Nový vládní zmocněnec pro lidská práva Svatopluk Karásek má obavy z řešení problémů romské menšiny

Novým vládním zmocněncem pro lidská práva se stal poslanec za Unii svobody Svatopluk Karásek. Ve funkci, která vznikla před šesti lety, nahradí Jana Jařaba. Ten totiž posílí tým českého eurokomisaře. Hlavním úkolem nového zmocněnce bude příprava antidiskriminačního zákona. Více uslyšíte od Zdeňky Kuchyňové.

Nový vládní zmocněnec pro lidská práva Svatopluk Karásek má obavy z řešení problémů romské menšiny

Svatopluk Karásek, foto: ČTK

Svatopluk Karásek je rád, že od vlády úkol hájit lidská práva dostal. Obává se však, zda jsou vůbec v Česku, Evropě i na celém světě prosaditelná. Jejich dodržování však považuje za zkvalitnění demokracie. Svatopluk Karásek je evangelický duchovní, undergroundový písničkář a signatář Charty 77. Z Českolovenska emigroval v roce 1980. Do sněmovny kandidoval před dvěma roky jako nezávislý na kandidátce Unie svobody - DEU. Do strany vstoupil letos v březnu a o tři měsíce později byl zvolen jejím místopředsedou. Největší obavy má ve své nové funkci z toho, zda se mu podaří posunout dopředu řešení problémů romské menšiny.

"Nemám nějakou přesnou vizi, jak to rychle změnit. Vím, že je to dlouholetý pracný problém. Chci to posunout o kousek dál, ale mám trochu obavy, že je to tak trochu neřešitelné a to samozřejmě ve mě obavy vzbuzuje."

Svatopluk Karásek, foto: ČTK

Vládním zmocněncem pro lidská práva se poprvé stal poslanec. V tisku se v této souvislosti objevila kritika, zda lze skloubit obě funkce dohromady. Svatopluk Karásek to naopak považuje za výhodu. Věří, že jako zákonodárce může na osud zákonů lépe dohlédnout.

"Můžu do jednotlivých výborů, jsem sžitý s tím parlamentem. U vládního zmocněnce je to důležité. Měl jsem trochu obavu, jestli třeba doktor Jařab nebyl trochu mimo toto dění, takže se těžko třeba i osobně prosazoval do parlamentu, takže to může být jedině výhoda."

Hlavním úkolem pro nového vládního zmocněnce bude nyní antidiskriminační zákon a jeho přijetí ve sněmovně. Zákon měl být už hotový k termínu vstupu České republiky do Evropské unie. Jak uvedla Martina Štěpánková z vládního odboru pro lidská práva, zákon pamatuje na všechny oblasti diskriminace.

"Není omezen pouze na oblast zaměstnávání, tak jako je tomu převážně dosud. Ale bude se vztahovat i na oblasti jako je oblast sociální, zdravotnictví, vzdělávání, služby, bydlení a bude zakazovat diskriminaci z celé řady důvodů, například rasy, věku, zdravotního postižení, sexuální orientace, náboženství a tak dále."

Nový zmocněnec pro lidská práva se chce zaměřit také na novelu zákona o občanství, která by měla zkrátit čekací dobu na jeho udělení. Spolupracovat chce hlavně s úřadem ombudsmana, ministry a neziskovými organizacemi.