Český folklor ožívá online. Stačí zapískat či zazpívat úryvek a portál vám lidovou píseň najde
Zazpívejte, zapískejte nebo zahrajte úryvek melodie – a Písňovna.cz vám prozradí, co to je za píseň. Nový internetový portál, který připravil Etnologický ústav Akademie věd, nabízí bezmála patnáct tisíc skladeb ze všech regionů Čech, Moravy i Slezska – milostné i žertovné, taneční, vánoční koledy, ale i třeba popěvky pasáčků z horských oblastí.
„My jsme s Písňovnou v poslední fázi, jejímž cílem je zpřístupnit to bohatství archivů lidových písní co nejširšímu okruhu uživatelů,“ vysvětluje Matěj Kratochvíl z Etnologického ústavu AV ČR. Podle něj je digitalizace nezbytným krokem, jak dostat rozsáhlý materiál „ze zaprášených archivů mezi lidi“.
Ústav spravuje jedinečný soubor písňových sbírek, který se budoval více než sto let. Obsahuje přes 100 000 záznamů – převážně ručně psané dokumenty a historické zvukové nahrávky. Mezi digitalizovanými poklady je i nejstarší tisk notového zápisu českých lidových písní: České národní písně z roku 1825, které vydal Jan Ritter z Rittersberku.
„Naše archivy se shromažďují již od 19. století, takže jsou to z velké části rukopisné zápisy písní, které mnohdy nebyly nikdy publikovány. K tomu jsme přidali některé již existující tištěné sbírky, například sbírky Karla Jaromíra Erbena nebo Leoše Janáčka. Nicméně naším primárním cílem bylo zpřístupnit to, co máme v našich archivech, ale do budoucna bychom rádi, aby se ta nabídka rozšiřovala o další sbírky,“ naznačuje hudební vědec a etnolog.
Na portálu lze vyhledávat písně podle textu, místa původu nebo sbírky. Ale jak upozorňuje Kratochvíl, existují i modernější způsoby:
„Zájemci mohou zadat melodii skrz klaviaturu, zapískat nebo zazpívat. Ale tam samozřejmě záleží na citlivosti mikrofonu, do kterého třeba pískáte. Takže to je věc, která je trošku závislá jak na hlasu nebo schopnosti pískat, tak na tom, do jakého zařízení to zkoušíte. Snažíme se ale, aby to bylo co nejintuitivnější. Všechny melodie, které tam máme, jsou přepsány do systému MIDI, do jakéhosi číselného kódu a systém si porovná zapískanou případně na klaviaturu vyťukanou melodii s kódem, který je u daných písní a hledá podobnosti. A díky tomu například řekne – nejbližší tomu, co chcete, je tato melodie z roku 1907 z Chodska.“
Autoři projektu se snažili o vyvážené pokrytí celé republiky. „Samozřejmě některé regiony byly přitažlivější pro sběratele od toho 19. století, takže například právě Jižní Čechy kolem Chodska a Budějovicka jsou poměrně intenzivně pokryté, zatímco například severovýchodní Čechy jsou pokryté relativně méně. Je to prostě proto, že se tam těch sběratelů vydalo do terénu méně. Nicméně v naší databázi máme kolem šestnácti set lokalit poměrně rovnoměrně rozprostřených po celých českých zemích,“ popisuje etnolog.
Nechybí ani informace o sběratelích – vedle známých jmen se objevují i překvapivé osobnosti dosud třeba spojované se zcela jinými obory.
„Například jsme zjistili, že jednu písničku ze Zdib u Prahy, z obce, která leží u Vltavy naproti Roztokám, zapsal člověk, který jinak s folklorem neměl nic společného – Bohuslav Brauner, významný chemik a zakladatel vědecké chemie u nás. Ten si při nějakém svém výletě zapsal jednu písničku a poslal ji do archivu našeho ústavu,“ dodává vědec.
Folklor jako učební pomůcka
Součástí projektu je také Učitelská písňovna, jejímž cílem je zapojení lidových písní do výuky na různých typech škol. Vyučující v ní najdou zpracované didaktické materiály a s nimi související podklady pro hravé aktivity využitelné nejen v hudební výchově, ale také v českém jazyce nebo dějepisu.
„Cílem bylo ukázat, jak materiál v našich archivech může získat nový život právě v pedagogickém prostředí. Že to není jenom materiál, který si zazpíváte, ale že to je materiál, který něco vypovídá. Máme tam různé kvízy, například kvíz zaměřený na rostliny v lidových písních, takzvaný folklorní herbář, kde si děti zazpívají písničku a zjistí, jak se některým rostlinám říkalo v různých dialektech a jaké vlastnosti jim třeba byly připisovány. Nebo třeba ukazujeme, jak lze lidové balady, epické písně, využít ve výuce dějepisu, kdy ta píseň skutečně vypovídá něco o době, kdy vznikla,“ představuje etnolog.
I když je Učitelská písňovna určena především pro využití ve školách, je dostupná zdarma všem. Vlastně celý obsah portálu Písňovna.cz je dostupný pod otevřenou licencí – digitální materiály lze volně kopírovat, upravovat a šířit bez nutnosti uvádět autora. Kratochvíl věří, že projekt může pomoct oživit zájem mladé generace o lidové písně.
„Takové předpovědi jsou samozřejmě spekulativní, nicméně myslím si, že čím více toho materiálu bude k dispozici, čím širší bude nabídka, tím větší je šance, že kdokoliv z jakékoliv generace si v tom najde něco, co ho inspiruje k nějaké kreativní činnosti. Že najde jednu písničku ze svého rodného kraje, která ho potom inspiruje k tomu, aby sám něco udělal, nějakým způsobem jí provedl, zapojil ji do současného života. Takže ano, v to doufáme,“ dodává Matěj Kratochvíl z Etnologického ústavu Akademie věd.
