Nové životní minimum má motivovat k práci

Vláda chce přimět lidi, aby si aktivněji hledali práci a dali přednost i méně placenému místu před státní podporou. Rozhodla se proto k zásadnímu kroku. Ministři souhlasili s novou podobou životního minima, které je výrazně nižší. Více už Zdeňka Kuchyňová.

Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach  (vpravo) a ministr financí Bohuslav Sobotka na schůzi vlády 2. února v Praze  (Foto: ČTK)
Sociální dávky se v České republice týkají 200 tisíc nezaměstnaných. Minimum, které má sloužit k zajištění obživy a základních potřeb, se má snížit ze současných 4300 na 2870 korun. To má motivovat nezaměstnané, aby si aktivně hledali práci a nezůstávali doma na sociálních dávkách. Razantní snížení životního minima způsobí jeho nová konstrukce. Zatímco dosud je složeno ze dvou částí - peněz na obživu a na bydlení, nově by měla životní minimum tvořit jen částka na obživu. Lidé, kteří nemají na zaplacení poplatků na byt, by pak měli dostávat příspěvek na bydlení, což je dávka sociální podpory vyplácená už dnes. Toto rozdělení životního minima považuje za logické ekonom Petr Zahradník.

"V České republice se v současné době skutečně náklady na bydlení v jednotlivých regionech a v jednotlivých krajích začínají velmi výrazně odlišovat. I v rámci hlavního města Prahy můžeme registrovat až několikanásobné rozdíly v cenách v bydlení v určitých lokalitách. A mám pocit, že pokud existuje právě tento příspěvek, tak by měl tento fakt reflektovat."

Pohorší si tak zřejmě lidé, kteří bydlí v místech s levným bydlením. Například obyvatelé na severu Čech budou dostávat méně než v Praze. Jak budou dávky na bydlení vysoké, ještě není jasno, nově by je však měly vyplácet obce. Těm se to nelíbí. Proti je i ministerstvo financí, což potvrdil mluvčí Marek Zeman.

"My nemáme problém s tou otázkou životního minima. To samozřejmě vítáme. Nicméně se domníváme, co se týče toho příplatku nebo doplatku na bydlení, jednak že již jeden existuje, takže není nutné vytvářet další a především se domníváme, že státní dávky by měly vyplácet státní orgány, nikoliv obce."

Další novinkou se kterou přišla vláda, má být to, že ne všichni v rodině budou mít stejnou dávku životního minima. Méně by měly pobírat hlavně početné rodiny s dětmi, které nemají jiné příjmy. Částky životního minima už totiž neporostou s každým dalším dítětem stejně, jako je tomu dnes.

Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach  (vlevo) a ministr obrany Karel Kühnl  (Foto: ČTK)
Nový systém má zejména postihnout ty, kteří nemají zájem hledat si práci a státní podporu zneužívají. Dlouhodobě nezaměstnaní, kteří bez vážnějších důvodů místo odmítnou, by mohli o sociální dávky úplně přijít. Dostávali by jen takzvané existenční minimum, tedy 2010 korun měsíčně na stravu a základní potřeby. Podle ekonoma Petra Zahradníka je opatření vlády nutným krokem.

"Vláda skutečně čelí problémům, jak zredukovat výdaje státního rozpočtu a toto je určitě cesta, jak toho dosáhnout. Je veřejným tajemstvím, že řada objemů sociálních dávek zejména tohoto typu je zneužívána a jakákoliv komplikace těm, kteří tento systém zneužívají, je podle mého názoru krok správným směrem. Na straně druhé ovšem na kategorii životního minima jsou závislé osoby, které si jinak pomoci nemohou a i pro tyto osoby to bude představovat určitou překážku. Spíše procedurální překážku, než překážku v tom, že by o své peníze přišli."

Po zveřejnění návrhu se objevily obavy, že pokles minima by mohl vyvolat podobně jako loni na Slovensku nepokoje mezi Romy. Mnozí z nich jsou totiž na dávkách závislí. Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach však informace o tom, že se dramaticky snižuje životní minimum považuje za mediální fikci. Tím, že se životní minimum rozdělilo, se naopak částka na osobní spotřebu zvyšuje a příspěvek na bydlení může více zohlednit konkrétní situaci ve městě nebo v obci.