V genderové rovnosti má Česko co dohánět. Podle indexu zaostává za většinou Evropy
Česko je jednou z nejhorších zemí Evropské unie, co se týká rovnosti žen a mužů. V rámci Indexu, který to sleduje, se za rok 2022 umístilo na 23. místě z 27 zemí. Největším problémem v české společnosti je podle Indexu absence žen v rozhodovacích pozicích a také nerovnosti na trhu práce.
Index sestavuje Evropský institut pro rovnost žen a mužů a vychází z více než 30 indikátorů. V letošním vydání indexu dosahuje Česko skóre 57,2, přičemž průměr Evropské unie činí 68,6. Oproti předchozímu roku si Česká republika ale polepšila o půl bodu. K obdobným zjištěním dospěla také česká zpráva za rok 2021 o rovnosti žen a mužů, kterou příští týden projedná česká vláda.
„V evropském srovnání jasně vidíme, že si v oblasti rovnosti žen a mužů nevedeme dobře. Za zásadní považuji především podporu rovnosti žen a mužů na trhu práce,“ uvedla zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.
Jako jednu ze svých priorit pro rok 2023 proto označila zvýhodnění částečných pracovních úvazků, podporu práce na dálku a umožnění rychlejšího návratu z rodičovské dovolené. Více dostupná by podle vládní zmocněnkyně měla být také místa v mateřských školách a v dětských skupinách. „Tyto závazky jsou také uvedeny ve strategii rovnosti žen a mužů, kterou bych ráda v následujících letech realizovala v praxi,“ uvedla vládní zmocněnkyně.
Ráda by také otevřela diskusi o lepší vymahatelnosti práva na rovnou odměnu. „Ženy u nás stále vydělávají v průměru o 7 tisíc Kč měsíčně méně než muži. Pomohlo by například zavedení nároku zaměstnanců a zaměstnankyň na informaci o průměrné mzdě na srovnatelné pozici u jednoho zaměstnavatele,“ naznačila vládní zmocněnkyně.
Domácí násilí
Mezi priority patří i zlepšení ochrany obětí domácího a sexuálního násilí. Podle Laurenčíkové je potřeba přijmout nový zákon o domácím násilí. Ředitel odboru rovnosti žen a mužů na úřadu vlády Radan Šafařík připomněl, že vláda se chce v této oblasti zaměřit na sjednocení přístupu veřejných institucí k obětem.
„Náš právní řád s pojmem domácí násilí pracuje na řadě míst, nikde jej však nedefinuje. V praxi to vede k různému výkladu ze strany soudů, policie, orgánů sociálně právní ochrany dětí a dalších profesí. Proto připravujeme zákon, který by domácí násilí definoval a posiloval ochranu obětí,“ uvedl Šafařík.
Česká vláda si ve svém programovém prohlášení stanovila několik závazků, které s rovností žen a mužů souvisejí. Patří mezi ně zvýhodnění částečných úvazků a rychlejší čerpání rodičovského příspěvku, které už kabinet schválil.
