Novela zákona o drahách má zabránit, aby vlaky řídili přepracovaní strojvedoucí

Stát začal kontrolovat pracovní dobu strojvedoucích a dodržování odpočinku. Bude k tomu využívat elektronický monitoring, což umožnila novela zákona o drahách.

Ilustrační foto:  Pixabay,  CC0

Šlo o jeden z posledních zákonů, který schválila Sněmovna těsně před volbami. Reaguje na předloňskou sérii nehod. Za některé totiž mohli i přepracovaní strojvedoucí. Stávalo se totiž, že v době odpočinku jezdili pro jiného dopravce. Ti teď musí do elektronického systému oznamovat údaje o tom, kdy strojvedoucí zahájil a ukončil jízdu.

Drážní úřad tak bude mít přes číslo licence strojvedoucího přehled o jeho pracovní době a jakým vlakem jezdí. Mělo by se tak zabránit situacím, kdy strojvedoucí jezdili nad rámec zákonem povolené doby.

Ilustrační foto: Štěpán Macháček,  Český rozhlas

"V momentě, kdy se ukáže, že strojvedoucí v době svého odpočinku jezdí ve větší míře u jiných dopravců, tak zvážíme přijetí nějakých omezení nebo sankcí. Výstupy ze systému budou také jedním z vodítek, na jaké dopravce má Drážní úřad zaměřit dozorovou činnost," vysvětlila mluvčí úřadu Pavlína Straková.

Podle resortu dopravy by měly kontroly do budoucna pomoci předcházet chybám z případného přetížení strojvedoucích.

Co říkají dopravci? Nemáme zpětnou vazbu

Oldřich Sládek | Foto:  archiv Oldřicha Sládka

A co na nový systém říkají sami dopravci? Ti by s novelou zákona neměli mít závažnější problém, protože někteří se do systému zapojili dobrovolně už od loňska.

Za problém však považují to, že se zaměstnavatelé k informací od ostatních dopravců v systému nedostanou, a tak neví, jestli strojvedoucí nepřijdou do práce přetížení. Upozornil na to ředitel Sdružení železničních nákladních dopravců Oldřich Sládek.

"Zda strojvedoucí dodržují nebo nedodržují pracovní dobu, případně pracují pro více dopravců, se dozvíme, až pokud se něco stane. My nemáme zpětnou vazbu."

Ilustrační foto: Soňa Jindrová,  Český rozhlas

Kromě pravidel pro strojvedoucí novela drážního zákona upřesňuje, která vozidla můžou dopravci registrovat jako historická. Správa železnic taky bude moct nově některé traťové úseky provozovat přednostně pro nákladní nebo naopak osobní dopravu.

Nehody způsobují i výpravčí a nekvalitní infrastruktura

Na některé věci však drážní novela nepamatuje, upozorňuje šéfredaktor serveru zDopravy.cz Jan Sůra. Nehody na železnici totiž nezpůsobují jen strojvedoucí.

Jan Sůra | Foto: Český rozhlas

"Když se podíváme na ty statistiky mimořádnosti na železnici, tak ty problémy jsou i u Správy železnic, například nekvalitní infrastruktura, je zanedbaná údržba, nebo pochybí výpravčí a podobně a to vůbec zákon v tuto chvíli neřeší."

Počet mimořádných událostí loni stoupl o čtyři procenta na 3854. Nejvíce se stalo na dráhách trolejbusových, tramvajových a lanových a v metru. Největší podíl na úmrtích na drahách mají střety vlaků s lidmi, kvůli kterým loni zemřelo 163 lidí.

Nejtragičtější nehoda - tři mrtví a 70 zraněných

Vlaková nehoda u Milavčí | Foto: Jan Markup,  Český rozhlas

Jednou z nejtragičtějších nehod na železnici za poslední roky byl loňský střet dvou vlaků u obce Milavče na Domažlicku. Při nárazu zemřeli oba strojvedoucí a jedna cestující z osobního vlaku a zranilo se skoro 70 lidí.

Loni se stala také tragická nehoda na lanových drahách, když se v říjnu zřítila kabina lanovky na Ještěd. V kabině byl v tu dobu jen průvodčí, který na místě zemřel.