Jak je to s jazykem ve světě AI aneb pokus o náhled do tvoření termínů v oblasti umělé inteligence

Všechno se neustále mění. Jedním z oborů, které se vyvíjejí nejrychleji, bývá označován souhrn disciplín, které se zabývají tzv. umělou inteligencí. Ta za dobu své existence prošla mnoha etapami. V této souvislosti většinou mluvíme o tom, jak rychle vývoj AI přechází z jedné etapy do druhé, nebo o nemožnosti odhadnout, kam se bude AI v budoucnu ubírat. 

Vedle rozvoje samotných technologií hrají v tomto procesu neméně důležitou roli i slova. U specializovaných oborů jsou těmito slovy termíny. Pojďme si ukázat, jak takové termíny vznikají a proč právě v této oblasti zkoumání jsou tak zvláštní.

Ilustrační foto: Tim van der Kuip, Unsplash

Termíny vznikají buď v teoretické části výzkumu, která předchází jednotlivé praktické úkony, nebo až v praxi. Důvodem je potřeba pojmenovat věci, se kterými se nakládá, což budoucí práci s těmito věcmi zjednodušuje. V řadě příkladů se vyvíjí forma (výraz) nebo význam termínů úměrně s vědním oborem. To znamená, že význam nebo výraz v rámci slovní zásoby daného oboru je aktualizován, rozvíjen, nebo zrušen a nahrazen výstižnějším či adekvátním.

Zde můžeme uvést termíny pro označení počítačového rozhraní, ve kterém se často vychází z angličtiny: například okno (z anglického window) pro označení prostorově manipulovatelné kontejnerové jednotky s prezentačními a ovládacími prvky. Plocha (z anglického desktop) zase označuje volný prostor na obrazovce, který připomíná desku stolu, na níž je možné umisťovat a přesouvat třeba počítačová okna.

Tím jsme ale odbočili od umělé inteligence k informatice. Tam je sice proces pojmenovávání dost podobný, většina termínů je však již ustálená. Oblast umělé inteligence se však liší od jiných oblastí informačních věd právě tím, jak rychle se ve výzkumu pokračuje. Expresní povahu vývoje v AI proto ukazuje již sám termín umělá inteligence, tedy artificial intelligence.

V 90. letech se mezi odborníky o užívání této varianty diskutovalo. Místo ní by se nabízelo užití termínu strojový intelekt, jelikož inteligenci je pro vědce i filozofy těžké definovat. Termín se však objevil a zažil tak rychle, že už nebylo ani možné myslet na terminologickou změnu.

Ilustrační foto: David Bruyland, Pixabay, Pixabay License

Další zajímavostí je tíhnutí k původním cizojazyčným, především anglickým termínům. Už jsme se zmínili o tom, že termín umělá inteligence pochází z anglického artificial intelligence. Od těchto termínů jsou odvozeny dvě zkratky, jejichž užívání se v češtině v průběhu let střídá. Dříve se používala zkratka podle dvou iniciálních písmen českého překladu, tedy UI. S touto zkratkou se můžeme setkat mimo odborné články z 90. let i v česky dabovaném Matrixu z roku 1999. Dnes se přikláníme ke zkratce vzniklé stejně, ovšem z anglického základu. O umělé inteligenci se tedy mluví jedině jako o AI (s anglickým hláskováním ej aj).

Běžně dáváme přednost tvorbě domácích termínů. V soudobé jazykové situace bývá však tato snaha někdy upozaděna tím, jak rychle probíhá vývoj daného oboru zkoumání. Z tohoto důvodu se při domácí terminologické produkci nabízejí dvě základní možnosti pojmenování. První z nich je přímý překlad z cizího jazyka, druhou přejímání cizojazyčných termínů a jejich zařazení do systému daného jazyka.

Příklady včlenění do českého vyjadřování v oblasti AI

Většina slov užívaných k odborné komunikaci o tomto tématu je přímým překladem z angličtiny. Jsou jimi označovány různorodé úkony a programy typu: řešení úloh (= problem solving), reprezentace znalostí (=knowledge representation) a další. Ve sféře veřejné komunikace však můžeme slyšet například spojení „AI zima“. Víte, co tento výraz vyjadřuje? Pochází z anglického „AI winter“ a hraje podobnou roli jako třeba v politické ekonomii termín krize. Například období od 60. do druhé poloviny 70. let minulého století bylo dokonce označováno za dobu ledovou umělé inteligence. Jiným stavem než při mrznutí prochází stroj v případě halucinací. Takové halucinace pak označují situace, kdy AI poskytuje neověřené či fakticky chybné informace, které prezentuje jako pravdivé.

Zdroj: T Hansen, Pixabay, Pixabay License

Další skupinu odborných výrazů představují přejatá slova z cizích jazyků, která se v novém jazykovém prostředí začínají chovat jako domácí. Můžeme narazit na termíny jako dataset nebo data poisoning. Význam prvního z nich se dá poměrně snadno odvodit, jako třeba ‚balíček dat‘. Výraz set ve významu ‚sada‘ nebo ‚balíček‘ k nám pronikl již dříve a o datech je v době informační renesance řeč neustále. Druhý příklad se užívá v případech, kdy jsou do „zdravých“ datasetů zanesena „jedovatá“ data, která vedou k chybným výsledkům strojového modelu.

Vzhledem k realitě a spěšnému charakteru vývoje AI může být tato krátká procházka brzy passé... Vždyť i pro odborný jazyk platí věta uvedená v článku kulturního časopisu A2: „To, co platilo před šesti měsíci, dnes již neplatí a za půl roku bude vše zase úplně jinak.“ Slova budou vyřčena a zapomenuta, po nich ovšem přijdou jiná. Taková, která dokáží svůj úkol plnit lépe a poslouží člověku v jeho budoucím nakládání se změněným světem...

Autorem dnešního dílu je Karel Halla, jazykovou úpravu provedla Milena Štráfeldová. U mikrofonu byli Hana Shánělová a Jan Herget. Projekt Radio Prague International Čeština na vlnách vznikl ve spolupráci s Ústavem českého jazyka a teorie komunikace FF UK.