O středoevropské zvířeně aneb měkoň, honzlovec a koza aljašská
Slovní hříčce, která vzniká záměrným i nezáměrným přeslechnutím, nebo záměnou podobně znějících slov, se říká mondegreen. Často bývá zdrojem pobavení.
Stává se to poměrně často. Pozornost se zrovna toulá, kde se jí zlíbí, okolí vnímáme jen tak napůl, když tu najednou slyšíte v oblíbené písni Tomáše Kluse:
Cože? Padající minarety? A proč by o nich Tomáš Klus zpíval tak něžně? Ale kdepak, nenechte se zmást. Český slavík o minaretech nezpívá ani něžně, ani nijak jinak, jen do verše zvolil neobvyklou podobu slova rty - mi na rety. Vy jste se ale díky tomuto jeho rozhodnutí právě střetli s jevem, kterému se říká mondegreen, čili se slovní hříčkou. K takovému přeslechnutí obvykle dochází z několika důvodů. Roli mohou sehrát například komunikační šumy a hlučné prostředí. Nebo nečekáme, že na nás někdo promluví, a proto nejsme připraveni vnímat řeč – což by mohl být i případ „minaretů“. Anebo může v písničce, básničce či promluvě zaznít archaické nebo jinak nezvyklé slovní spojení.
Mondegreen může zaslechnout úplně každý – mladý, starý, dospělý, dítě, rodilý mluvčí i člověk, který se jazyk teprve učí. Samotný název fenoménu vznikl – jak jinak než – přeslechem a odkazuje na esej Smrt lady Mondegreen napsanou Sylvií Wrightovou. V ní autorka popisuje, že jako dítě v jedné skotské lidové baladě slyšela namísto slov They have slain the Earl of Moray and laid him on the green čili „sťali hraběte z Moray a uložili jej na pažit“ slova They have slain the Earl of Moray and lady Mondegreen (sťali hraběte z Moray a lady Mondegreen).
A nejen skotské, i české a slovenské písničky dovedou hlavu pěkně potrápit. Kdo je Černo Okybača z Beskyd, který zatáčá ovečky? A zvládl by Okybača s ovečkama zatáčat i měkoně, kterého už vyvádějí? Koně mně už sice vyvedli, ale předtím byl rozhodně ustájen tam, kde čpí podkoní a voní tymián… Dost možná, že čpící podkoní žije v lese, vyhýbá se hajnému a vlastní i půrko za tolar, kterým neukázněného měkoně rychle srovná. A kozy na Aljaške zatím krocení měkoně pozorují z bezpečné vzdálenosti.
Mondegreeny neautentické
Rozlišujeme několik typů mondegreenů, a to mondegreeny neautentické, které jsou vytvořeny uměle zpravidla pro pobavení – například úryvek písně Už troubějí, už troubějí na horách jeleni byl přetvořen na Už troubějí, už troubějí – na horách je Lenin. Mondegreeny pronikly i do beletrie – a důkazem je například Hrdý Budžes. Budžes skutečně není neobvyklé jméno, ale přeslech malé Helenky Součkové, hrdinky knihy Ireny Douskové. Helenka se totiž inspirovala básní S. K. Neumanna, ve které zaslechla: A hrdý buď, žes vytrval… Budžes, Helenčin idol, byl rázem na světě a holčička si neustále slibovala, že stejně jako on – i ona vytrvá. Podobně se Lucie – postrach ulice a zároveň postava spisovatele Oty Hofmana zaobírá myšlenkou, co je to aninic. Dochází k závěru, že aninic možná ani nic není.
Mondegreeny autentické
U nich posluchač ví, že se přeslechl. Když Helena Vondráčková nazpívala písničku Copacabana, mnozí posluchači netušili, že se jedná o brazilskou pláž, a proto si text upravili na srozumitelnější (ale nikoliv smysluplnější) verzi: Lopata, blána, horko a žár… Podobně matoucí je i úplně nový druh tetřeva, s kterým se můžeme setkat jen a pouze v muzikálu Noc na Karlštejně.
Tetřevi honzlovci by neměli přejímat nová jména, ale spíš přestat tokat, aby s lovci ty hony neprohrávali tak zoufale.
Mondegreeny nereflektované
A konečně existují mondegreeny takzvaně nereflektované – mondegreeny, u nichž si člověk neuvědomí, že jde o přeslech, a to je nejčastěji případ právě dětí. Jako malá jsem se často zajímala, jak mám asi na telefonu vytočit šest set myček, kdybych náhodou potřebovala volat na infolinku jednoho mobilního operátora – protože na konci reklamy jsem pravidelně slýchala: „Volejte osm set a šest-sedmiček.“ Z podobného důvodu považují děti synka z písničky za „domalého“. Dítě zatím jazyk ovládá jen částečně a složitou archaickou konstrukci prostě nezná – proto úsek „ach, synku, synku, domalýsi“ chápe jako otázku, jestli je synek „domalý“. A důkazem, že ani tento přeslech není výhradně dětskou záležitostí, budiž dotaz z dopisů jazykové poradně Ústavu pro jazyk český: tazateli není jasný význam slova vejhuj, které zaslechl v písni Vodníka ve Dvořákově Rusalce: Stokrát bys byla člověkem, ve jhu jsi spjatá odvěkém. Rusalku, jak objasňuje i odpověď, nesvazuje vejhuj, ale jho čili tíživé břemeno.
Mondegreeny jsou často spíše zdrojem pobavení než nedorozumění a mnohé z nich už zlidověly. Někteří nadšenci si dokonce tvoří vlastní sbírky přeslechů. Třeba podobný koníček zaujme i vás a vaše zoo čítající měkoně, honzlovce a kozy aljašské se rozroste.
Související
-
Hezky česky
Jazyk se vyvíjí, nové technologie, novinky, aktuální dění přinášejí nové výrazy, některá odvětví i vlastní slang. Proměnám slovní zásoby je věnovaný cyklus Hezky česky.
