Nový znalecký posudek tvrdí - Jan Masaryk byl zavražděn

Jan Masaryk, syn zakladatele československého státu a poválečný ministr zahraničí, podle všeho nespáchal v březnu roku 1948 sebevraždu, ani nezemřel při zoufalém útěku před nezvanými návštěvníky. Nový znalecký posudek tvrdí - byla to vražda. Více už Zdeňka Kuchyňová.

Ministr zahraničních věcí Jan Masaryk během shromáždění k odchodu americké armády z Plzně v roce 1945, Foto: ČTK

Tělo ministra zahraničí Jana Masaryka bylo nalezeno pod oknem jeho bytu v Černínském paláci 10. března roku 1948. O jeho smrti existuje několik teorií. První hovoří o sebevraždě. Podle svědků byl Masaryk ve velmi špatném psychickém stavu. Řada přátel mu zazlívala, že přijal místo v Gottwaldově komunistické vládě. O sebevraždě jsou předvědčeni i jeho tajemníci. Například dosud žijící Antonín Sum. Podle jeho slov chtěl Masaryk vyburcovat Západ, aby si všímal, co se v Československu po únoru 1948 děje. Druhá verze hovoří o neštěstí, kterému někdo pomohl. Masaryk údajně spadl z římsy, když ve strachu prchal před nenadálou návštěvou pěti partyzánů. Tyto hypotézy zásadně zpochybňuje expert na posuzování pádů lidí z výšky Jiří Straus. Tvrdí, byla to vražda. Zranění byla totiž na patách, pánvi a obratlech. Nebyla poškozena hlava, což je obvyklé u sebevrahů.

"Jan Masaryk musel být při plném vědomí, reflexivně vyrovnával dopad těla na nohy, kdyby byl vystrčen řekněme v bezvědomí , dopadl by v jiné poloze a došlo by k jiným zraněním. Sebevrah by mohl skočit po nohou, ale když to řeknu elementárně, nedopadne tak daleko."

Jan Masaryk v rakvi při posledním rozloučení v Černínském paláci 12. března 1948, Foto: ČTK

Jak tvrdí Jiří Straus, kdyby Jan Masaryk skočil sám, dopadl by zhruba 70 cm od úpatí zdi. Jeho tělo však od ní leželo více než dva metry. Dopadl sice v ideální poloze pro přežití, ale síla při pádu z patnácti metrů mu utrhla srdce. Objevují se otázky, proč tento posudek, který vnáší do případu nové pohledy, byl vypracován až nyní.

"Já jsem zcela přesvědčen o tom, že to bylo možné zjistit až dneska . Poznatky o chování lidského těla při pádu z výšky se vlastně ukončily koncem loňskéhé roku. Řekněme před dvěmi , třemi lety bych ještě neměl dostatek informací, abych řešil tento případ."

Úřad pro vyšetřování a dokumentaci zločinů komunismu, který posudek zadal, nechce dělat ukvapené závěry. Jak řekl jeho mluvčí Jan Srb, světlo by do případu mohly vnést archivy bývalé sovětské tajné služby. V 90. letech se totiž objevilo několik svědectví, podle nichž mohl být Masaryk zavražděn na příkaz nebo přímo agenty sovětské tajné služby. Důkazy však chybějí.

" Je tam patrně, jak pan profesor říká, nějaké cizí zavinění. Jsou shromažďovány další materiály. Nicméně si nemyslím, že to povede k zahájení nějakého trestného stíhání konkrétní osoby. Myslím, že ta osoba vůbec nebude ztotožněna a i kdyby náhodou nějakým způsobem se to podařilo, tak z 99 - 100 procent nebude mezi živými . To znamená, nebude koho trestně stíhat."

Například Úřad dokementace a vyšetřování zločinů komunismu v roce 1995 oznámil, že zjistil jména dvou z pěti partyzánů, kteří měli být v Masarykově bytě. Jeden však nebyl schopen komunikovat a druhý rok před tím zahynul při výbuchu plynu. Bývalý vyšetřovatel Úřadu Josef Havel, který o případu napsal knihu, je přesvědčen, že Masaryka opravdu zavraždila pětice řízená českou a sovětskou tajnou policií. Nezratné důkazy však chybí. Ani po čtyřiapadesáti letech tedy není zcela jasné, za jakých okolností Jan Masaryk zahynul.