Mladí Češi chtějí rovné šance. Genderové rozdíly ale z pracovního trhu nemizí
Mladí Češi vstupují na pracovní trh s jinými prioritami než jejich rodiče. Chtějí flexibilitu, férové podmínky, možnost práce z domova, přátelskou firemní kulturu a rovné šance. Zároveň se ale ukazuje, že ani tato sebevědomější generace nedokáže zcela setřást rozdíly, které jsou v českém pracovním prostředí zakořeněné desítky let.
Genderové nerovnosti se sice zmenšují, ale přetrvávají - ve výběru profesí, v odměňování, v kariérním postupu i v tom, jak zaměstnavatelé přemýšlejí o rodičovství.
Flexibilita, rovnováha mezi prací a osobním životem či smysluplnost práce jsou témata, která rezonují napříč celou generací - bez ohledu na pohlaví. Flexibilní úvazky jsou žádané stejně u mužů i žen. Kariérní růst je pro mladé ženy důležitější než dříve - častěji míří do oborů, které byly tradičně mužské. Work-life balance se stává normou, nikoli výjimkou.
Jak upozorňuje Olga Hyklová z Advantage Consulting, životní situace dnes často hraje větší roli než pohlaví. Mladý otec může řešit flexibilitu více než žena bez dětí. Zkušená manažerka může naopak preferovat vysokou mzdu před volnějším režimem.
Nový trend: rozdělení práce na úseky
Podle mezinárodního průzkumu je zájem také o nový trend v oblasti flexibility práce, označovaný jako microshifting. Jde o rozdělení práce do kratších bloků podle energie, produktivity nebo osobních povinností, které zaměstnancům umožňuje lépe přizpůsobit pracovní den jejich potřebám.
Zaměstnanec může například část práce odvést ráno, během dne ji přerušit kvůli osobním nebo rodinným povinnostem a později se k ní vrátit. Stejně tak může nejvíce soustředěnou práci přesunout do doby, kdy je nejproduktivnější. Zahraniční data ukazují, že pevná pracovní doba stále méně odpovídá.
„Pro firmy to nemusí znamenat žádné náklady. Důležitá je především organizace práce. Pokud to povaha pozice umožňuje, není nutné, aby všichni zaměstnanci pracovali ve stejný čas - důležité může být spíše nastavení období, kdy musí být tým dostupný, a jasných očekávání na výsledek práce," říká marketingová ředitelka Jitka Kouba.
Podle průzkumu Grafton Recruitment by flexibilní pracovní dobu ocenilo 95 % kancelářských zaměstnanců, reálně ji však má k dispozici jen 38 %. Rozdíl mezi tím, jakou míru volnosti zaměstnanci požadují, a tím, co jim firmy skutečně nabízejí, tak zůstává výrazný.
Stereotypy při náboru: méně viditelné, ale stále přítomné
Firmy už otevřeně neříkají, že na určitou pozici chtějí muže nebo ženu. Přesto se náborové stereotypy drží pod povrchem. Muži jsou automaticky považováni za vhodnější pro technické, obchodní a vedoucí role. Ženy jsou častěji spojovány s administrativou, HR, zákaznickou péčí či školstvím. U žen se stále řeší, jak skloubí práci s péčí o děti. U mužů se stejná otázka obvykle neotevírá.
Extrémní je situace v IT. V roce 2025 tvořili muži téměř 93 procent lidí s ICT vzděláním, kteří v Česku pracovali. Byl to nejvyšší podíl mužů v celé Evropské unii. Hranice se ale pomalu posouvají. Na technických pozicích potkáváme více žen a muži zase častěji vstupují do profesí, které byly dříve spojovány hlavně se ženami. Změna probíhá, jen pomaleji, než by mladá generace očekávala," uvedla Denisa Janatová, ředitelka společnosti Smitio.
Muži jsou větší "střelci". Nebojí se říct o vyšší mzdu
Největší rozdíly jsou stále patrné v odměňování. Český pracovní trh se sice postupně přibližuje větší rovnosti, rozdíl v odměňování žen a mužů však zůstává značný.
Podle Českého statistického úřadu činil v roce 2025 medián hrubé měsíční mzdy mužů 47 648 korun, zatímco u žen to bylo 41 068 korun. Ženy tak měly medián mzdy o 6 580 korun, tedy zhruba 14 procent, nižší.
Na rozdíly v odměňování má vliv i to, že muži jsou větší „střelci", nebojí se říct o mzdu, o které dopředu vědí, že na ni pravděpodobně nedosáhnou. U některých zaměstnavatelů ale uspějí. „Muž se někdy přihlásí na pozici, i když splňuje jen část požadavků. Žena může nad stejnou nabídkou váhat, přestože splňuje skoro všechno," popsala Marcela Vyskoková, marketingová manažerka personální agentury Advantage Consulting.
Podobné je to při hovoru o penězích. Muži častěji řeknou svůj požadavek rovnou, ženy mají potřebu svůj požadavek vysvětlit a dokázat, proč si vyšší mzdu zaslouží. Výsledkem může být, že lépe placený zaměstnanec není schopnější, ale ten odvážnější," popsala Marcela Vyskoková. „Například mezi řídícími pracovníky činil v roce 2025 medián mzdy mužů 96 508 korun, zatímco u žen 76 253 korun," dodává Petr Hykel, výkonný ředitel headhunterské společnosti Theones.
