Když jazyk jazykuje
Každý, kdo se zamyslí nad tím, jak se v češtině dají tvořit slova, si jistě všimne, že se často odvozují od sebe navzájem. Z jednoho slova se tak může vytvořit mnoho dalších. Je to jeden ze způsobů, jak slovník obohacujeme, aby nám stačil pro všechno, co chceme vyjadřovat.
Zajímavý vztah mají v tomto směru slovesa a podstatná jména. Zejména v posledních letech se v češtině stále častěji objevují slovesa, která vznikají z podstatných jmen. Odvozují se jak ze slov domácích, tak i přejatých z cizích jazyků. Příkladem může být číslovat (‚označovat číslem‘) nebo chybovat (‚dělat chyby‘).
Začněme slovy, která užíváme naprosto běžně. Například když chcete vytvořit plán na slavnostní večer, tak ho s největší pravděpodobností budete plánovat. Při slavnostní večeři musíte některé pokrmy porcovat, aby každý dostal svůj díl, tedy porci. Někteří hosté možná budou papouškovat, co někde slyšeli, jen aby mohli plynule konverzovat. Jiní zas budou po vzoru proslulého knižního hrdiny švejkovat.
Můžete se ale dostat i k oblíbeným tématům a dohadovat se, jak by měla hlava státu podle vašich představ prezidentovat, i když v těchto debatách vždy někdo potřebuje se svými argumenty kralovat. Co kdybychom však chtěli hazardovat a tvořit sloveso z každého podstatného jména? V lepším případě by naše okolí usoudilo, že žertujeme nebo se snažíme nesmyslně novotvořit, a bojovat tak proti tradicím. Ale naše fiktivní slavnost skončila a my můžeme jít o kousek dál a přijít na něco skutečně nového.
V češtině se totiž vyskytují zcela nová spojení základového podstatného jména a odvozeného slovesa. Nevíte, o co jde? Nemusíte se bát, že vám nemozkuje mozek. Zkrátka jste se jen s tímto fenoménem ještě nesetkali. Možná proto, že u vás zrovna v potřebnou chvíli neinternetoval internet, kde se tento výraz díky přejímání mezi jazyky rozšířil.
Z těchto příkladů se může zdát, že toto spojení zdůrazňuje, jak něco v danou chvíli nefunguje. Význam ale nemusí být výhradně negativní. Když se vám zahojí zranění, můžete říct, že Váš „kotník už zase kotníkuje“. V angličtině, kde se hojně objevuje první použité spojení, tedy my brain is not braining (‚můj mozek nemozkuje‘), se na rozdíl od češtiny mluvčí u podobných frází neomezují na části těla nebo technické vymoženosti.
Poměrně specifická, ale velmi rozsáhlá skupina mluvčích užívá spojení mother is mothering (mother = matka), kdy tzv. Swifties, příznivci zpěvačky Taylor Swift, přeneseně referovali o zpěvačce jako o matce, aby zdůraznili svůj obdiv k jakémukoli jejímu úspěchu. V češtině ovšem výrazy matka matkuje, nebo snad máma mámuje, nenacházíme. Nejde ani tolik o to, že by zpěvačka neměla české příznivce, jako spíš o skutečnost, že čeština přebírá ty obraty, které se jejím mluvčím zalíbí a chtějí je používat.
Dalším příkladem, který mezi české mluvčí proniká, je matika nematikuje z anglického math is not mathing. Mluvčí tím nechtějí říct, že by matematika nebyla dost exaktní. Mají spíše na mysli, že jejich výsledky nebyly právě úspěšné. Ryze česky bychom mohli říct to mi nevychází, ale zřejmě by to nebylo dost zábavné, kdybychom používali stále stejné výrazy.
Rozšířenou variantu girl math is not mathing, tedy holčičí matika nematikuje využila bez překladu na sociální síti instagram v poslední době exponovaná česká politička. Reagovala tak na příspěvek bývalé členky vlády a s pomocí této fráze hodnotila její výsledky. Obě političky svá instagramová videa zaplnily výrazy, které velká část populace vyhodnocuje jako těžko srozumitelné. Chtěly tedy zřejmě zaujmout její mladší část. Použité výrazy jsou totiž typické pro lidi narozené na přelomu tisíciletí.
A ať už se vám tento jev zdá bizarní, nebo naopak jako možné zpestření našeho slovníku, jedna věc je jistá. Buď se aspoň do nějaké míry v jazyce uchytí, nebo zapadne mezi ostatní slovní obraty. A na ty si za nějakou dobu vzpomene už jen to málo uživatelů, kteří si je onehdy psali do statusu na sociální sítě.
Autorkou dnešního dílu je Erin Anna Buckley, jazykovou úpravu provedla Milena Štráfeldová. U mikrofonu byli Hana Shánělová a Jan Herget. Projekt Radio Prague International Čeština na vlnách vznikl ve spolupráci s Ústavem českého jazyka a teorie komunikace FF UK.
Související
-
Čeština na vlnách
Kde asi leží Kotěhůlky, Tramtárie nebo Kocourkov? Víte, jak to začalo s robotem? Na co jsme si v češtině nezvykli? Jak se nové technologe promítly do českého jazyka?
o pořadu
Čeština na vlnách
Kde asi leží Kotěhůlky, Tramtárie nebo Kocourkov? Víte, jak to začalo s robotem? Na co jsme si v češtině nezvykli? Jak se nové technologe promítly do českého jazyka?
