Mimořádná malba z konce doby ledové. Vědci odhalili v Moravském krasu rytinu koně starou 15.000 let
Vědci odhalili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15.000 let. To je konec doby ledové. Podle nich představuje mimořádný doklad magdalénského umění.
Malba naznačuje, že figurativní jeskynní umění nebylo výsadou jen západní Evropy. Všechno začalo tím, že mezinárodní tým archeologů vedený vědci z Archeologického ústavu Akademie věd ČR nalezl blok vápence s vyobrazením hlavy a krku, prozradil jeden z hlavních autorů studie Petr Škrdla.
"Jedná se o rytinu koně nebo více koní. A objevili jsme ji při překopávání haldy, která zbyla po předchozích výzkumech v jeskyni Švédův stůl. Je to na zlomku vápence, který pravděpodobně odpadl se stěny jeskyně už kdysi dávno, protože ty lomové stěny jsou docela ohlazené, už oleptané."
Podle jaké metody jste určili, že se jedná o kresbu starou 15 tisíc let?
"Podle stylu té kresby, který je typický právě pro to období."
Na konci doby ledové žili i srstnatí nosorožci
Jak charakterizujete období, ze kterého je ta rytina?
"Byli to lovci sobů a koní, kteří osídlili jeskyně Moravského krasu. Bylo to na konci doby ledové a ti lidé se tam setkávali jak s těmi koňmi, soby, objevil se tam podle nálezu srstnatý nosorožec, hyeny, medvědi, lišky a další zvířata. Takže my víme, že ti lidé se tam schovávali před dobou ledovou, nebo využili ty jeskyně k bydlení, ale určitě je použili i k nějakým rituálním účelům, jako malbám, rytinám a podobně."
Měl kůň nějaké specifické postavení pro lidi v té době?
"Bylo to jedno z hlavních zvířat, které lidé lovili, takže musel mít specifické postavení v té kultuře. A ono se to projevuje i v tom magdalénském období, kdy kůň je často zobrazován."
Jak dodal Petr Škrdla, na dvou sousedících plochách kamenného bloku jsou patrné rytiny koně místy překryté soustavou dalších linií. Takové zacházení s obrazem, tedy dodatečné narušení či „překreslení", je podle vědců známý z magdalénského umění západní Evropy a interpretuje se jako součást symbolického nebo rituálního jednání.
V krasu je i "mozek" z doby kamenné
V krasu je přes 1100 jeskyní. Nejznámější jsou Punkevní jeskyně, kam v posledních letech zavítá kolem 200.000 lidí ročně. V jedné z nich, v Kateřinské jeskyni, se nachází i nejstarší kresba v České republice. Vědci datovali její stáří na 7000 let.
Je v Hlavním dómu jeskyně. Jedná se o černé čáry na mohutném kameni, kterému se přezdívá kvůli jeho vrásčitému povrchu Mozek. Byl patrně umělecky dotvořen čarami coby kultovní kámen v době kamenné.
