Ze stínů ke světlu: Výstava odhaluje osudy židovských knih uloupených nacisty
Málo známou kapitolu nacistického rabování představuje výstava Ze stínů ke světlu v Galerii Klementinum. Poprvé tu návštěvníci uvidí výsledky mnohaletého výzkumu českých historiků, kteří se snaží zrekonstruovat osudy stovek hebrejských tisků zabavených nacisty. Mohou se seznámit i s historií hebrejských tiskáren a příběhy původních majitelů.
"Zhruba polovina těch knih je určená, my víme, odkud byly. Zhruba polovina stále čeká na svůj podrobný výzkum, který, jak věříme a doufáme, bude dále probíhat. Tato výstava není konec výzkumu, ale doufáme, že to je začátek," říká její spoluautor Jiří Blažek.
Nacistické perzekuce Židů si veřejnost často spojuje s vypálenými synagogami či rozbitými výlohami židovských obchodů. Méně známý je však systematický projekt budování obří sbírky židovských knih, která měla sloužit k „vědeckému" zdůvodnění rasové ideologie.
Už v roce 1933 nacisté demonstrovali moc veřejným pálením knih.
"V podstatě to byla jenom demonstrace síly. Ty knihy, které hořely na hranicích, tak to byli většinou moderní autoři a často to byli autoři jako třeba Erich Maria Remarque apod., které nacistický režim považoval za zrádce. Kromě toho samozřejmě nacisté chtěli dát najevo, kdo je teď s pánem v domě," připomíná Blažek.
K fotce na výstavě, jak nacistická mládež rabuje knihovnu sexuologického ústavu, se váže jedna z mála humorných historek.
"Když gestapo ty knihy přebíralo, protože byly zkonfiskovány, tak při porovnání toho fondu a převzetím knih zjistili, že jim několik set až tisíc chybí. A následně zjistili s úlevou, že se jedná pouze o pornografickou literaturu, navíc árijského původu, která nějakým způsobem se ztratila během toho rabování. Kdyby to byl třeba Karel Marx, nebo někdo z těch zakázaných autorů, tak to už by byl problém, to už by se řešilo."
Nacistický plán: největší sbírka judaik na světě
V letech 1935-1938 vznikaly instituce, které systematicky shromažďovaly knihy zabavené židovským obcím, synagogám, rabínským seminářům i soukromým sbírkám. Po Křišťálové noci se konfiskace rozšířily do celé Evropy. Uloupené svazky putovaly do Berlína a Frankfurtu nad Mohanem, kde vznikala největší sbírka judaik na světě a kde sídlil Institut pro výzkum židovské otázky.
V listopadu 1943 zasáhlo spojenecké bombardování obě hlavní budovy, v nichž byly knihy shromažďovány. Jen v Berlíně se odhaduje, že shořelo asi 200 000 publikací, uvádí Jiří Blažek. Nacisté proto převezli více než půl milionu svazků do Sudet - na zámky Mimoň, Nový Berštejn, Nový Falkenburg a na hrad Houska. Tam ležely vzácné publikace z celé Evropy naházené na hromadách, často v naprosto nevyhovujících podmínkách.
Po válce byly knihy postupně sváženy do Prahy. Část z nich se zřejmě omylem dostala do Klementina, kde byly teprve před deseti lety objeveny v krabicích. Celkem šlo o zhruba 700 knih.
Knihy ukrývaly i osobní příběhy
Výzkum, který začal po nedávném objevu, se zaměřuje na určování původních majitelů. Historici využívají každou stopu - razítka, podpisy, rukopisné poznámky či signatury.
Na výstavě je i kniha ze 16. století, vysvětluje Jana Jirásková, ředitelka Centra pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí II. světové války.
"Je tady benátský tisk z roku 1575, který byl vytištěný významnou tiskařskou rodinou v Benátkách. Rodina Bragadini měla takovou tiskařskou značku, tři korunky do trojúhelníku. A dohledali jsme, že tiskařská značka skutečně byla známkou kvality. Další tisk je ze 17. století Biblia Hebraica. Tato kniha byla známá tím, že její typografická úprava byla na dlouhou dobu vzorem pro ostatní vydání."
Její tým se ponořil do identifikace souboru 665 hebrejských tisků. Některé knihy ukrývaly i osobní příběhy.
"Nejzajímavější informace často najdete uvnitř těch knih. Třeba v případě rabína Blocha, který je prezentován tady na výstavě, tak jsme vevnitř objevili kousek pohledu nebo korespondenčního lístku, kterým si tu knihu založil. A je to pravděpodobně od jeho dcery a jejího manžela. Takže tyto marginálie v knihách jsou podle mě příběhy, které stojí za těmi předměty a nejsou na první pohled vidět, a přitom jsou strašně zajímavé, protože vás propojí s tím člověkem, který tu knihu kdysi držel rukou."
Jsou tu i pohádky bratří Grimmů
Ačkoliv většinu fondu tvoří náboženské a právní texty, žánrová pestrost překvapila i samotné badatele.
"Mě to vlastně, musím říct, překvapilo osobně, protože podle mého názoru tento malý fond je žánrově docela pestrý. Samozřejmě většinu tvoří náboženská nebo nábožensky právní literatura, modlitební knihy, ale jsou tady třeba i historické knihy, populárně naučné knihy, poezie, beletrie anebo, což se mi osobně líbilo, jsou tady hebrejské překlady děl ne židovských autorů, jsou tady třeba pohádky bratří Grimmů," dodala Jana Jirásková.
Zatím se podařilo určit původní majitele u necelé poloviny titulů. Knihy patřily knihovnám v Mnichově, Vídni, Budapešti či Olomouci. Některé byly vydány ve Varšavě, Berlíně, Lvově, Vilniusu, Krakově, ale také v Londýně či Alžíru. Národní knihovna nyní jedná o navrácení části fondu. Nejblíže je dohoda s Rabínským seminářem v Budapešti, kterému nacisté zabavili téměř 3000 knih.
Výstava Ze stínů ke světlu je zdarma přístupná v Galerii Klementinum do 4. října.
Související
-
Klementinum: barokní srdce české vzdělanosti
Klementinum uchovává osm milionů dokumentů a spojuje barokní krásu, vědu i moderní digitální archiv. Největší knihovna Česka je živým centrem vzdělanosti.
-
Knihovny jako katedrály: 5 pokladů české literární architektury
Zavedeme vás do nejkrásnějších knihoven České republiky. Pětidílná série propojuje vizuální krásu s příběhy knih, lidí i měst, v nichž knihovny žijí.
