Baťa 150. Jak vznikal mýtus muže, který změnil Zlín
Vysněné město, tak se nazývá nově otevřená expozice v Památníku Tomáš Bati ve Zlíně. Vznikla u příležitosti 150. výročí narození zakladatele obuvnického impéria. Sází na vizuální zážitek a aktivní zapojení návštěvníků. Víte, jak Baťa bojoval s konkurencí? Ocitl se někdy na pokraji bankrotu? A jak vznikl Baťův mýtus?
Tomáš Baťa, který se narodil 3. dubna 1876 ve Zlíně, vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu se ale nedožil, zahynul v 56 letech při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Věrná maketa letadla Junkers je i dominantou památníku.
Obuvníkem se Tomáš Baťa vyučil u otce. Ševcem byl i jeho děda a praděda. V roce 1894 se se starším bratrem Antonínem a sestrou Annou rozhodli osamostatnit a založili ve Zlíně vlastní obuvnický závod. Jak bojoval s konkurencí?
"Baťův boj s konkurencí byl celoživotní a systematický. Učil se u domácích a zahraničních vzorů prostřednictvím technické literatury, odborných knih, ale také z vlastní zkušenosti, nejprve v Německu, poté ve Spojených státech amerických. Baťa se také ale dokázal učit z pozice zlínského starosty a regionálního politika. Učil se velmi efektivně. Dokázal rychle aplikovat ve svém rodinném podniku to, co vypozoroval u svých konkurentů. A učil se tak systematicky, že mnozí velcí Baťovi konkurenti, s nimiž bojoval od konce 19. století, třeba třebíčská firma Budišovský nebo legendární brněnská koželužna Bloch, se staly nakonec ve 30. letech integrální součástí koncernu Baťa, když je firma Baťa a.s. skoupila na sklonku 30. let," vysvětlil historik Martin Jemelka z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd, který se zlínským obuvnickým průmyslem a historií bot dlouhodobě zabývá.
Baťa se v průběhu let ocitl několikrát na pokraji bankrotu
Lehké baťovky se dobře prodávaly především díky nízké ceně. V roce 1904 Baťa odjel na několikaměsíční pobyt do Spojených států a právě tam mu padly do oka dělnické domky Fordovy automobilky. Baťa také okoukal u Henryho Forda systém výroby, který se stal později jedním z pilířů úspěchu.
ČTĚTE TAKÉ
Mamutí koncern dal práci a dosud nepoznané výdělky tisícům lidí, kteří v podniku nejen pracovali, ale žili s ním i v něm. Na druhou stranu ale Baťovy závody znamenaly konec pro řadu malých obuvnických živností. Baťa dokázal prosperovat i během hospodářské krize. Byl někdy na pokraji bankrotu?
"Na pokraji bankrotu se firma Baťa ocitla hned několikrát ve svých dějinách. Poprvé to bylo na konci 90. let, kdy rodinný podnik Anny, Antonína a Tomáše Baťových sedl na lep podvodným vídeňským podnikatelům a obchodníkům s kůžemi. Znovu to bylo patrně v roce 1906, kdy se Tomáš Baťa rozhodl, že ve svém podniku aplikuje americké vzory, které vypozoroval o rok dříve při svém prvním pobytu ve Spojených státech amerických. Tehdy se rozhodl propustit raději polovinu zaměstnanců, než aby ustoupil jejich odborářským nárokům. Velkým otřesem byla pro firmu také první světová válka, zvlášť její závěr, kdy se Baťa ocitl na smrtelné posteli, vyčerpán velmi náročným podnikáním během světové války a znovu poté po jejím skončení, kdy se nakonec rozhodl postavit inflaci, rozhýbat svůj podnik a nakonec se stát v roce 1923 i zlínským starostou."
ČTĚTE TAKÉ
Tím byl až do své tragické smrti 12. července 1932. Dodnes se vedou debaty o tom, co přesně za havárií letadla stálo. Spolehlivý stroj se zřítil jen pár minut po startu. Vyšetřovací komise určila jako příčinu neštěstí pilotovu ztrátu prostorové orientace v husté mlze, objevila se ale také svědectví o tom, že Baťa už dříve trval na létání v nevhodných podmínkách a s některými piloty se nerozešel právě v dobrém.
Největší mýtus je ten, že Baťa je mýtus
O tragédii ihned informovaly světové tiskové kanceláře i deníky a do Zlína zamířily stovky kondolenčních telegramů - i od prezidenta Masaryka. Z Bati se stal mýtus.
"Podle mého názoru největší mýtus o Baťovi je ten, že Baťa je mýtus. Na jeho podnikání není nic mýtického, je to jen jedna velká škola životní a podnikatelské empirie, jedno velké odhodlání riskovat, učit se, systematicky aplikovat domácí a zahraniční vzory. A také jedno velké odhodlání být nesmírně flexibilní v tom permanentně se proměňujícím podnikatelském prostředí. Na Baťových hodnotách není vůbec nic transcendentálního a mytického. Jsou to hodnoty z tohoto světa, práce, úspěch, čísla," dodává historik Martin Jemelka, kterému brzy vyjde nová kniha Válka ševců.
Připomínka 150 let od narození Tomáše Bati je letos a příští rok v Kalendáři výročí UNESCO. Za Českou republiku byli na tomto seznamu dosud zapsáni například Karel IV., Tomáš Garrigue Masaryk, Božena Němcová, Jan Amos Komenský nebo Bedřich Smetana.
