Vlk jako učební pomůcka: Odborníci z MENDELU předvedli v Mongolsku interaktivní výuku
Tři týdny v mongolské krajině proměnili odborníci z Mendelovy univerzity v Brně v inspirativní misi. S místními se podělili nejen o znalosti o lesnictví, ochraně biodiverzity a vztahu mezi člověkem a krajinou, ale i o originální přístup k výuce. Ukázali třeba, jak lze složitá témata jako výskyt velkých šelem přiblížit veřejnosti hravou a srozumitelnou formou.
Pro učitele přírodovědných předmětů, vedoucí eko klubů a lesníky uspořádala Mendelova univerzita v Brně (MENDELU) ve spolupráci s německou rozvojovou organizací GIZ čtyřdenní workshop. Program probíhal přímo v lese u Batshireetu, zhruba 400 kilometrů severovýchodně od Ulánbátaru.
„Ústředním tématem praktického semináře bylo, jak se naučit interaktivně učit. Pro představu jak lze interaktivně uchopit a zpracovat námět, nám posloužil vlk. Šelma je velkým tématem nejen u nás, ale i v Mongolsku. Hravou formou jsme si prošli celou ekologii vlka, tedy jeho životní styl, hierarchii ve smečce, způsob dorozumívání, triky, které vlci používají, aby oklamali ostatní smečky. Účastníci se rozdělili do smeček a museli bojovat o to, kdo z nich bude alfa samec a kdo alfa samice. Místy některé situace připomínaly ragbyový zápas,“ popsala zápal při praktické výuce Petra Packová ze Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny.
Aby workshop působil co nejautentičtěji, oblékli si jeho účastníci vlčí kůže a vyzkoušeli si například zimní ‚čárování‘ vlků. „To je situace, kdy vlk klade stopy do stop vlka, který jde před ním, čímž šetří energii, není potřeba se zbytečně brodit sněhem. Pozorovateli mohl náš pohyb připomínat lesní slalom,“ popsala jeden z úkolů lesní pedagožka.
Podle Packové není hlavním problémem mongolských učitelů nedostatek informací, ale způsob, jakým je předávají. Výuka bývá často frontální, bez názorných ukázek, které by žákům usnadnily pochopení a zapamatování učiva. „Velmi mě i kolegy potěšila zpětná vazba, které se nám dostalo, a to především od lesníků. Ty interaktivní výuka doslova nadchla. Pro mě tento seminář byl velkou výzvou. Jedna věc je vyučovat lesní pedagogiku děti, ale učit vyučovat dospěláky, kteří se tím živí, to už je něco jiného,“ konstatovala.
Mongolské děti diskutují víc než české
V rámci pobytu proběhl i program lesní pedagogiky zaměřený na děti, konkrétně děti pastýřů z oblasti Red Waterfall, ikonického 24 metrů vysokého vodopádu v údolí řeky Orkho. Podle lesní pedagožky to byl velmi silný zážitek.
„Ranger, u kterého jsme byli ubytovaní, svezl v domluvený čas z okolí 30 dětí od čtyř do asi patnácti let a následně jsme se celé odpoledne věnovali formou her tématu vody. Voda v lese, její význam a propojení se stromy v lese, jejich kořeny, jak les zadržuje vodu, jak zabraňuje výparu a tak dále. Experimentálně jsme zjišťovali, jakou sílu voda má, jestliže dokáže zničit celé vesnice,“ přiblížila akci Packová.
„Bylo poznat, že děti pastýřů žijí v těsném sepětí s přírodou, a co mě v Mongolsku opakovaně při lesní pedagogice pro děti překvapí, jak jsou schopné diskutovat. To se mi při akcích se školáky v Česku často nestává,“ upozornila.
Závěrečnou tečkou za sérií akcí lesní pedagogiky v Mongolsku byla účast na oblíbeném čtyřdenním festivalu Playtime, který každoročně přiláká kolem 70 tisíc návštěvníků. V dětské zóně se mohli malí i velcí zapojit do pestrého programu pod záštitou Mendelovy univerzity.
„Opět jsme komunikovali palčivá témata, jako je pastva, rozmrzající permafrost, reakce na klimatickou změnu či les jako zdroj potravy. Mongolové jej takto opravdu využívají. Je-li čas ovoce, sbírají v něm ovoce. Všechny tyto procesy, míru, jak k darům přírody přistupovat, jsme si ukázali prostřednictvím jednoduchých her,“ uzavřela Packová.
Program odborníků z MENDELU proběhl na přelomu června a července jako součást projektu CABINETS, který je financován Ministerstvem zahraničních věcí ČR. Kromě vzdělávacích aktivit zahrnoval také jednání s klíčovými partnery a představiteli mongolských státních institucí.
