Když bicykl předjel dostavník – 145 let od založení Českého klubu velocipedistů

Klub velocipedistů Praha, kolem roku 1883

Dne 16. listopadu 1880 vznikl na pražském Smíchově Český klub velocipedistů – vůbec první cyklistický klub na území tehdejšího Rakousko-Uherska. Založili ho bratři Josef a František Kohoutové, synové smíchovského továrníka, kteří bicykl poprvé spatřili díky anglickému návštěvníkovi. Jejich nadšení odstartovalo nejen výrobu kol v Čechách, ale i organizovaný cyklistický život.

Vlevo Jan Kohout  (1933) a vpravo Josef Kohout jako rakouský rekordman  (1884) | Foto: Štěrba Bike

První bicykly se v českých zemích objevily už v roce 1867 – těžké dřevěné stroje přezdívané „kostitřasy“. Skutečný rozmach cyklistiky však nastal až o dekádu později. V roce 1879 se do domu továrníka Jana Kohouta nastěhovala rodina anglikánského faráře, jejíž mladý člen William Beo Crowl přivezl moderní ocelový bicykl s gumovými obručemi. Jeho stroj vzbudil obrovský zájem u továrníkových synů, kteří přesvědčili otce, aby začal kola vyrábět.

Cesta do Vídně jako reklama

V létě 1880 se bratři Kohoutové vydali na kolech do Vídně – trasu dlouhou přes 300 kilometrů zvládli za dva a půl dne, což bylo rychlejší než tehdejší poštovní dostavník. Cesta vzbudila pozornost veřejnosti i tisku a stala se reklamou pro nově vyráběná kola.

Foto: e-Sbírky,  Národní muzeum - Historické muzeum,  CC BY 4.0 DEED

Založení klubu a jeho význam

Klub velocipedistů Praha,  kolem roku 1888 | Foto: e-Sbírky,  Národní muzeum - Historické muzeum,  CC BY 4.0 DEED

O rok později vznikl Český klub velocipedistů Smíchov – první cyklistický klub v monarchii. Jeho členové pořádali společné jízdy, krasojízdy, účastnili se závodů a kulturních akcí. Klub se stal základem pro pozdější vznik Českého svazu cyklistiky, nejstarší národní sportovní organizace v Česku.

Ne všichni byli nadšení

Foto: e-Sbírky,  Národní muzeum - Historické muzeum,  CC BY 4.0 DEED

Cyklisté se však setkávali i s nepochopením. Na venkově je lidé považovali za výstředníky, kteří plaší dobytek. Kritiku nešetřil ani zakladatel Sokola Miroslav Tyrš, který sport vnímal jako marnivost a honbu za penězi. Navíc bicykl byl luxusní zboží – stál až 500 zlatých, což odpovídalo ročnímu platu úředníka.

Konec vysokých kol a evropský rekord

Vysoká kola brzy nahradila kola nízká, ale továrna Jana Kohouta do roku 1891 vyrobila na 900 kusů „kohoutovek“. Josef Kohout se navíc zapsal do historie evropským rekordem – v roce 1885 ujel během 24 hodin 400 kilometrů.

Foto: e-Sbírky,  Národní muzeum - Historické muzeum,  CC BY 4.0 DEED

Tradice, která žije dál

Český klub velocipedistů Smíchov obnovil svou činnost v roce 1993 pod názvem Český klub velocipedistů 1880. Pořádá akce jako Pražská míle, výlety historickými koly a kulturní setkání.

Foto: Zdeněk Vesecký,  Český rozhlas
klíčová slova:
spustit audio

Související