Rytíř nebe, který neohnul hřbet. Od úmrtí legendárního pilota generálporučíka Františka Fajtla uplynulo 20 let
Generálporučík František Fajtl patřil k nejvýraznějším osobnostem československého odboje za druhé světové války. Jako stíhací pilot prošel boji ve Francii, Velké Británii i na východní frontě a stal se prvním Čechoslovákem, který velel britské peruti RAF. Místo vděku ho však po komunistickém převratu v roce 1948 čekaly vyhazov z armády, věznění na Mírově a manuální práce na stavbě. Přesto nikdy nezahořkl a svým životem i ikonickými knihami zanechal nesmazatelnou stopu v historii i srdcích generací. Dnes si připomínáme 20 let od jeho odchodu.
Od dětského snu až do velitelského křesla RAF
František Fajtl se narodil 20. srpna 1912 v Doníně na Lounsku. Lásku k letectví v sobě objevil už jako chlapec, když sledoval vyhlídkové lety. Cesta k němu však vedla přes studium na obchodní akademii v Teplicích a následně na Vojenské akademii v Hranicích na Moravě, odkud v roce 1935 vyřadil jako poručík letectva.
Po nacistické okupaci v březnu 1939 neváhal ani okamžik a odešel do zahraničí. Přes Polsko se dostal do Francie, kde bojoval v řadách Armée de l’Air. Po kapitulaci Francie zamířil do Velké Británie, kde vstoupil do řad slavného Královského letectva (RAF). Díky svým obrovským zkušenostem a velitelským schopnostem se 28. dubna 1942 stal velitelem 122. britské perutě „City of Bombay“ – jako vůbec první Čechoslovák, který velel britským a belgickým pilotům. Později velel také 313. československé stíhací peruti.
Sestřelen nad Francií a cesta přes Pyreneje
V květnu 1942 jej při náletu na severní Francii potkal osudový okamžik – jeho stroj byl sestřelen. Fajtl dokázal uniknout německému obklíčení a pěšky se vydal na dramatickou pouť napříč okupovanou Evropou. Překonal Pyreneje až do Španělska, kde sice skončil ve frankistickém táboře, ale díky britské diplomacii se mu podařilo vrátit zpět do služby. Tuto strastiplnou zkušenost později mistrně zachytil ve své nejslavnější autobiografické knize Sestřelen.
Jeho válečná cesta tím ale neskončila. Na přelomu let 1943 a 1944 odešel v rámci spojenecké pomoci na východní frontu a jako velitel 1. československého samostatného stíhacího leteckého pluku („Zvolenského“) odletěl na pomoc Slovenskému národnímu povstání. Své zkušenosti uplatnit i v bojích o Ostravu.
Z válečného hrdiny vězněm režimu
Po skončení války se Fajtl vracel do vlasti jako slavný hrdina. V Lounsku potkal svou životní lásku Hanu, s níž založil rodinu. Vítězství nad nacismem však brzy vystřídal druhý úder – komunistický převrat v roce 1948. Váleční veteráni z západní fronty se pro nový režim stali nepohodlnými.
V lednu 1950 byl František Fajtl zatčen a bez soudu na 17 měsíců vězněn v táboře nucených prací na Mírově. Po propuštění nesměl pracovat na letištích ani na dráze. V lounském stavebním podniku Betona zprvu vykonával podřadné práce na stavbě, než mohl působit jako skladník či účetní. Přestože čelil represím, exil odmítl kvůli své nemocné matce i mladé rodině.
Návrat cti a odkaz pro další generace
Částečné rehabilitace a navrácení hodnosti plukovníka se dočkal v roce 1964. Plného uznání a satisfakce mu však společnost mohla vzdát až po pádu komunismu v roce 1989. V květnu 1990 byl povýšen na generálmajora a v roce 2002 na generálporučíka ve výslužbě.
Byl vyznamenán nejvyššími státními i vojenskými poctami – Řádem Bílého lva, Řádem Milana Rastislava Štefánika, britským Záslužným leteckým křížem (DFC) či Československým válečným křížem. Svůj příběh i památku svých padlých spolubojovníků předal dál skrze 18 autorských knih a nespočet besed se studenty. Jeho literární dílo se stalo mimo jiné inspiračním zdrojem pro film Tmavomodrý svět.
Generálporučík František Fajtl zemřel 4. října 2006 v Praze v obdivuhodných 94 letech. Jeho jméno nese Park generála Fajtla v Lounech i tamní Obchodní akademie a SOŠ.
Přehledně o Františku Fajtlovi
- Narození: 20. srpna 1912, Donín na Lounsku
- Úmrtí: 4. října 2006, Praha
- Klíčové vojenské role:
Velitel 122. britské perutě „City of Bombay“ (první Čechoslovák v čele britských a belgických pilotů)
Velitel 313. československé stíhací perutě v RAF
Velitel 1. čs. samostatného stíhacího leteckého pluku („Zvolenského“) během SNP
- Perzekuce: Po únoru 1948 propuštěn z armády, bez soudu vězněn 17 měsíců v táboře nucených prací na Mírově, následně pracoval na stavbách a jako účetní v Lounech.
- Ocenění a pocty: Řád Bílého lva, Řád M. R. Štefánika, britský DFC, čestný občan Loun. V květnu 1990 povýšen na generálmajora, v roce 2002 na generálporučíka.
- Dílo a odkaz: Autor 18 autobiografických knih (Sestřelen, První doma, Vzpomínky na padlé kamarády aj.), které inspirují současné i budoucí generace a staly se předlohou pro film Tmavomodrý svět.
Související
-
-
10 neuvěřitelných příběhů 2. světové války
Historik Jiří Klůc zaznamenal osudy vojáků, zajatců, obyčejných lidí, které do dnešních dnů nebyly známy. Každý z příběhů nám přibližuje lidskost a odvahu v těžkých dobách.
-
80 let od konce války: Osvobození, které ovlivnilo budoucnost
Před 80 lety, 8. května 1945, skončila druhá světová válka. Dnes si připomínáme nejen hrdinství a oběti, ale i cesty, jakými byly země osvobozeny, a jejich dopad na Evropu.
