnout do dramatických událostí, které je během války obklopovaly. Téměř detektivní příběh přibližuje, jak byly v roce 1938 – ještě před vypuknutím války – z bezpečnostních důvodů převezeny na Slovensko, kde je nechal uložit tehdejší prezident Edvard Beneš v trezoru pobočky Národní banky Československé.
V důsledku rychlého vývoje politické situace však musely být brzy navráceny do Prahy. S blížícím se koncem války byla část klenotů dokonce zazděna do románského podzemí Starého královského paláce, kde zůstaly až do října 1945.
Právě tyto momenty nyní přibližují dobové fotografie, archivní dokumenty či autentické předměty – včetně dřevěné bedny, v níž byly klenoty převáženy, a originálu protokolu z jednání prezidenta Emila Háchy s Adolfem Hitlerem v Berlíně v březnu 1939.
Prohlídka výstavy je rozdělena do dvou fází. První dva dny je prostor Vladislavského sálu rezervován výhradně pro předem registrované školní skupiny. Poté až do pondělí 29. září je výstava otevřena široké veřejnosti. Vstup je zdarma, ovšem bez možnosti předem si rezervovat vstupenky.
Trvalá expozice? Veřejnost se neshoduje
Korunovační klenoty byly od vzniku samostatné České republiky vystaveny celkem osmkrát – dvakrát za prezidentů Václava Havla a Václava Klause a čtyřikrát za Miloše Zemana. Prezident Pavel loni rozhodl, že výstava se bude pravidelně konat každý rok při příležitosti státního svátku svatého Václava, který připadá na 28. září.
Tento krok ale rozvířil debatu – měli by být korunovační klenoty přístupné veřejnosti častěji, nebo by měly zůstat výjimečnou událostí? Historici i část veřejnosti jsou spíše proti častému vystavování. Argumentují tím, že ztrácí svůj výjimečný a posvátný charakter. Na sociálních sítích se objevují komentáře typu:
„Dříve se to odehrálo jen velmi výjimečně, pro celý národ to byl posvátný den, kdy každý Čech v sobě měl neurčitě posvátný pocit hrdosti. Vy jste z toho udělali čepobití; Frekvence vystavování se rovná Zemi živitelce či Zahradě Čech. Vytrácí se exkluzivita takové události; Jsou to symboly státnosti a nikoliv veřejný cirkus. Pro mě je i jednou ročně zbytečně mnoho. Měly by se vystavovat pouze při zvláštních příležitostech, aby jim zůstal punc výjimečnosti; České korunovační klenoty prostě nejsou určené k tomu, aby se na ně kdykoliv kdokoliv mohl přijít podívat. Není to obvyklý umělecký předmět. Nejsou tady pro Vás, ale vy jste tu pro ně. Přistupte k nim s pokorou, ne jako k rohlíku v krámě.“
Naopak lidé, kteří by si přáli, aby klenoty byly vystaveny trvale, připomínají, že i v zahraničí najdeme korunovační klenoty ve stálých expozicích.
„Je neuvěřitelné, že nemáme stálou expozici korunovačních klenotů. Nedávno jsem byl v Kodani a nemusel jsem stát žádnou nedůstojnou několika hodinovou frontu, navíc jsem si klenoty mohl prohlížet, jak dlouho jsem chtěl; Britské korunovační klenoty jsou vystavené celoročně v Tower of London, až na nějaké výjimky. Nechápu, proč to nemůže být podobně i v Česku. Stát někde deset hodin ve frontě s dětma mi nepřijde správné ani důstojné; Nemohla by být česká koruna trvale přístupná veřejnosti ke zhlédnutí? Když to jde v Anglii nebo v Maďarsku, tak proč ne u nás?; Možná by důstojná trvalá expozice nahradila tyto nepříliš důstojné ceremonie klíčníků a hodinové podzimní fronty občanů.“
