O Kafkovy dopisy Ottle se podělí archivy v Marbachu a Oxfordu

Německo se postaralo, aby soukromá korespondence Franze Kafky nepadla do rukou spekulantů.

Franz Kafka se sestrou Ottilií

Sto jedenáct dopisů a pohlednic, které si slavný německy píšící pražský spisovatel vyměnil se svou sestrou Ottilií, mělo jít v polovině dubna do dražby. Místo toho se je však rozhodly společně odkoupit literární archiv v německém Marbachu a knihovna Oxfordské univerzity. O náklady, jejichž výše zůstala utajená, se obě instituce podělily rovným dílem. Dědicové Franze Kafky, konkrétně jeden z Ottiliiných vnuků, si od dražby slibovali minimální zisk půl milionu eur. Proti plánované aukci se však vzbouřila část německé kulturní veřejnosti. Organizace jako Goethův institut, Německá akademie pro jazyk a básnictví či Nadace pruského kulturního vlastnictví vyjádřily v otevřeném dopise obavu z kulturního výprodeje. Kafkova důvěrná korespondence s jeho milovanou nejmladší sestrou, které spisovatel říkal Ottla, je totiž znalci jeho díla velmi ceněná. Odborníci ji dokonce považují za stejně důležitý pramen poznání jako romány Zámek a Proces či povídku Proměna. Ředitel fondu v Marbachu Ulrich Raulff proto považuje získání dopisů z let 1909 až 1924 za šťastnou zprávu pro celý literární svět. V rozhovoru pro Český rozhlas také vysvětlil, jak ke spolupráci německého archivu s univerzitou v anglickém Oxfordu došlo.

Ulrich Raulff, foto: WDR

"Ten zájem byl oboustranný. Když se objevila naděje, že bychom mohli získat dopisy ještě před aukcí, hovořili jsme o tom s dědici Ottly Kafkové a také s dražitelem. Od všech jsme dostali zelenou. Obě strany prohlásily, že za určitou cenu můžeme dopisy vykoupit předem. Poté jsme oslovili Oxford a řekli jim: 'Takové jsou podmínky. Chcete-li a můžete, máte přednost. Respektujeme vaše právo prvního, dopisy byly vždy u vás.' Knihovna v Oxfordu nám vyšla vstříc a navrhla, abychom dopisy koupili společně. Tak se zrodila tato nádherná myšlenka a my už pak podnikli všechny potřebné kroky, aby se to, co jsme nyní s potěšením mohli oznámit, stalo skutečností."

Literární archiv v německém Marbachu

Uchování Kafkovy korespondence v Marbachu a její přednostní zapůjčení oxfordské univerzitní knihovně má svou logiku. Právě tyto dva archivy totiž vlastní největší kolekci originálních rukopisů Franze Kafky na světě. 45 dopisů, 32 korespondenčních lístků a 34 pohlednic, které se nyní díky jejich včasnému zásahu podařilo zachránit před možnými spekulanty, bude v Marbachu vystaveno už na konci května a poté exponáty načas poputují do Anglie. Ředitel německého archivu Ulrich Raulff odhaduje, že pokud by k aukci došlo, mohla se konečná cena za Kafkova psaní sestře vyšplhat až na 800 tisíc eur, tedy více než devatenáct milionů korun. Na zakoupení vzácných rukopisů prý zprvu neměli žádné prostředky, poté, co se do věci vložila média, však získali značnou finanční podporu.

Knihovna univerzity v Oxfordu

"Z velké části za to vděčíme zprávám v tisku. Když sponzoři viděli, jak velký ohlas má ta záležitost v německém tisku, řekli si: To se přece nesmí stát. Riziko, že dopisy získá soukromá osoba a že budou později zničeny, je příliš vysoké. To Kafkovi nemůžeme udělat. Pak se začali hlásit první mecenáši a dárci a ptali se, jak nám mohou pomoci. Pomoc, které se nám dostalo, nebyla jen finanční, své udělaly i novinové výzvy známých osobností. To nám dodalo odvahu, abychom se přece jen pokusili dopisy získat. Sami bychom to zřejmě nedokázali, ale díky spojenectví s oxfordskou knihovnou se to podařilo."