V Česku přibývá památek v soukromém vlastnictví. Asociace majitelů hradů a zámků má už 80 členů
V Česku roste počet památek, které spravují soukromí majitelé. Asociace sdružující vlastníky hradů, zámků, paláců, panských sídel, vzácných přírodních útvarů, historických parků či zahrad, letos slaví 30 let existence. Od svého vzniku se rozrostla na 80 členů.
„Věřím, že během dvou tří let budeme největší asociace, která sdružuje kulturní památky,“ říká prezident Asociace majitelů hradů a zámků a majitel renesančního zámku Neustupov na Benešovsku Michal Farník.
Členy asociace nejsou jen majitelé zámků z řad šlechtických rodů, kteří získali hrad či zámek v restituci, ale i noví majitelé, kteří si památky koupili a postupně je opravují. Soukromí majitelé však upozorňují na nerovné podmínky vůči státním objektům.
Podle Farníka se na státní a soukromé památky stále uplatňuje dvojí metr. Upozorňuje, že vstupné na státní kulturní památky není například zatíženo DPH, soukromí vlastníci platí dvanáctiprocentní daň. Navíc podle něj mají složitější přístup k dotačním programům, například z regionálních operačních fondů.
Asociace proto usiluje o zavedení daňových zvýhodnění, jaká jsou běžná v zemích Evropské unie. „Současná daňová zvýhodnění, například v rámci daní z nemovitostí, odpisů jakýchkoli renovací prováděných na kulturních, architektonických a historických památkách a v oblasti dědických daní, jsou zcela nedostačující,“ uvádí organizace na svém webu.
Mezinárodní spolupráce
V oblasti mezinárodních vztahů je Asociace majitelů hradů a zámků členem organizace European Historic Houses Association, panevropské organizace sdružující vlastníky historických sídel. Cílem je sdílení zkušeností a posílení spolupráce mezi evropskými zeměmi.
„Asociace má všechny předpoklady pro utváření a využívání vzájemných kontaktů se zahraničními organizacemi. Její členové, z nichž mnozí žili až do roku 1989 v zahraničí, si vytvořili vynikající obchodní a společenské vazby na mezinárodní úrovni. Kromě toho většina z nich hovoří několika jazyky, což je významný aspekt pro prohlubování mezinárodních vztahů,“ píše se na webových stránkách asociace.
Obnova památek
Soukromí vlastníci zámků, hradů, paláců i kaplí sázejí na vlastní program. Pořádají kulturní akce, prohlídky, koncerty či tematické programy, nyní se chystají například na advent. Zároveň zvou zájemce k prohlídkám sídel, která opravují nebo opravili.
Například na zámku Velké Meziříčí probíhala podle jeho majitele, hraběte Jana Podstatzky-Lichtensteina, rekonstrukce postupně. „Dělali jsme to krok za krokem. Mysleli jsme, že zámek není v tak hrozném stavu, v jakém nakonec byl,“ uvedl. Bylo nutné zpevnit nejen samotnou budovu, ale i skálu, na níž stojí.
Podobnou zkušenost popisuje i Vladimír Lažanský, majitel rodového zámku Chyše na Karlovarsku. V 90. letech se mu podařilo napravit staticky katastrofální stav objektu. Dnes zámek navštíví až 18 tisíc lidí ročně a spolu s provozem pivovaru dosahuje ekonomické soběstačnosti.
Prezident Asociace Michal Farník za šest let obnovil na svém zámku Neustupov asi 80 procent fasád a polovinu interiéru včetně fresek z první poloviny 17. století. Už v první návštěvní sezóně přilákal kolem čtyř tisíc turistů.
Rozsáhlou rekonstrukcí prošel pod vedením soukromého majitele mimo jiné i zámek Všechovice. Pravidelně se zde konají komentované prohlídky a kulturní a společenské akce. Letos se tam na advent chystá tradiční dárečkový stromeček, koncert i prodejní vánoční jarmark.
K 30. výročí Asociace vznikne také speciální edice turistických známek. Jejich zakladatel David Holub připomíná, že každý rok je odmítnuto kolem 200 žádostí o novou známku, protože se udělují jen významným místům. „Naše dřevěné kolečko se stalo trochu Michelinskou hvězdou,“ říká Holub. V České republice je nyní přes tři tisíce lokalit s turistickou známkou.
