Domov na nejkrásnějších scénách: kde dnes SOČR hraje

Symfonický orchestr Českého rozhlasu je doma nejen ve Studiu 1, ale také na nejprestižnějších českých koncertních scénách — v Rudolfinu, Obecním domě či Betlémské kapli. Stejně přirozeně však vystupuje i na zahraničních pódiích, kde si během desetiletí vybudoval pověst orchestru s mimořádnou vitalitou, zvukovou kulturou a schopností reprezentovat českou hudbu v tom nejlepším světle.

Rudolfinum: hlavní koncertní domov SOČRu

Dnešní koncertní život SOČRu je pevně spjat s pražským Rudolfinem, jedním z nejvýznamnějších evropských hudebních sálů. Dvořákova síň poskytuje orchestru ideální akustické podmínky pro velké symfonické programy i pro natáčení živých koncertů. Rudolfinum je místem, kde SOČR pravidelně uvádí své abonentní řady, hostí špičkové sólisty a představuje premiéry současných skladatelů. Pro orchestr je to prostor, který kombinuje tradici s moderním provozem a umožňuje mu prezentovat se v plné zvukové šíři.

Koncert SOČRu v Rudolfinu | Foto: Michal Fanta,  SOČR

Obecní dům: secesní skvost a slavnostní pódium

Neméně důležitou scénou je Obecní dům, jehož Smetanova síň patří k nejkrásnějším secesním koncertním prostorům v Evropě. SOČR zde vystupuje pravidelně a v roce 2026 zde například otevíral festival Pražské jaro — symbolické potvrzení jeho pozice mezi nejvýznamnějšími českými orchestry. Monumentální prostor Smetanovy síně dodává koncertům slavnostní atmosféru a umožňuje orchestru prezentovat velké vokálně‑instrumentální projekty i reprezentativní programy pro mezinárodní publikum.

SOČR v Obecním domě | Foto: Matěj Komár,  SOČR

Betlémská kaple: komornější rozměr orchestru

Vedle velkých sálů se SOČR pravidelně objevuje také v Betlémské kapli, která nabízí intimnější prostředí vhodné pro komornější projekty, duchovní hudbu či speciální dramaturgické řady. Historický prostor dodává koncertům jedinečnou atmosféru a umožňuje orchestru představit se v jiném, jemnějším zvukovém profilu. Betlémská kaple tak doplňuje Rudolfinum i Obecní dům a rozšiřuje paletu míst, kde mohou posluchači orchestr zažít.

Koncert SOČRu v Betlémské kapli | Foto: Vojtěch Brtnický,  Český rozhlas

První kroky do světa: Polsko 1949

Na první zahraniční turné si SOČR musel počkat až do roku 1949. Pod vedením Karla Ančerla a Aloise Klímy tehdy orchestr odehrál devět koncertů v Polsku a v Chopinově klavírním koncertu f moll s ním vystoupila Věra Řepková. Úspěch byl okamžitý a následovaly tři krátké zájezdy do Německé demokratické republiky a další cesta do Polska. Drážďanský tisk tehdy napsal: „Poznali jsme skvělý orchestr, vynikající zejména smyčci… Orchestr si proto dobyl Drážďany.“

Nedatovaný snímek členů orchestru před plakátem zvoucím na jejich koncert v zimních Drážďanech. V černém kabátě je zachycen šéfdirigent Alois Klíma. | Foto: Repro z knihy SOČR 100,  Pokorný Milan,  2026

Šedesátá léta: otevření Západu a velké turné

Hráči SOČRu se v červenci 1965 loučí na pražském Hlavním nádraží s rodinami před zájezdem do Itálie. | Foto: Repro z knihy SOČR 100,  Pokorný Milan,  2026

Uvolnění mezinárodní situace v šedesátých letech přineslo orchestru nové možnosti. V roce 1961 vyrazil vlakem na desetidenní turné do Německé spolkové republiky, Švýcarska, Itálie a Francie. Kritiky byly nadšené: „Hosté ze země starých muzikantů obhájili oprávněnou pověst vysoce oceňovaného hudebního tělesa,“ psal německý tisk.

O rok později následovalo turné po Rakousku a Itálii, během něhož orchestr odehrál čtrnáct koncertů za devatenáct dní. Italský deník Il Resto del Carlino tehdy napsal: „Pražský soubor je kolektivem, který se nade vše jiné vyznačuje vitalitou, jež odnímá dech.“

V roce 1965 vyjel do Itálie zvláštní vlak s celou kulturní delegací — SOČRem, Pěveckým sborem Československého rozhlasu i baletem Národního divadla. V Cagliari sledovaly koncert tři tisíce diváků. O rok později orchestr navštívil Německo, Francii, Velkou Británii i Itálii, a Frankfurter Rundschau tehdy napsal: „Pražané mohou být na své symfoniky hrdí.“

Počátky zahraničních zájezdů pražských rozhlasových symfoniků jsou spojeny s vlaky a autobusy. Brzy k nim však přibyla letadla  (v roce 1966 je hostila studia BBC)... | Foto: Repro z knihy SOČR 100,  Pokorný Milan,  2026

Normalizace a omezené možnosti

Po roce 1968 se možnosti zahraničních cest výrazně zúžily. Orchestr koncertoval převážně v Polsku a dalších spřátelených zemích, jen výjimečně se dostal do Itálie či západního Německa. Přesto si udržoval vysokou úroveň a připravoval se na další etapu své mezinárodní dráhy.

Vladimír Válek: návrat mezi evropskou elitu

Vladimír Válek | Foto: SOČR

Zlom přišel s nástupem šéfdirigenta Vladimíra Válka v osmdesátých letech. Jeho renomé i náročná práce s orchestrem otevřely SOČRu dveře zpět na světová pódia. V roce 1985 uskutečnil orchestr první digitální přenos do Japonska a o rok později tuto zemi poprvé navštívil. Následovala turné po západní Evropě a obnovené kontakty s prestižními festivaly. Válek tak přivedl SOČR zpět mezi orchestry, které jsou zvány do nejvýznamnějších světových sálů.

Po roce 1989: svět se otevírá

Po sametové revoluci se možnosti orchestru dramaticky rozšířily. SOČR koncertoval po celé Evropě, ve Spojených státech, Japonsku, Číně, Jižní Koreji i na Tchaj-wanu. Japonsko se stalo téměř pravidelnou destinací — naposledy zde orchestr pod vedením Petra Popelky absolvoval třítýdenní turné v roce 2024.

Na začátku roku 2026 pak SOČR podnikl rozsáhlé turné po pěti západoevropských zemích: Německu, Rakousku, Francii, Belgii a Nizozemsku. Zájem pořadatelů i publika potvrdil, že orchestr si udržuje pevnou pozici v mezinárodní konkurenci.

Foto:  Michal Fanta,  SOČR
Autoři: Klára Stejskalová , Milan Pokorný | Zdroj: Milan Pokorný: 100 let SOČR
klíčová slova:
spustit audio

Související