O hudbu v bratrské církvi v Česku se stará mladý krajan z Rumunska
Peregu Mare je docela obyčejná vesnice na severozápadě Rumunska, blízko maďarských hranic. Už víc jak sto let tu ale žijí Češi. Stěhovali se sem v době, kdy i tato část Rumunska patřila k rakousko - uherskému mocnářství, dodnes si ale udrželi bezvadnou češtinu a českobratrskou víru. Z Peregu pochází i mladý hudebník a pedagog Ladislav Moravetz. Po studiích na Moravě a v Německu se stal celocírkevním kantorem Českobratrské církve evangelické.
"To znamená, že v evangelické církvi pracuji jako církevní hudebník. Snažím se pořádat různé kurzy a aktivity v celocírkevním sektoru."
Vy přitom nepocházíte z Čech, jste rodák z Peregu. Jak se stalo, že rodák z Peregu je celocírkevním kantorem v Česku?
"Za to může revoluce, která byla v r. 1989. V té době jsem vlastně v Rumunsku maturoval a původně jsem chtěl studovat Teologickou evangelickou fakultu v Praze. K tomu nedošlo, protože mezitím vznikla v Kroměříži Evangelická akademie, která byla zaměřená na církevní hudbu. Já jsem se přihlásil do této školy, byl jsem přijat a zároveň jsem byl stipendistou Českobratrské církve evangelické. Takže za to vděčím evangelické církvi, že mi umožnila toto studium."
To znamená, že vy máte silný základ ze sboru tady v Peregu?
Jak dlouho tady žije vaše rodina?
"Moje rodina sem přišla ze středních Čech kolem r. 1864. Já jsem vlastně pátá generace Čechů, kteří se tu narodili."
To jsou ti, kteří sem přišli jako první, na zelenou louku?
"Ano, určitě."
A víte něco o předchozí historii vaší rodiny? Co je vlastně přimělo, že sem přišli?
"Byli to reformovaní evangelíci. Proto i zbožnost, která tu v Peregu Mare do dneška zůstala, je vlastně reformovaná zbožnost. I dnešní bohoslužby jsou takto koncipovány."
Je sem přivedly ekonomické nebo náboženské důvody?
"V té době to byl jeden stát, Rakousko - Uhersko. Různé entity emigrovaly do různých krajů a určitě to byly ekonomické důvody, které v té době sehrály velkou roli."
Vy, pokud vím, jste také studoval a působil v Německu?
"Já jsem absolvoval v Kroměříži na tehdejší církevní konzervatoři, jsem vlastně prvním absolventem. A poté jsem šel studovat do Německa, kde jsem se už naplno věnoval oboru evangelická církevní hudba. V Německu, v Berlíně, jsem strávil dohromady pět a půl roku. Nejdříve to byla církevní hudební škola a později to byla Vysoká škola umění v Berlíně."
"Znamená to především být varhaníkem, jako druhý obor to znamená být tvořivý, tedy kompoziční činnost, různé aranžérské práce. Za třetí to znamená mít za sebou nějakou sbormistrovskou praxi, věnovat se pěveckým sborům. Znamená to ale taky být částečně sólovým zpěvákem, i po celou dobu studia jsme se věnovali sólovému zpěvu. Takže jako ve sportu existuje něco jako desetiboj, tak v hudbě existuje církevní hudba. Je to vlastně víceoborové zaměření, které souvisí s profilováním církevních hudebníků. Ještě jsem zapomněl dodat, že k tomu patří i hra na klavír a orchestrální dirigování. To jsou hlavní obory."
Znamená to, že vy objíždíte jednotlivé sbory a učíte je zpívat? Nebo jaká vlastně ta dennodenní náplň vaší práce?
"Je to tak, ano. Já se snažím objet co nejvíc evangelických sborů. Když přijedu na konkrétní místo, snažím se aktivně působit, buď jako varhaník nebo jako sbormistr. Spolupracuji s místním pěveckým sborem, nabízím různý repertoár, snažím se rozšiřovat repertoár křesťanských zpěvů a písní. Jsem také školitel varhaníků a sbormistrů. Takže je to vlastně taková pedagogická tvůrčí činnost. A zároveň se také velmi intenzívně věnuji hymnologii, což je vlastně nauka, která se zabývá církevním zpěvníkem."
Jsou členové sborů spíš vstřícní vůči novým písním, nebo se drží zuby nehty těch starých, na které jsou zvyklí?
Vy pracujete na novém zpěvníku. Po kolika letech vzniká takový nový zpěvník?
"Nejsem schopný přesně říct, kolikátý je to evangelický zpěvník. Pokud bychom měli počítat kancionály staré Jednoty bratrské, které vznikaly v 16. století, a pokud vezmeme evangelické zpěvníky, které vznikaly v době protireformační nebo v době osvícenství, tak těch je strašně moc. Vezmu-li ale dějiny Českobratrské církve evangelické od r. 1918, tak se dá říct, že to je v podstatě třetí takový výrazný sborník, která má vzniknout."
Kolik v něm asi bude písní?
"To v současné době asi nejsme schopni říct, protože na tomto projektu teprve pracujeme. Zatím shromažďujeme, hodnotíme a upravujeme."
Alespoň řádově: sto nebo pět set?
"Já si tipnu, že to bude kolem sedmi set."
Tak to jste mne překvapil! A kolik z toho může být nových písní?
"Já bych předpokládal, že nový evangelický zpěvník by mohl obsahovat čtyřicet procent nových zpěvů a nových písní a šedesát procent toho starého."
Jak vznikají nové písně?
"Vznikají postupně. Většinou je to taky překladatelská činnost. Existuje píseň, která je třeba známá v Německu, a my ji přeložíme, dáme jí nový text. To je jedna z možností. Nebo druhá možnost, že objevíme nějaký nový text, který nemá melodii, takže se ji snažíme zhudebnit. Ten proces je velmi různý. Nelze to naordinovat dopředu. To je umělecké dílo a umělecká díla nevznikají jen tak jednoduše na objednávku."
Čili ani nevíte, kdy ten zpěvník bude přibližně hotov?
Souvisí to s nějakým výročím nebo datem vaší církve?
"Ano, souvisí, v r. 2018 bude naše církev slavit sto let od spojení reformovaných a luteránských sborů."
Jakou odezvu čekáte od sborů, až zpěvník dostanou? Nebo máte možnost s nimi nějak průběžně zkoušet, konzultovat, dát na jejich podněty?
"S prezentací různých novot jsme už začali v minulém roce. V naší církvi máme časopis Český bratr a v každém čísle se snažíme publikovat nové zpěvy. Je to malá prezentace, kdy ta píseň je nejenom vytištěna, je k ní ale i napsaný komentář. A k tomu se pokaždé snažíme vyhotovit i cédéčko, na němž jsou ty písně nahrané, aby si je lidé mohli poslouchat a seznámit se s nimi. A zároveň pořádáme sbormistrovské kurzy, kde tyto novinky po částech prezentujeme."
A jaká je zatím odezva?
"Velmi pozitivní."
