Superčervi pod drobnohledem. Vědci zkoumají, jak larvy potemníka rozkládají plasty
Larvy brouka potemníka mají zajímavou schopnost. Tito superčervi rozkládají plasty. Tým vědců na Mendelově univerzitě v Brně teď zkoumá, jaké druhy plastů jsou schopni rozložit.
Larvy chtějí zkoumat na molekulární úrovni a porozumět roli enzymů i dalších proteinů, které se na procesu podílejí. Pochopení těchto principů může přispět k vývoji biotechnologických postupů pro rozkládání plastů, které by mohly být ekologičtější a bezpečnější.
Produkce plastů každoročně přesahuje 400 milionů tun, přičemž se recykluje jen malá část. „Většina plastů končí na skládkách, ve spalovnách nebo uniká do přírody, kde dlouhodobě ohrožuje ekosystémy i potravní řetězce. Proto zkoumáme, jak larvy potemníka Zophobas morio dokážou rozkládat různé typy plastů. Zjištění by mohla vytvořit pevný základ pro vývoj nových, šetrných a biologicky orientovaných technologií recyklace plastů," vysvětluje Tomáš Do z Ústavu chemie a biochemie, který se na výzkumu podílí.
Superčervi schroustají i polystyren
Larvy potemníka druhu Zophobas morio jsou známé i jako takzvaní superčervi. „V posledních letech se ukázalo, že larvy dokážou konzumovat například polystyren, "uvádí vědec.
Larvy plasty nejdříve mechanicky rozkoušou a ve střevech pak jejich vlastní enzymy společně s mikroorganismy dokážou takto narušený plast chemicky rozkládat. Výzkumníci chtějí pochopit principy, které larvy k rozkládání plastů používají.
„Pokud identifikujeme klíčové enzymy a metabolické procesy během degradace, můžeme je pak využít samostatně, bez nutnosti použití larev," přibližuje Tomáš Do. „V našem případě analyzujeme střeva larev a jejich mikrobiom poté, co konzumují různé druhy plastů," doplňuje vědec. Tyto metody tak poskytují celkový obraz o tom, co se v organismu larev děje.
První průběžné výsledky potvrzují, že larvy dokážou nejen různé typy plastů rozkládat, ale dokonce na nich i dlouhodobě přežívat. Výzkum může přispět k vývoji enzymů a mikrobiálních systémů, které budou schopné plasty rozkládat mnohem efektivněji než současné technologie.
Potemníky provází i zajímavé historky
Zatímco potemníci požírají plast, jsou lidé, kteří požírají potemníky. Maxijedlík Jaroslav Němec za 30 minut spořádal 9 158 sušených červů. Stalo se to na jaře 2021 a vytvořil světový rekord.
O to, že sní chrousta, se vsadil Eduard Kremlička, šéf strany Důchodci za životní jistoty. Strana 5 procent nepřekonala, a protože chroust nebyl k dispozici, dostal potemníka. Stalo se to v roce 1998. Vybral si samečka a zapil ho fernetem.
Související
-
5 nejlepších univerzit v Česku
Proč jít studovat do Česka? Jak kvalitní je výuka? O jaké obory je mezi cizinci největší zájem? V jakém jazyce jsou české studijní programy?
