Kutilství: Jak nám pronikají profesní výrazy do češtiny
Svět nástrojů, materiálů, všelijakých pomůcek a postupů je místem, ve kterém se pohybuje každý z nás. Ovšem pro správný pohyb v tomto prostředí je potřeba si osvojit i rozmanitou slovní zásobu. Zdá se, že většina pojmenování, která vznikla v tomto prostředí, je určena pouze pro ty, kteří s nimi aktivně pracují. Pro ostatní jsou nepřístupná. Tak je tomu právě v případě profesních pojmenování neboli profesionalismů.
Profesionalismy vznikají jako slova označující něco velmi specifického. Slouží k přesnosti komunikace a mají v jejím průběhu zamezit možnému nedorozumění. Jelikož taková komunikace většinou doprovází pracovní proces, předpokládá se jejich znalost u všech zúčastněných. Když například při výměně pneumatik u automobilu požádám kolegu, aby mi podal ráčnu, počítám s tím, že se mi do rukou nedostane metr, ale momentový klíč určený k dotahování šroubů a matic.
Nemůžeme si aktivně osvojit celou slovní zásobu jazyka, proto se mnohdy uživatelé speciálních výrazů, které slouží k pojmenování různých atributů lidské produkce, navenek tváří jako uzavřené okultní spolky, disponující vlastním žargonem. Víme však, že členové užších společenství, jako třeba mechanici, pokrývači nebo truhláři, nepodepisují žádný enigmatický slib vlastní krví. Jsou lidmi jako my, tedy se z práce, kůlny, zahrady, garáže nebo chaty přesouvají na veřejnost, kde potkávají další lidi. V rozhovoru s nimi pak čas od času přijde řeč i na práci.
Profesionalismy tedy prosakují ze svých obvyklých prostředí do našich všedních životů, kde se s nimi musíme nějak vypořádat. Zejména v souvislosti s moderním rozmachem služeb a zábavního průmyslu se však slovní zásoba neustále rozšiřuje. To může komunikaci občas značně znepříjemňovat. Co si kupříkladu máme počít s větou: „Musel jsem si půjčit žábu, abych mohl srovnat chodník na zahradě?“ Opravdu si dotyčný vypůjčil obojživelníka k tak bizarnímu úkonu? Samozřejmě, že ne. V takové větě se totiž pod označením „žába“ neskrývá zvíře, ale vibrační deska, která má ve stavebnictví stejnojmennou přezdívku.
Slovní zásoba pro kutily
Další z příkladů, kterých si můžeme všimnout, je zvláště generační, a tedy svědčí o nedostupnosti oblasti slovní zásoby pro mladší generace, které s ní již nejsou tolik ve styku. Touto oblastí je takzvané, a naší národnosti vlastní, kutilství. To obsahuje široké spektrum prací vedených ve smyslu „udělej si sám“. Taková aktivita předpokládá fyzickou práci s nástroji a materiálem, a tedy i práci duševní, a to s pojmy vlastními profesím, ze kterých tyto pracovní prostředky pocházejí.
Tak se například můžeme setkat s výrazem podložka, který je potřeba přiřadit ke šroubu, abychom vyjádřili ten správný význam. Zde hraje roli víceznačnost slova a význam často plyne buď z mimojazykového kontextu činnosti, nebo z doplnění slovního. U výrazů srdcovka (‚lopata‘) nebo ocaska (‚pila‘) se ovšem původní význam nebo významová souvislost může vytratit úplně. Taková slova přísluší do terminologie, i když vznikla nejspíš jako výrazy profesní či slangové, usnadňující rozlišení typu nástroje a zkracující vyjádření.
Ve většině případů nedochází ve slovní zásobě k tvoření zcela nových pojmenování, spíše se využívají již existující slova a různé způsoby vyjádření významu. Jak fungují profesionalismy, ukazují např. slova jako štafle, které se rázem mohou stát třeba žebříkem s platformou. Nebo u takové hmoždinky může laik, neznalý tohoto pojmenování, popsat vlastnosti, kterými se tento nástroj vyznačuje. Tak se trubička s roztažitelnou částí může přetvořit například v plastovou věc na šrouby.
Vzniku nových slov a termínů nezabráníme, pomáhají nám v nakládání se světem a slouží vzájemnému porozumění. I oblast kutilství nabízí pestrý a neustále se měnící a obohacující slovník. Zkusme si závěrem vybavit, zda byste ještě dokázali poznat tvárnice, překlady a krovy? Nebo rozpoznat šroub od vrutu? Nebo dokonce vyhledat v dílně trubkový majzlík, olovnici nebo nebozez…?
Autorem dnešního dílu je Karel Halla, jazykovou úpravu provedla Milena Štráfeldová. U mikrofonu byli Hana Shánělová a Jan Herget. Projekt Radio Prague International Čeština na vlnách vznikl ve spolupráci s Ústavem českého jazyka a teorie komunikace FF UK.
Související
-
Čeština na vlnách
Kde asi leží Kotěhůlky, Tramtárie nebo Kocourkov? Víte, jak to začalo s robotem? Na co jsme si v češtině nezvykli? Jak se nové technologe promítly do českého jazyka?
-
CZECH MADE – příběhy českých objevů a značek
Desítky průlomových objevů a patentů z minulosti i současnosti dokazují, že českým vynálezcům se podařilo několikrát změnit svět.
o pořadu
Čeština na vlnách
Kde asi leží Kotěhůlky, Tramtárie nebo Kocourkov? Víte, jak to začalo s robotem? Na co jsme si v češtině nezvykli? Jak se nové technologe promítly do českého jazyka?
