Nové Hrady

Na řadě je pravidelná rubrika, ve které se společně se Zdeňkou Kuchyňovou vydáme do obce Nové Hrady, která je známá svým nádherným rokokovým zámečkem.

Nové Hrady je malá obec nedaleko Litomyšle. Její dominantou je rokokový zámek - který už z dalekého okolí září novotou a říká se mu české Versailles. Byl postaven v roce 1777 a jak je vidět, samé sedmičky v letopočtu mu nyní přinesly štěstí, neboť noví zámečtí pánové se o něj vzorně starají. Vlastnictví starých sídel, hospodářských usedlostí či zámků totiž představuje pro mnohé majitele problém, často nemají na opravy a nemovitosti chátrají. Já jsem v Nových Hradech narazila na světlou výjimku. Zámek vlastní manželé Kučerovi, přičemž Petr Kučera z tohoto kraje pochází. Jeho předkové po celá pokolení působili na tomto panství jako hajní. Kučerovi získali v restituci v Praze majetek a zvažovali co dál. Jestli ho investovat, nebo jezdit pořád dokola kolem světa. Nakonec se rozhodli koupit a zrenovovat nějaký starý objekt. Dva roky hledali a nakonec padla volba na tento zámeček. Jak mi prozradila Magda Kučerová, stavěl ho známý hledač pokladů - potomek francouzské šlechty hrabě Chamaré.

"Vlastnil starý zámek tady na Zámeckém kopci nahoře. A vzhledem k tomu, že se moc o hraběti Chamaré, jeho životě a pohnutkách nedochovalo, tak se můžeme následující věci jenom domnívat. Pan hrabě měl patrně velký zájem o hledání pokladů a tak ten zámek na kopci rozebral a z materiálu, který svozil sem dolů, postavil tenhleten stávající zámek. Postavil ho ve stylu francouzských letních sídel. Ne tedy podle návrhu architekta Jägra, který navrhoval už raně klasicistní styl. V tomhle směru měl asi zámek veliké štěstí, že byl asi postaven staromódně, protože takovéhleho čistého rokoka se v Čechách zachovalo velice málo."

Ze šlechtických rukou přešel majetek do rukou podnikatelů začátkem 20. století. Zámek byl ve velice špatném stavu a v horním sále se propadl celý strop. Nový majitel velkoobchodník s jižním ovocem z Prahy zámek opravil. Další majitel ho však i s celým panstvím propil.

"Nakonec v roce 1936 zámek opravil pan Bartoň z Dobenína, majitel velkých textilních závodů v Náchodě a v Novém Městě nad Metují. Rodina Bartoňova zámek opustila patrně už před válkou a ten se v roce 1991 stal předmětem restituce. Pan továrník Bartoň měl dva vnuky a na ty zámek už v tom 36 roce přepsal. V tom 91 roce jim bylo kolem sedmdesáti let a protože tady nikdy nebydleli, ani sem nikdy nezajeli, takže k tomu zámku neměli vztah nějaký a také se jako restituenti o něj moc nestarali."

A zámek opět chátral, až do doby než ho koupili Kučerovi, odstěhovali se na venkov a spolu se svými čtyřmi dětmi se pustili do opravy. Dnes je v zámku galerie a v největším sále se konají i svatební obřady. Jsou tu i krásná kachlová kamna, která zřejmě pocházejí ještě ze starého zámku hraběte Chamaré a jsou po opravě stále funkční. A když už jsme se vrátili k hraběti Chamaré, on sám poklad nenašel, ale v novém zámku ho zazdil. Našel se začátkem dvacátého století a byly to mince ve váze zazděné do zdi. Příští rok ji už návštěvníci zámku mohou vidět, neboť nyní se právě restauruje.

"Ona celou dobu byla vystavena dole v tom vestibulu a když tady byla škola, tak jí nějak ty děti tu pokličku rozbily. Váza má takovou prohlubeň v sobě a v tom se právě našel ten poklad. Našli ho při rekonstrukci - pan továrník Bartoň - a sice, když opravovali kapli, tak pod omítkou našli nápis. Něco v tom smyslu, že na každém zámku se nachází poklad, tak i tady poklad najdete, jděte naproti a hledejte. Tak oni šli naproti - zrcadlově tam dnes máme vstup do galerie - a tam byla ve výklenku mezi okny zazděná ta váza. A tohle právě potvrzují ti bývalí restituenti, pánové, kteří sem tak dvakrát za rok vždycky přijedou a pamatují si, že jim to dědeček vyprávěl."

Kučerovi zámek rekonstruují už tři roky a jak říká paní Magda, ještě dalších pět let to bude určitě trvat. Všechny úpravy dělají ve spolupráci s památkáři a podle fotografické dokumentace Bartoňových. Společně se svými čtyřmi dětmi na zámku v jednom patře žijí. Vytvořili tu krásnou rokokovou zahradu a otevřeli restauraci. Práce je však podle paní Kučerové ještě hodně.

"Zbývá nám dodělat špýchar, potom zahradní domek, tam je krásná klenba z 18. století, na místě bývalých chlévů bychom chtěli postavit penzion na ubytování. Měly by zde být vybudovány další zahrady. Tady na druhém zámeckém nádvoří zeleninová zahrada - zase rokoková v tom francouzském stylu, mezi altánem a špýcharem by měla být květinová zahrada holandského typu a od toho penzionu dolů směrem k rybníkům - protože máme kaskádu pěti zámeckých rybníků - tak tam by měla být zahrada vodní, mechová nebo řekněme takového japonského typu."

Pokud navštívíte příští rok Nové Hrady, najdete ve zdejší zámecké galerii výstavu Maxe Švabinského, která se tu připravuje. V budoucnu by měl celý komplex sloužit jako reprezentativní, společenské a turistické centrum. Celý areál totiž stojí v málo dotčené krajině. Nedaleko se nachází chráněný přírodní útvar Toulcovy maštale, který je tvořený pískovci bizarních tvarů. Oblast je spojena s pověstí o loupeživém rytíři Toulcovi, který se zde ukrýval se svojí družinou, ale o tom si povíme zase příště.

10
49.851860900000
16.143714000000
default
49.851860900000
16.143714000000